Jedlý les - žijeme tu spolu…

"Na Doubravník cesta, jako žádná ze sta, roubená je stromama, stromama…" Nebo jak že to zní ta známá písnička? Každopádně o cestu "roubenou stromama" bude, jak nám letošní sucha ukazují, čím dál větší nouze.

Dlouhou dobu měl člověk pyšnou představu, že ON určí, jaký ráz bude příroda mít. Staleté důsledky kácení lesů, meliorací a regulací řek dnes začínáme pociťovat. Voda krajinou proletí v podobě jarních přívalových dešťů a bleskových ničivých povodní. V krajině nemá přirozená území, na která by se vylila a ze kterých by pak okolí zásobovala blahodárnou vláhou… Pole v České republice mají většinou ráz velkých celistvých ploch s malým zastoupením remízků, které by skryly nejen divoce žijící zvěř, ale také napomohly pozdržet vodu a dát jí čas vsát se do vyprahlé půdy… Ne, nemáme problém s pitnou vodou, zatím… ale příroda kolem nás suchem hyne… Ještě ale JE čas, ještě STÁLE můžeme něco udělat. Jsme ti JEDINÍ, kdo mohou. A jak že se to říká? Když je někdo jediný, kdo může něco udělat, tak to PROSTĚ udělat MUSÍ?

Na první pohled se zdá, že náš přínos nemůže být nijak závratný, ale je to jako s těmi mravenci, nebo včelami, každý z nich by sám na světě neznamenal nic, ale ve společenství je OBROVSKÁ síla… Jen pro představu…

"Jeden strom s průměrem koruny pět metrů zaujímá plošný průmět přibližně 20 m². Na takovou korunu dopadne v jasném letním dni nejméně 120 kWh sluneční energie. Jaký je její osud? Jedno procento se spotřebuje na fotosyntézu, pět až deset procent je odraženo zpět ve formě světelné energie, pět až deset procent se vyzáří ve formě tepla a zhruba stejné procento ohřeje půdu. Největší část dopadající energie je vložena do procesu výparu rostlinou - transpirace. Je-li náš strom dostatečně zásobený vodou, odpaří za den více než 100 litrů; na výpar 100 litrů vody se spotřebuje přibližně 70kWh (250 MJ) sluneční energie. Tato energie je vázána ve vodní páře a uvolní se zpět při kondenzaci vodní páry na vodu… …Vzrostlá lípa, dub nebo kaštan o průměru koruny 10 metrů zaujímá plochu 78 m² a odpaří za den 400 l vody, (5 litrů z 1 m²). K tomu je potřeba 400 x 2,5 MJ= 1000 MJ sluneční energie, tedy 278 kWh. Takový strom chladí v době od 8 hodin ráno do 20 hodin večer průměrným výkonem 23,2 kW. To znamená, že několik desítek km² lesa dostatečně zásobených vodou chladí výkonem vyšším, než je nainstalovaný výkon všech našich elektráren. Vodní pára odcházející z listu při tranpiraci se sráží na chladných místech nebo vytváří ráno rosu, přičemž se kondenzací uvolňuje zpět skupenské teplo. Neznáme přitom dokonalejší regulační systém, než mají rostliny - na každém mm² listu se nachází přibližně 50-100 průduchů, z nichž každý reguluje výdej vody podle jejího aktuálního množství v pletivech, podle vlhkosti vzduchu a teploty listu, navíc je výdej vody dlouhodobě regulován pomocí hormonů. Je těžké představit si to ohromné množství čidel, počítač vyhodnocující informace z každého čidla, ventily ovládající výdej vody každým průduchem a množství vodičů! Na podzim listy opadají a všechny látky recyklují. Navíc se tím atmosféra nezatěžuje oxidem uhličitým, uhlík se totiž v organické formě vrací zpět do půdy"…

No nevím jak vy, ale já jsem po zjištění, jak neuvěřitelně prospěšný je každý JEDEN strom, udělala "TÝ JÓÓ"…

Představte si tu sílu, kdybychom každý zasadili 1 strom? Nemusí to být zrovna buk, nebo lípa ☺ . Sázejme klidně i to, z čeho budeme mít kromě čistého vzduchu také sladkou odměnu ☺.

