Poměry v Doubravníku po zrušení roboty

Myšlenky francouzské revoluce doutnaly mezi lidmi po celé Evropě a projevovaly se otevřenými nepokoji v různých zemích. V Rakousku dospěla situace až tak daleko, že po nepokojích ve Vídni říšský sněm (přestěhovaný do Kroměříže) robotu zrušil.

Na Moravě bylo poddanství zrušeno již 9. června 1848. Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno říšským zákonem ze 7. září 1848 a doplněno různými dalšími rozhodnutími.

Bylo zrušeno poddanství a ochranný vztah k vrchnosti, odstraněn rozdíl mezi dominikálními a rustikálními pozemky, zrušeny všechny naturální dávky, roboty, platy, desátky a laudemie, právo na dříví a právo pastvy, nucený odběr piva, a kořalky atd.
Dále byla bezplatně a bez náhrady zrušena všechna práva a povinnosti plynoucí z poddanského svazku a z patrimoniální jurisdikce, pastva na úhorech a strništích, robota podruhů a domkářů usedlých na poddanské půdě, právo myslivosti na cizím pozemku, robota hončí, právo odúmrtí, právo předkupní, právo vrchnosti na taxy a akcidencie, dvorní sirotčí služby, přádelní povinnosti, činže za lovení ryb a některé protislužby vrchnosti jako byl např. příspěvek na lékaře a porodní báby, poskytování podpor poddaným, povolování pastvy v panských lesích, vedení soudní a politické správy, vybírání kontribuce.

Celou akci prováděla na Moravě Zemská komise pro vyvázání, jíž podléhalo nejprve 19, později 30 komisí okresních. Doubravník patřil ke komisi v Bystřici nad Pernštejnem. Zemská komise ukončila svoji činnost 24. března 1853 a veškeré spisy jsou dodnes uloženy ve Státním oblatním archívu v Brně.

Byly to skutečně převratné události, které prožívali naši předkové v roce 1848 a v letech následujících. Vždyť to nebylo jenom zrušení roboty, ale změna celého společenského řádu i způsobu hospodaření - zejména v zemědělství.

Tímto obdobím skončilo období feudalismu a vládnoucí třídou se stala místo šlechty buržoazie. Rychtáři, jako zástupci vrchnosti, pozbyli svoji pravomoc v obci. První volby po roce 1848 byly v Doubravníku provedeny 24. července 1850. Tyto volby byly veřejné a každý musel veřejně prohlásit koho volí.

Volební právo měli jen občané, kteří platili daně a podle jejich výše měl dotyčný počet hlasů. Prvním starostou v Doubravníku byl zvolen energický rolník Antonín Pleský z čís. 26. Při druhých volbách dne 19.2.1861 se dostal do čela obce Leopold Keller, majitel tkalcovské manufaktury v čís.6.

Zpočátku se naráželo na různé obtíže, protože dříve mnohé věci vyřizovala přímo vrchnost. Nyní se obec musela o vše starat sama. Naši lidé již nechodili na Pernštejn, ale do Tišnova, kde bylo zřízeno okresní hejtmanství, okresní soud a berní úřad.

V roce 1850 byla dokončena stavba radnice, započatá ještě za časů roboty v roce 1845. Místo starých představitelů nastoupili noví, zvolení podle volebního řádu. V této budově, na doubravnickém náměstí čís. 75, se úřadovalo až do července roku 2001, kdy byla správa obce přemístěna pod střechu nově opravené tzv. "staré školy".

zdroj: Leopold Mazáč - Doubravník za časů roboty