all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 26.09.2017
1USD=22,103
1EUR=26,055
100RUB=38,324
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Záměr prodeje pozemku
    včera  Úřední deska
- Návrh střednědobého v...
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- S MERKUREM SI HRAJ...
- FOTO: Z jiného svě...
- Hledá se majitel psa...
- Oblastní charita T...
- Le Cabaret Nomade ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Květnové události 1945 v Doubravníku [3]

07.05.2005

O událostech byli vojáci velmi málo informováni. Ještě o 16 hod. se ptal rotmistr, proč jsou vyvěšeny prapory. Když mu to bylo vysvětleno, velice se divil.

Potom prohlásil:

"Nám důstojníci nic neřeknou. Dnes v noci bude u nás krvavá lázeň!"

Ale na to již neměli času. Po čtvrté někdo přinesl zprávu, že jsou na Rakovci zastřeleni 3 naši hoši. Nevědělo se kdo a kde. V té době německé transporty slábly a o páté hodině ustaly úplně. Trousili se jen jednotliví vojáci nebo přejela motorka. Chvíle napjatého čekání přicházela - mnoho nedočkavých mladíků šlo po silnici k Prudké. Až konečně o ½ 18 hod. se ozvaly z uličky od nádraží radostné výkřiky:

"Rusi jedou !"

Všichni lidé z náměstí se hrnuli k uličce a skutečně: Prvé auto s československou vlajkou, naši hoši na něm, auto druhé, třetí a další, volání "Nazdááár", mávání - celý Doubravník se raduje.



Všichni lidé z náměstí se hrnuli k uličce

První auta se nezastavovala. Sledovala nepřítele, který měl smůlu. Poslední transport se nemohl dostat k Olší, vrátil se proto po silnici k Nedvědici a u mlýna byl dohnán ruskými auty. Naši hoši vyprávěli, jak to bylo veselé: Rusi se smáli, Němci skákali s aut, s koní a utíkali k Závisti, po loukách - kam mohli.

Pozdější transport s "kaťušemi" (mnohohlavňové dělo - postrach Němců) se zastavil v Doubravníku. Velitelem byl krásný mladý major. Tomu se hlásil předseda MNV, přivítal ho a celou armádu Osvoboditelku jménem obce a ptal se, jaké má přání k našim občanům. Řekl krátce:

"Nic nechceme, jen pracovat, aby se všichni lidé měli dobře."

Byl veselý, tančil na náměstí, i jiní tančili, bavili se, hudba hrála - bylo veselo.

A do toho veselí zapadl smutný tón. Kdosi přinesl určitou zprávu, že za boudou na Rakovci v lese p. Nedomy leží zastřeleni 3 muži z Křížovic, které ráno Němci v obci zatkli. Tito mučedníci, když se dozvěděli, že je v Bělči zle a že se v Doubravníku rozdávají zbraně, utíkali po Brdě do Doubravníka. Nešťastnou náhodou jedno německé auto místo na dřevěný most přes Svratku odbočilo k nádraží. Němci uviděli vyběhnout 3 muže z lesa, zatkli je a odvezli.

Soud zasedal u Gerbrichů čís. 59. V lese je našla zastřelené paní Jindřiška Jelínková. Mrtví byli naloženi na vůz a doprovázeni smutečním pochodem hudby a všemi lidmi z obce převezeni ke kostelu. Příbuzní je oplakávali.

Ozvali se hlasy lidu:

"Oko za oko, zub za zub! Hned zastřelit 10 našich Němců!""

Ale kapitán od kaťuší, typický ruský člověk, klidně u kostela odpověděl:

"Ne, tak ne! Tito lidé zde s vámi žili, ti za to nemohou. Nemůžeme být jako fašisti. Ale napište všechno, pošlete do novin, aby ve světě věděli, co Němci dělali."

Po těch slovech řekl předseda MNV ke shromážděnému lidu:

"Vidíte,jací Rusové jsou. Jak nás před nimi strašili, ale zatím ruský důstojník říká našim lidem, že nevinný člověk nesmí býti trestán a zlo se nesmí opláceti zlem."