Říká se, že někdy, "naslouchá-li" člověk světu, a je-li ochoten sám se aktivně podílet na společném "dobru" dostane se mu všeho, aby tak mohl učinit ☺.

S radostí Vám mohu říci, že zrovna TEĎ se takový malý důkaz toho, jak ten svět do sebe krásně zapadá, v Doubravníku děje. No, posuďte sami…

V letošním roce přispívá Jihomoravský kraj na několik dotačních programů a jedním z nich je také dotace na podporu výsadby medonosných rostlin a dřevin. O dotaci však může zažádat POUZE včelařské sdružení.

A přesto, že v naší obci včelařský spolek máme a máme i chuť to naše nejbližší okolí trošku "zušlechtit", chyběl nám konkrétní nápad, jak to udělat a nenapáchat při tom více škody, než užitku. Je třeba si říci, že podmínkou udělení dotace je realizovat výsadbu na pozemku spolku nebo obce. My, jako spolek, pozemkem nedisponuje, ale i tady vidím jako šťastné řízení náhody, že právě při hledání vhodné lokality se nám podařilo "kápnout" na to, že v obci už se, nějaký ten čas, rodí krásná myšlenka vytvoření jakési společné "oázy". Maminky z místního spolku tomu zatím pracovně říkají "jedlý les" a cílem je vytvořit kvetoucí = medonosnou (to abychom chápali, že PŘESNĚ spadáme do správné dotace ☺ , ale zároveň = rozmanité plody nabízející zahradu / les... Nemělo by se jednat o park, kde budou cestičky "zařezávat" pravé úhly, ale naopak bychom chtěli vytvořit co nejvíce přirozené prostředí, kde se SMÍ běhat po trávě a trhat maliny ☺ .

Rostliny by měly růst co možná nejpřirozeněji zasazené k sobě tak, aby se vzájemně podporovaly. Při výsadbě by, pokud možno, měly být co nejvíce použity původní druhy, které k nám do krajiny patří.

Jak jsem už psala, prapůvodní nápad "Jedlého lesa" vznikl od maminek z Doubravníka a ty už pro něj našly i krásné, doposud neprávem opomíjené, místo za fotbalovým hřištěm a rozhodně se nebojí chytit hrábě do ruky ☺.

Popis obr. 1: Území se nachází v katastrálním území Doubravník, za severní stranou fotbalového hřiště. ČÍSLA PARCEL 1446/1, 1446/12, 1446/15. Na ploše jsou dvě staré jabloně a bouda využívaná fotbalisty pro údržbu hřiště. Území je pokryté lučním porostem s původními druhy rostlin typickými pro mezofilní louky, místy jsou sušší plochy nad navážkou, kde nezůstal původní terén. U řeky a v okolí boudy a hřiště se objevují nitrofilní druhy - kopřivy, kostival. Zajímavá je hojnost křenu selského.

Takže, měli jsme nápad, měli jsme místo, ale jak to i v pohádkách bývá, do třetice všeho (v našem případně) dobrého, zjistili jsme, že máme v obci také projektantku, která s nápadem souzní a která nám za minimální částku připravila krásný projekt   .
Posuďte sami, jestli se do "Kvetoucí oázy", jak jsme pro JMK náš projekt nazvali, těšíte:

Obr. Č. 2: CHARAKTERISTIKA NÁVRHU Na podélném obecním pozemku za fotbalovým hřištěm je navrhnuto vytvořit tzv. jedlý les, jedlou zahradu. Jsou zde tedy zastoupeny rostliny ze stromového, keřového i bylinného patra, podobně, jako je tomu v přírodě, kde je prostor co nejvýhodněji využit. Rostliny byly voleny zejména s ohledem na využitelnost jejich jedlých plodů a medonosnost. První část obsahuje různé druhy jeřabin, v keřovém patře se objevují lísky. Ve výběru dřevin je kladen důraz na netradiční druhy a staré odrůdy. Navazující části dominuje stará jabloň, mělo by zde vzniknout pískoviště pro skok do dálky a vrbové iglú. Pro letničky a trvalky byl vybudován bylinkový kopeček, který obklopuje zapuštěné ohniště. Od hřiště je prostor odcloněn volně rostlým živým plotem složeným ze skupin keřů. Jsou v něm zastoupeny zejména domácí druhy keřů, bohatě kvetoucí dřín, ptačí zob, svída a kalina. Podél severní hranice jsou navrženy vyšší dřeviny - staré odrůdy jabloní a hrušní, směrem k jihu jsou menší druhy - netradiční kdoule a mišpule, dále višně, švestky a ryngle. Pod stromy jsou skupinky dalších ovocných keřů. Za brankou je umístěn vyvýšený záhon obloukového tvaru určený pro zeleninu, případně byliny. V části nejblíže řeky je navrhnut vrbový tunel, jako prvek pro hru dětí.

