městys Doubravník

Sousední Černvír

Černvírský hrad stával na skalnatém ostrohu nad řekou Svratkou. V jeho severní části stávala pozdně románská dvouapsidová svatyně, která však zřejmě nebyla přímo součástí hradního areálu. Hrad sám se vypínal v jejím bezprostředním sousedství v jižní, nejvyšší části ostrohu.

Samotný ostroh je velice pevný skalní suk budovaný olivinickým diabasem, tedy vyvřelou horninou, která po milióny let spolehlivě odolává erozní činnosti řeky Svratky.

Ta tekla kdysi v Nedvědici přes "Kuchyňku" a v Doubravníku přes "Roviny" u božích muk dále do Borače. Od té doby se její koryto značně posunulo, ale kolem černvírského ostrohu se jen bezmocně obtáčí. A odtud je zřejmě vzat název "Černý vír", zkráceně Černvír ...

O hradě Černvíru existuje minimum písemných zpráv. Nálezy keramiky situují jeho založení do druhé poloviny třináctého století. Za svůj vznik vděčí hrad jistě rodu, který se po něm psal - v roce 1285 se připomíná Milek a roku 1309 Vítek z Černvíru.

Při převodu majetku Artlebovi z Klečan v r. 1364 se však už uvádí jen jako hradiště, což v tehdejší mluvě znamená "místo zbořeného hradu" a v roce 1374 je vzpomínán už pouze "kopec tvrze".

Časovému umístění zániku hradu do poloviny čtrnáctého století neodporuje ani datování keramiky nalezené v místě jeho bývalého areálu, kde nyní stojí rodinný domek se zahradou... Jediné, co starodávný hrad ještě připomíná, je místní název "Na hradisku".

V severní části hradního ostrohu je postaven barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který obsahuje hmotu někdejší románské svatyně.

Pohled na kostel ze západu

V roce 1969 v něm byly náhodně objeveny (kostelníkem Fafílkem) pod omítkou jakési malby. Pod odborným odkryvem za účasti restaurátorů z Prahy, se ukázalo, že jde o goticky vyvedené náboženské výjevy nezměrné hodnoty, které je možno srovnávat s malbami pověstné rotundy znojemské...

V rozhovoru pro časopis Reflex se o kostele zmiňuje uznávaný malíř a sklář Vladimír Kopecký takto:

Průčelí černvírského kostela

Mohutné, košaté lípy před kostelem jsou vedeny v registru památných stromů. Jejich stáří je zhruba 450 let.

Již zmíněný krytý, dřevěný most patří k nejstarším svého druhu na Moravě a je chráněný památkovou péčí. Celý je postaven z jedlového dřeva, dlouhý 35m, krytý šindelem.

kresba k tématu Stanislav Bělík

V doubravnickém archívu je v souvislosti s tímto mostem zápis jak:

Černvírský most byl několikrát důkladně opraven, takže i dnes po něm můžete pohodlně přejít a vydat se třeba na Křížovice či podél řeky k Doubravníku. Tak jak vedla původní, stará pernštejnská cesta, než byla v roce 1839 postavena nynější silnice.

příjezd od Černviru - malba z 18.století