Doubravník - Luhačovice

Obec Doubravník je místním názvoslovím rozdělena na několik částí. Pojmy: "Na rynku", "Pod hřbitovem" nebo "Na ulici" znějí snad každému srozumitelně. Na "Rakovci" se říká podle stejnojmeného potoka , ale proč zrovna "Luhačovice"?

- toť otázka.

Začněme tedy od začátku.
Tato část Doubravníka se rozkládá na levém břehu řeky Svratky pod svažitým kopcem Brdo, kolem silnice na Prudkou a Lomnici.

Luhačovice příjezd od Prudké

Původně zde, daleko od obytné zóny, stávala prachárna, kterou provozovala rodina Valdhauserova. Skalnaté Brdo totiž bylo v té době zarostlé lískami a popel z této dřeviny byl ideální surovinou, která se používala při výrobě střelného prachu.

Živnost kvetla a říkalo se zde výstižně - "U Prachařů" ...

Konec firmy byl ale tragický. Neopatrnou manipulací s ohněm došlo k explozi, o jejíž síle se traduje, že zbytky těl byly vrženy až na jedle v Sutinách. Zda je to pravda, nebo jen fantazie vypravěčů - to samozřejmě nevíme. Jisté však je, že po této události už prachárna v Doubravníku obnovena nebyla.

Roku 1792 (za primátora Ondřeje Měšťana, purkmistra Františka Bílého a rychtáře Antonína Veselého) byla tato část obce rozparcelována a jednotlivé pozemky začali užívat majitelé zemědělských hospodářství. Vznikly zde hlavatičné zahrádky, kde se pěstovaly sazenice bílé řepy a tuřínu.

Po první světové válce se "Na zahrádkách" začaly stavět první domky. Nicméně ještě za starosty obce Františka Jelínka z čp. 71 se v těchto místech počítalo s parkem, na který už byly vypracovány plány, ale nakonec dostala přednost zástavba.

Tak začala vznikat nová, opravdu pěkná a příjemná část obce, kde se rádi nechali ubytovat letní hosté, což zajisté vedlo ke zvýšení prestiže Doubravníka, pomineme-li stránku ekonomickou.

"Tady to bude jak v Luhačovicích ...", nechal se unést obecní radní František Špaček z čp.31 při pohledu na vzkvétající část obce. Lidé to zpočátku brali jako humornou nadsázku, ale název se ujal a vydržel dodnes.

A vysvětlení je na světě.

Na základech bývalé prachárny stával domek Blažeje Šibora s číslem 162.
Tuto nemovitost i s pozemkem koupil na začátku 2. světové války Vladimír Doubek, aby zde roku 1940 za podpory obce založil textilní podnik.

Bývalý textilní podnik Vladimíra Doubka

To už je ale jiný příběh, i když místo děje zůstává stejné: Doubravník, - Luhačovice.