Představa následného využití "Kvetoucí oázy" je taková, že nebude časový rozvrh, kdy v pondělí jsou tu maminky, v úterý tam mají schůzku skauti a ve středu včelaři... Naopak! Představa je taková, že se tam můžou ideálně potkávat všichni ☺ . Že tam můžou přijít třeba i prarodiče se svými vnoučaty, které přijedou na prázdniny... Prostě by to mělo být další otevřené místo, kde se můžeme všichni společně potkat, eventuálně i něco dělat ☺. Chceme naše děti naučit, že čas je možné trávit i jinak, než na uniformních hřištích. Že velkou radost jim přinese zasadit rostlinku, keř, strom a následně sledovat jeho životní cyklus… květ, plod.. zimní klid a opětovné jarní rašení… Radost z práce venku, společně s kamarády na společném projektu…

A co s úrodou? Každý, kdo přiloží ruku k dílu, má plné právo si natrhat ovoce, které sní. Rozumějme, nemá to být něčí soukromá zahrádka. Ani ten, kdo vysadí nejvíce stromů, neměl by sem přijet s "dvoukolákem", že bude zavařovat. Ovoce má být opravdu sladkou odměnou pro všechny, kteří jej pomohou pěstovat. Půjde-li kolem žíznivý poutník, nechť mu jablíčko od nás chutná ☺. A co s tím zbytkem? Ten popřejme našim nejmenším ve škole, ve školce. Každý rok nás škola prosí o jablíčka na mošt. Věřím, že za ovoce se děti zahradě odmění shrabanou trávou, nebo listím…

A ano, jistě, máme tu bobra, může přijít velké sucho, nebo nás navštíví srny… ale i takový vpád může děti naučit, že tu nejsme sami a je třeba respektovat okolní přírodu. Stromky je možné ochránit pletivem, bylinky vyrostou znovu ☺

Místo by mělo být nejen zdrojem pylu a nektaru pro včely, nových přátelství a možností mezigeneračního setkávání svých návštěvníků, ale k tomu ke všemu bude ještě každý jeden vysazený strom, každý keř, bojovat proti vedru, suchu… To všechno považujeme za důležitý přínos nejen pro JMK, ale pro nás, pro nás všechny, kteří tu společně žijeme.

Svůj díl pomoci při výsadbě i případné následné údržbě přislíbili také skauti a ředitelka místní školy a školky. Nesmím ale opomenout ani laskavou paní starostku, která je nám od první chvíle výrazně nápomocna.

První práce na samotném projektu už proběhly. Bylinkový kopeček s ohništěm už stojí, vyvýšený záhon je vyznačený. Velmi děkuji všem, kteří se doposud na pracích podíleli… K dokončení projektu je ale třeba ještě hodně práce a proto všichni, kdo byste rádi přiložili nejen ruku, ale také motyčku a hrábě k dílu, vězte, že oficiální termín sázení stromů a keřů je stanoven na sobotu 20.10.2018 od 8 ráno. Sraz přímo za hřištěm.

Pro úplnost informace dodáváme, že JMK přispívá na projekt 90% nákladů. Tedy 30 tis. Kč a zbývající částku musíme poskytnout sami. Zatím jsem garantem zaplacení zbývající částky příspěvku já, ale pokud se najde více dárců, kteří podpoří projekt alespoň drobným příspěvkem spolu se mnou, pak věřte, že příspěvek rozhodně poslouží dobré věci a předem za něj, děkuji.

Ing. Lucie Kopřivová

• Projekt vzniká za laskavého přispění JMK.

Informační zdroje:

• http://www.npsumava.cz/storage/rok_stromu.pdf  
• ŠEDÁ Martina. Kvetoucí oáza [projekt]. In: . 08/2018, s. 8 [cit. 2018-08-30].