Mrtví byli uloženi do hrobky.

Na náměstí byla stavěna tribuna k oslavě, v kostele bylo slouženo slavné "The Deum". Právě když před osmou hodinou vycházeli lidé z kostela, bylo slyšet od Nedvědice střelbu. Brzy na to došla na nádraží telefonická žádost z Nedvědice o pomoc. že se tam s Němci bojuje. Za malou chvíli přijel na motorce velitel vojenského odboje v Nedvědici učitel Havel. Ve válce bylo mezi ním a předsedou MNV dohodbuto, že se Nedvědice a Doubravník budou v případě vojenské potřeby vzájemně podporovat. Havel žádal rychlou pomoc, že je v Nedvědici zle. Ruské vojsko Nedvědicí jen projelo, žádná jednotka tam nezůstala. Na to přijel německý útvar od Chlébského a došlo k přestřelce. Němci ustupují ke Kovářové.

Dobrý ruský kapitán ale jen málo se rozrušil, mávl rukou a klidně řekl:

"Jen ať střílí, do nás také stříleli - však oni přestanou!"

Z našich mužů byla ihned nabídnuta jednotka, ochotná jít na pomoc. Bylo žádáno k dopravě nákladní auto, ale kapitán řekl, že ho nemůže dát, že má rozkaz zůstat v D. Poručík Havel odjel tedy zpět. Kapitán říkal, že to není jednoduché. Kdyby tam měl s "Kaťušemi" jet, že by se musili všichni lidé z Nedvědice vystěhovat a celá obec by byla srovnána se zemí.



transport s kaťušemi se zastavil v Doubravníku

Střelba nepřestávala. Přijel znovu posel žádat o pomoc. Na domlouvání předsedovo vyslal kapitán jedno nákladní auto s dvěma muži do Nedvědice přesvědčit se, co se tam vlastně děje. A to Nedvědici zachránilo. Jak Němci uviděli na silnici na kopci auto s rudým praporem, přestali střílet a prchali do lesů ke Kovářové.

Na pořádání oslavy v Doubravníku již nebylo pomyšlení - stmívalo se. Když střelba z Nedvědice utichla, obyvatelstvo se uklidnilo a veselilo dlouho do noci s ruskými vojáky. Byli hoštěni vším, co kdo měl. Každý dal rád - hudba hrála, zpívalo se a tančilo. Krásný den osvobození!



Krásný den osvobození!

Druhý den v osvobození vlasti 10. května krásně svítilo slunce - nové a nové jednotky ruského vojska projížděli obcí. Roznesla se zpráva, že bude obcí projíždět sám maršál Malinovský. Konaly se velké přípravy ke slavnostnímu přivítání, připraveny kytice, řeči, kronika, občerstvení - špalíry obecenstva stály několik hodin kolem silnice před kostelem, ale maršál nepřijel. Jen proudy veselých ruských vojáků na koních a autech - mávali, volali, rozhazovali cigarety, které byly u nás v tu dobu vzácné. Když byl jeden z důstojníků tázán, kdy přijede maršál Malinovský, usmál se a řekl:

"A kdo vám řekl, že tady pojede? To nikdo neví."

Celý den bylo rušno a veselo. Byli chytáni koně, kteří se, opuštěni od svých pánů, potulovali po celém okolí.

Večer se připravovala oslava, ale nemohla být konána. K osmé hodině přímo zaplavilo rumunské vojsko obec - každý měl někoho na bytě a zůstal doma. Na náměstí byla vztyčena československá a sovětská státní vlajka.

I v noci z 10. na 11. května bylo v obci rušno. Obec byla vojskem zaplavena. Ráno byl na náměstí opravdový vojenský tábor ruský a rumunský. Senem a jetelinou vojáci nešetřili. Byli upozorněni, aby v obci zbyly nějaké zásoby pro další jednotky.

