all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 24.11. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Pozvánka na člens...
19/11/17 Fotogalerie
- Srnec obecný
15/11/17 Úřední deska
- Návrh střednědobého...

Krátké zprávy:
    včera  SŽDC, s.o.
- Výluka
16/11/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 20…
06/11/17 Kulturní komise
- Otevírání adventu
Celý přehled   [8]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Tradiční výstava b...
- ŠLECHTIČNY ZAVŘOU ...
- Adventní jarmark š...
- Těch aut ! Kde se ...
- Oblastní charita T...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Lesy obce Doubravník [2]

13.05.2004

Vlastní školku, ani semeniště obec nikdy neměla.

Na příznivých stanovištích docházelo z části k přirozené obnově, nové zalesnění bylo prováděno sadbou a částečně i síjí (jedle a dub). Sazenice mladých stromků byly kupovány z okolních školek, nebo vybírány přímo z náletových dřevin v místě.

Velmi se dbalo na přípravu pasek k zalesnění. Bylo zvykem, že po těžbě se ještě dobývaly pařezy, které sloužily na palivo a taktéž se v lese sbíral stavební kámen.
Pamětníci tvrdí, že na čerstvě vyklizenou paseku se nejprve hustě zaselo žito1), které zabránilo uchycení buřeně a současně přispělo k humifikaci lesní půdy.
Teprve v dalším roce se šlo sázet...

Ve skladbě dřevin byl od začátku minulého století podle bavorského vzoru upřednostňován hospodářsky nejvýznamnější Smrk ztepilý (Picea abies), který postupně nahradil kdysi dominující listnáče a Jedli bělokorou (Abies alba).
Poslední zbytky jedlového porostu dnes najdeme už jen v "Pasíčce" a to je tak asi všechno.



zbytky jedlového porostu v oddělení 160A14

Na osluněných svazích se přidávala Borovice lesní (Pinus sylvestris), jak můžeme vidět na "Záhumí" či na ostrohu skalnatého "Brda".



borovice na Záhumí vedle cesty do Sejřku

Za revoluční myšlenku bylo vzato vnášení nepůvodních dřevin, takže sem tam můžeme narazit třeba na douglasku a celkem hojně zastoupený modřín2) - nejspíše alpské či sudetské provenience.

Samostatnou kapitolu by si zasloužil Trnovník akát - (Robinia pseudoacacia).

Tato dřevina, byť v době květu významná pro včelaře - akát totiž dává jeden z nejlepších medů, je z hospodářského hlediska téměř k ničemu. Největším omezením pro jeho využití je značná křivost kmene i větví.



porost akátu na Záhumí - stáří 45 let

Navíc pařezovitá výmladnost akátu po odtěžení je obrovská a meliorační schopnost minimální, neboť kořeny vylučují do půdy toxické látky (tzv. alelopatie).



pařez dva roky po odtěžení

Proto nevydrží v jeho sousedství žádné jiné rostliny ani dřeviny, což způsobuje, že akát vytváří na některých místech rozsáhlé, problematické monokultury. V ČR např. Národní park Podyjí.

Vraťme se ale zpět.
V samotném okolí Doubravníku dnes najdeme souvislý porost akátu na "Záhumí" v oddělění 404B5 a redukovaný porost vedle silnice k nádraží na západním svahu Brda.

. . .

A tak se tedy okolí Doubravníku postupně zalesňovalo a okolní kopce pomalu měnily svou tvář.

V roce 1931 navíc obec přikoupila od velkostatku Pernštejn - Rožínka lesní parcelu "Pustá" o celkové výměře 5,81 ha, takže v roce 1941 už zaujímaly lesy z pozemkového majetku obce celých 62%.

struktura dřevin byla následující:


Smrk ztepilý (Picea abies)11,02ha
Borovice lesní (Pinus sylvestris)9,71ha
Jedle bělokorá (Abies alba)8,13ha
Habr obecný (Carpinus betulus)4,78ha
Dub zimní (Quercus petraea)4,65ha
Buk lesní (Fagus silvatica)3,01ha
Bříza bělokorá (Betula pendula)2,87ha
Modřín opadavý (Larix decidua)0,99ha
Trnovník akát (Robinia pseudacacia)0,93ha
Lípa srdčitá (Tilia cordata)0,46ha
Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)0,01ha


Petr Koukal


Poznámky:

1) tzv. Lesní polaření. Po spálení klestu se na požářiště ve třetí dekádě června (okolo svátku sv. Jana) zaselo Žito trsnaté (Secale cereale), což je starý, nenáročný druh obilí - lidově zvaný žito "jánské", nebo "lesní", na Valašsku též "křibice".
Podrobněji: Metodika pěstování trsnatého žita Ing. Jan Pelikán, CSc.
2) Modřín opadavý (Larix decidua) má z našich jehličnanů - hned po tisu - nejtrvanlivější dřevo, pro jehož výraznou kresbu byl v minulém století značně oblíben. V současnosti se na modřín pohlíží jako na doplňkovou dřevinu hlavního porostu, kde zastává zpevňující funkci. Většinou dvojřádek při kraji - tzv. "větrná závora".



Celý článek | přečteno 4.491 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017