all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 23.09. 2018 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
21/09/18 Úřad městyse
- Rozpočtové opatření č.9
18/09/18 Úřední deska
- Oznámení o době a...
18/09/18 Úřední deska
- Svolání zastupitelstva

Krátké zprávy:
    včera  Školní jídelna
- Jídelní lístek od 24…
18/09/18 DSO Tišnovsko
- Konkurs
06/09/18 Základní škola
- Staré dobré věci
Celý přehled   [8]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2018

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
05/2018 ve formátu *.pdf

Zpravodaj MAS
Zpravodaj MAS Brána Brněnska
04/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Na veřejný prostor...
- Po 18 letech KONEČ...
- SVATOVÁCLAVSKÉ HOD...
- SLAVNOSTNÍ PLES T....
- Náměstí PLNÉ POKLADŮ

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Cech tkalcovský

19.04.2004

zdejší vrchnost velmi podporovala. Ulevovala na určitou dobu od placení poplatků a sama zakládala manufaktury.

V roce 1627 byla postavená v Klečanech u Nedvědice valcha, kterou využívali i doubravničtí mezuláníci.

Původně se sukna tkala čistě jen z vlny. Až mnohem později došlo k inovaci:
Natažená osnova byla bavlněná, nit útková zůstala vlněná (tzv. na polovic), italsky "mezzolana". Od toho odvozeno jméno "mezuláník"

Privilegium cechu mezuláníků a obrusářů na panství Pernštejnském udělil hrabě Lichtenštejn roku 1660.


Pečeť cechu tkalcovského - starší
Pečeť cechu tkalcovského - starší

Cechy v té době byly nejen pod vlivem vrchnosti, ale i církve.

Tak se například hned v prvém artikule cechu ukládá, aby mistři i čeládka každou neděli a svátek s pilností, horlivě a pobožně na službách božích setrvali. Také, jakmile budou míti dostatek prostředků v truhlici, aby pořídili korouhev a postavníky, na kterých by při bohoslužbách hořely svíčky. Kdyby tak neučinili, jejich svobody propadnou.

V další kapitole je uvedeno, že tomuto řemeslu se může učiti jen ten, kdo je:

"...poctivého rodu na svět zplozený a ke katolické víře připojený..."

Za přijetí do učení se platil poplatek do truhlice a vosk ke službám božím. Učení trvalo tři roky a poté bylo mistrem vydáno osvědčení o vyučení. I toto potvrzení se muselo zaplatit:

"..vlastní syn mistrův - 1 zlatý a 1 funt vosku; jiný též 1 zlatý a 2 funty vosku."

Poté odcházel tovaryš na zkušenou do světa. Musel prokázat buď 3 roky zvandrované, nebo 6 let práce doma. Teprve potom mohl mít vlastní živnost a oženit se.

Každý řemeslník mohl mít jen dva stavy - "verštaty" a před odvedením musel požádat cechmistra, aby dílo prohlédl a ocejchoval. Kdo by tento postup nedodržel, tomu hrozila nemalá pokuta.

To samé, kdyby někdo zaměstnával tovaryše, který se řádně nevyučil.

Daň z řemesla bývala dvojí

Pro lepší představu nutno poznamenat, že výdělek tkalce byl zhruba 1 rýnský za den.
Potvrzení o platbě daně musel mít tkadlec na jarmarku vždy s sebou, jinak mu bylo sukno nemilosrdně zabaveno.

Důležitá byla dohoda, že tkalci mají tkát jen taková plátna, která mezuláníci dělat nebudou (pod pokutou 1 zlatý).
A dále pak, že cizí mistři nesmějí na panství skupovat vlnu a lněnou přízi, aby domácí nepřicházeli ke ztenčení svého řemesla.

Velmi se také dbalo na čest členů cechu, kterým se doporučuje:

"...aby se klamu a lži vždy vyvarovali, přidrželi se ctností a nezlořečili Bohu a poctivě se zúčastňovali sjítí..."

Tovaryši na vandru byli evidováni a museli svůj pobyt hlásit.

Zvláštní ochrany se dostávalo vdovám po zemřelých mistrech, které mohly v započatém díle pokračovati. Rovněž byly z cechovní pokladnice vyčleněny peníze na podporu upadajících mistrů, na pohřby členů a na mše svaté..


Pečeť cechu tkalcovského z roku 1767
Pečeť cechu tkalcovského z roku 1767

Vrchnost sice tkalcům udělovala mnohá privilegia, ale jak už to bývá, panští úředníci byli často svévolní a řemeslníky zlomyslně šidili.

Důkazem toho je listina z 18. června 1706, v níž tkalci poníženě prosí vysoce urozeného pána Františka Antonína hraběte z Lichtenštejna, aby zjednal nápravu,

"......neb se jim toho času mnohem tenší příze dává, takže asi od sedmi nebo osmi let pačesný tenký jest tak jako prve tenký a koudelný jako pačesný tenký jest a ty nejpěknější plátna každý rok o mnoho kop více dělají. Přitom více jako dva roky z panského důchodu žádný pořádek ani plat dostati nemohou ..."

Dále si ztěžují, že v těch obtížných letech nemohou vydělat ani na chléb a panské a císařské povinnosti plnit.

Na tuto listinu jim však úřad pana hraběte milostivě odpověděl až po třech letech - 8. února 1709...


/ zdroj: L. Mazáč - Tkalcovství v Doubravníku /



Celý článek | přečteno 4.150 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2018