Férová škola


Nedávno se na budově naší školy objevila malá deska s nápisem "férová škola". Není to jen tak obyčejná cedulka, skrývá se za ní dvouleté náročné certifikační období, na jehož konci je ocenění Ligy lidských práv, kterého si velmi vážíme.

Kromě množství papírových dokumentů byla při posuzování sledována atmosféra mezi žáky navzájem i mezi žáky a vyučujícími, vztah pedagogů a asistentů, práce s integrovanými dětmi a zejména skutečnost, zda je naše škola pro žáky bezpečným prostředím. Byli jsme hodnoceni podle množství kritérií. V naplnění všech standardů certifikátu jsme byli nadprůměrní (otevřenost školy, individuální přístup k žákům, klima školy), ve dvou (vztah k rodičům a složení tříd) jsme dokonce dosáhli maxima.

Ocenění Férová škola nese podtitul:

"škola, která vytváří spravedlivé prostředí pro všechny žáky, umožňuje rozvoj plného potenciálu každého žáka a plnohodnotné zapojení všech žáků do školního i mimoškolního života, podporuje integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dbá na dodržování lidských práv"

Hodnotící zpráva se skládá z několika částí, z článku III cituji:

"… vyučující ZŠ Doubravník jsou zvyklí pracovat s dětmi z více ročníků v jedné třídě, mohou poskytnout řadu cenných zkušeností, škola může sloužit jako příklad dobré praxe pro ostatní.
ZŠ Doubravník má velký potenciál působit jako komunitní centrum určené všem svým spoluobčanům. Je mimořádná především vřelými vztahy, odvážným a otevřeným vedením s jasnou vizí a snahou vzdělávat všechny děti ...."

Certifikát nám slavnostně předala na našem představení Šípková Růženka paní Olga Kusá, která mimo jiné řekla:

"…to, co jsem měla možnost poznat, je mimořádné. Učitelé v této škole jsou nadšení, energičtí a motivovaní, což vůbec není v České republice běžné…"

Tato slova jsou pro nás v době, kdy se většina národa vyjadřuje hlavně negativně, (zejména o škole, neboť jí prošli všichni a tudíž ví nejlépe, jak a co mají učitelé učit) krásným povzbuzením do další práce a zároveň velkým závazkem. Máme samozřejmě rezervy i pochyby, vždy bude co vylepšovat. Problémům a konfliktům se nevyhne nikdy nikdo, kdo pracuje s lidmi, u dětí, které se chování v kolektivu teprve učí, to platí dvojnásob. Důležitá je ale snaha a otevřenost situace řešit.

Chci zdůraznit, že nejsem pro integraci za každou cenu, vždy je potřeba podívat se na to, co je pro konkrétní dítě nejlepší, co preferuje rodina a posoudit také naše možnosti. I my si musíme umět pokorně říct, ne, tohle už nezvládneme, na to jsou specialisté. Jsem ale přesvědčená, jdeme správnou cestou. U nás jsou děti zvyklé na "jiné" kamarády už ze školky. Nemají předsudky jako my dospělí, berou je takové, jací jsou. Snažíme se potom i ve škole nevytvářet konkurenční prostředí, přistupovat ke každému, jak potřebuje, podporovat silné stránky každého. Ať chceme nebo nechceme, ať jsme pro integraci nebo křičíme, že "takové" děti do "normálních" škol nepatří, dětí se zdravotním znevýhodněním i různými zvláštnostmi přibývá a týká se to nás všech. Jsou pro nás obohacením právě proto, že mají jiné vnímání světa a tím i jiné projevy, že jsou bezbranné, čisté duše, které vystupují z ohrádky našich představ o dokonalosti a učí nás lásce bez podmínek.


Eva Hertlová