Křest knihy Krajinou řeky Svratky


Městys Doubravník Vás společně se společností E.R.C Prameny Vysočiny, o.p.s. zvou na křest knihy "Krajinou řeky Svratky".

Publikace byla vytvořena jako společné dílo k oslavě krásy řeky Svratky a krajiny, kterou tato řeka protéká.



 

Kniha bude představena ve středu 5. července v 17 hodin na náměstí v Doubravníku.

Křest se uskuteční v průběhu koncertu "Cimbal Classic".


Autory publikace jsou malíř Stanislav Bělík a publicista - biolog RNDr. Ivan Koláčný, který k obrazové části doplnil rozsáhlou textovou část.

Při příležitosti vydání knihy bude uspořádána výstava obrazů malíře Stanislava Bělíka na "Staré radnici" v Doubravníku. Výstava bude otevřena ve středu 5. července již od 14 hodin do 19 hodin a dále ve čtvrtek 6. 7., v sobotu 8. 7. a v neděli 9. 7. rovněž od 14 do 19 hodin.

Přikládáme malou ochutnávku z úvodu knihy:

"Kdysi, před mnoha lety označil brněnský spisovatel dramatik a novinář Jiří Mahen řeku Svratku za nejkrásnější moravskou řeku. Nemýlil se. Již sám fakt, že se oba autoři této knihy rozhodli ji napsat, svědčí o pravdivosti básníkových slov. Nevíme, kdo dal této půvabné řece právě jméno Svratka. Není příliš libozvučné a může navozovat nejrůznější interpretace. Snad mělo zůstat u jejího jména původního Švarcava, vycházejícího z tmavých odstínů jejich tajůplných, temných až černých vod. Hledat původ jména ve staročeském slově sworti (vinout se) mi připadá poněkud násilné.

Přijměme však za své rozhodnutí našich předků a věnujme se té krásce s jejím dnešním pojmenováním. Svratka na své 178 km dlouhé cestě napříč Moravou, od jejich pramenů ve Žďárských vrších pod Žákovou horou protéká zprvu jako pstruhová bystřina kouzelnou rozeklanou krajinou Českomoravské vysočiny a Podhoráckem, aby za městem Tišnovem, již jako řeka zklidněná s mimopstruhovou rybí osádkou zamířila k městečku Veverská Bitýška, kde její tok napájí rozsáhlou Brněnskou, nebo chcete-li Kníničskou přehradu. Z ní se dále již lenivým tokem ubírá úrodnou krajinou Dyjskosvrateckého úvalu až ke svému ústí do Novomlýnských nádrží pod Pálavskými kopci. Její vody protékají Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem.



 

Řeka Svratka se v prehistorickém období před stovkami milionů let podílela spolu se zemským vrásněním, ledovcovou činností a povětřím na modelaci celé okolní krajiny. Teprve s příchodem člověka do jejího kraje se na vzhledu začal významně podílet lidský faktor. Lidskýma rukama vznikla v minulosti řada stavebních monumentů, kterými se tento kraj může právem pyšnit. Počínaje lidovou architekturou, přes církevní památky katolické i protestantské, skvostné zámky a mocné hrady feudálů až po vodní megastavby 20. století. Tok Svratky byl též prvním ukazatelem směru a pojítkem mezi jednotlivými osadami více či méně od vody vzdálenými. Byla to rovněž Svratka, jejíž protékající vody odhalily člověku četná nerostná bohatství, ukrytá v hlubinách země. Její vody sloužily i jako dopravní cesta pro plavení dřeva z rozsáhlých okolních lesů.

Dnes vytváří řeka spolu s obcemi na jejím toku jedinečný klenot vytvořený přírodou a lidskýma rukama, kterým učaroval v minulosti stejně jako dnes dlouhé řadě osob. Mezi nimi jsou i oba autoři této knihy - Pánem Bohem nadaný malíř, grafik a ilustrátor Stanislav Bělík z Doubravníku a publicista, přírodovědec - biolog Ivan Koláčný z Brna."

(Citace z knihy Krajinou řeky Svratky, Ilustrace jsou rovněž z knihy Krajinou řeky Svratky)


Barbora Šenkyříková


Doplnění