all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 24.10. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
18/10/17 Úřední deska
- Dražební vyhláška
17/10/17 Fotogalerie
- Doubravnické hody 2017
17/10/17 Úřední deska
- Návrh rozpočtu na...

Krátké zprávy:
    včera  Úřad městyse
- Humanitární sbírka
    včera  TJ Sokol
- Pozvánka na muzikál
    včera  Úřad městyse
- Výsledky hlasování
Celý přehled   [6]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- NEANDRTÁLCI ZA HRA...
- VIII. Podzimní taš...
- eRecept - video z ...
- Láska je nikdy neh...
- Archeologem v Izra...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Geologie Doubravníku [1]

25.04.2004

Českomoravská vrchovina vznikla jako součást variského pohoří v mladších prvohorách z hornin starších prvohor a pravděpodobně ještě starších. Stáří některých hornin na našem území lze tedy právem odhadovat na více než 600 milionů let.

Ohromné variské pohoří - jehož východní součástí byla i dnešní Českomoravská vrchovina, se táhlo celou Evropou a dosahovalo výšek 5 000 až 8 000 m.n.m.

V té době působily na tento masiv obrovské tlaky, za kterých vznikaly četné zlomy. Jimi rozpukal masiv na větší i menší kry, které se posunovaly vodorovně i svisle, tvořily hrástě i propadliny. Tím byla porušena návaznost jednotlivých pásem ve smyslu horizontálním i vertikálním.



skalnaté Brdo - kopec v Doubravníku

V Doubravníku to nádherně vidíme u nádraží. Na povrch zde vystupuje bítešská rula kaledonského stáří, což je zhruba 400 - 600 mil. let.

Její položky budující celé Brdo jsou uloženy souklonně se svahem, který se táhne směrem do Oplotu. Západní část, přikloněná k nádraží, tedy není balvanitá, ale spíš hladká. Opačný svah Brda nad Luhačovicemi je velmi balvanitý.

A podobně je tomu i s Pláňavou. Západní svah je souklonný, takže se tam dobře chodí na houby, zato na druhé straně kopce v Pasíčce je kamen na kameni.

Pohoří se tedy postupně rozlámalo, a některé jeho kry poklesly až pod hladinu moří, kde byly přikryty mladšími usazeninami.

Stalo se tak v době křídové a na severozápadní straně si moře našlo cestu až k Českomoravské vrchovině. Dodnes nacházíme mořské usazeniny např. v okolí Blanska a Kunštátu...

Nejvyšší místa vrchoviny vyčnívala nad hladinu jako souostroví až do konce křídového období. Potom opět zesílil pohyb kontinentů a alpinským vrásněním vznikly Karpaty, Alpy, Dinary, Kavkaz a Himaláj. Českomoravská vrchovina se mírně zvedla, moře ustoupilo a započal opět proces zvětrávání.

Za miocénu se naopak zvýšila hladina moří a Českomoravská vrchovina byla znovu zaplavena - tentokrát ale od jihu.

I Doubravník byl zatopen.

Svědectví o tom nám podávají mořské usazeniny - jíly, které tvoří místy vrstvu o síle až 50m. V této vrstvě jsou zachovány zbytky drobných organismů a otisky listů teplomilných rostlin.

Českomoravská vrchovina byla v té době opět souostrovím. Rostly zde eukalypty, skořicovníky a jiné rostliny teplého pásma. Počátkem čtvrtohor se však podnebí velmi ochladilo. Na severu vznikl velký ledovec, jehož okraj dosahoval až na hranice našeho státu. V důsledku toho byla naše krajina téměř po celý rok pokryta sněhem a ledem.

Tato doba ledová doba byla několikrát přerušena teplejšími obdobími, kdy ledovec poněkud ustoupil (tzv. interglaciály - doby meziledové). Docházelo k prudkému tání, vznikaly přívalové bystřiny, které vymývaly horská údolí až na skalní podklad. Svrchní části tehdejších velehor byly vodou odneseny na území jižní Moravy, Rakouska a Maďarska, kde místy tvoří až 3km silné vrstvy naplavenin.

S příchodem nového ochlazení však vody v řekách ubývalo a slábla i jejich přenosná, transportační síla, takže se v řečišti mohly usazovat větší kameny, štěrk a písek. Údolí se postupně zanášela a řeky vymýlaly jen bočně - na nárazových březích.

Na straně jesepní se tvořily kolem břehů nánosové terasy. Podnebí se střídalo a tak v našem kraji vznikly takové terasy hned tři - každá mladší vždy o něco níže, jak pokračovalo zahloubení řek. Nejstarší terasa leží asi 90m, druhá 40m a spodní asi 10m nad současnou hladinou Svratky. Terasa čtvrtá - tedy "současná" (recentní), nedosahuje zatím ani 2m nad nynější stav vody.

Dalším přírodním živlem, který uplatňoval svou sílu tvořivou i ničivou byl vítr. Nesl prach a písek a jím obrušoval obnažené skály. V závětří se ukládaly navátiny žlutého prachu a jemného písku - spraše.

Poněvadž větry vanuly převážně od severozápadu, vznikaly mohutnější návěje na svazích se sklonem k východu - u nás tzv. "černvírské spraše".

V teplejším období rostla na spraši bujná vegetace, která tyto nánosy humifikovala. Vznikl tak tmavý obzor černozemě - (tzv. pohřbený horizont), na který se později usazovala nová žlutá spraš.

A v těchto dobách už žil v našem podhůří člověk - lovec zvěře - který určitě zabloudil i do okolí "Doubravníku". V posledním, nejsvrchnějším horizontu nacházíme často jeho nástroje a drobné předměty. Z jejich nepatrného množství lze ale odvodit, že naše okolí člověkem lovcem trvale osídleno zřejmě nebylo...


- pokračování

zdroj: RNDr. Stanislav Vosyka, CSc.
Pradávná i současná geologie Doubravníku



Celý článek | přečteno 4.434 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017