Večer 11. května nocovalo v bytě ve škole 6 ruských důstojníků - 2 z nich s manželkami. Dlouho do noci se jedlo, pilo, zpívalo, vykládalo. V 01. hod v noci byla na Pláňavech v lese slyšet střelba. Národní stráž byla v pohotovosti a připravena k obraně. Po lesích se ještě potulovali němečtí vojáci. Všechno ale dobře skončilo. Možná, že si na Pláňavech někdo zapytlačil nebo střílel na prázdno.

Dne 12. května se připravoval slavný pohřeb dvou partyzánů Otty Pešla a Jana Krykorky, Kteří v Bělči 9. května po přestřelce uhořeli v domě p. Čecha a Jindřicha Štarhy z Křížovic. Stanislav Opatřil byl pochován v Nedvědici a Aleš Hemza v ????.

Právě před pohřbem se objevil v Dubinech požár. Byl vyhlášen poplach, hasiči vyjeli se stříkačkou, národní stráž se zbraněmi. Bylo rozhlášeno, že oheň zapálili SS, že připravují útok na Doubravník při pohřbu partyzánů. Ruská posádka v obci žádná nebyla, Jednotky jen projížděly. Členové národní stráže postupovali rozestaveni lesem. Po vyšetření se ale ukázalo, že oheň vznikl od rakety, kterou nad Dubiny vystřelil od řeky rumunský voják.

Pohřeb zahynulých partyzánů byl slavný. Všichni členové III. úderné roty vzdávali čest svým mrtvým kamarádům. Většina lidí viděla partyzány, kteří celý rok vzrušovali celé okolí, poprvé. Krásné řeči nad oběma hroby pronesli P. děkan Jan Hloušek a Jaroslav Dobrovolný z Podolí, který byl politickým vedoucím III. roty. Ocenili obětavost partyzánů, kteří s nasazením života v zázemí bojovali proti nepříteli. Proslovy byly tak krásné, že se nekonala již potom zvláštní oslava osvobození. Všechno, co se říci mohlo, bylo již vysloveno.

Následující dny byly plné ruchu a práce. Národní stráž byla umístěna ve školní tělocvičně. Slib velitele národní stráže vykonal 13. května do rukou okresního velitele národní stráže prof.por. Kubáčka por. v zál. Leopold Mazáč. Protože aktivní důstojníci Kpt. Tamborský a poručíci Zajíc a Doubek nastoupili vojenskou službu u svých útvarů 14.května, byl okresním velitelem četnictva por. Musilem z Tišnova pověřen výkonem funkce velitele nár. stráže školený Stráž. v.v. František Janda. Národní výbor úřadoval v I. třídě obecné školy. Mládež, která obstarávala službu spojovací, měla kancelář v kabinetě. Jejím vedoucím byl Jiří Veselý.

Úkoly uložené MNV byly v rozvrácené době veliké a všestranné. Podrobnější zápisy a vedení agendy MNV jsou zapsány v obecní kronice. Všichni funkcionáři konali svědomitě svoje povinnosti a předsedu ve všem podporovali. Ve vší práci panovala vzácná shoda.

Práce bylo dost pro všechny, když se uváží, že armády ruská, rumunská i maďarská procházely obcí tam i zpět. Bylo třeba zajišťovat zásobování obyvatelstva a s počátku i vojska, starat se o přípřeže, kterých bylo opravdu mnoho, pohánět stáda dobytka, ubytovávat vojsko, soustředit do Tišnova Němce z obce i okolí a sepsat jejich majetek, chytat koně, odvádět zajatce, sbírat a odvážet válečný materiál, provést čistku lesů atd. atd.. Veškerá práce byla konána radostně a když byl 15. srpna uzavřen po kapitulaci Japonska světový mír, občanstvo přijalo tuto výzvu s přáním, aby již nikdy nemusilo zažít válku.


Dle zápisu v obecní kronice (I.díl č.str. 205-222), který napsal v té době řídící učitel a předseda MNV Leopold Mazáč, zpracoval


Lubomír Čech


Sumář:

- Květnové události 1945 v Doubravníku [1]
- Květnové události 1945 v Doubravníku [2]
- Fotogalerie



Celý článek | přečteno 4.265 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017