all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 26.09.2017
1USD=22,103
1EUR=26,055
100RUB=38,324
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Záměr prodeje pozemku
    včera  Úřední deska
- Návrh střednědobého v...
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- S MERKUREM SI HRAJ...
- FOTO: Z jiného svě...
- Hledá se majitel psa...
- Oblastní charita T...
- Le Cabaret Nomade ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Klášter v Doubravníku [6]

21.05.2005

Již první listina Řehoře IX. z roku 1231 se zmiňuje o hmotném zabezpečení pro Doubravnický klášter. Zůstává však v obecné rovině a podrobnosti najdeme až v listu markraběte Přemysla z roku 1235, který jím potvrzuje pozemky darované klášteru jeho zakladatelem a jinými.

V nejbližším okolí to jsou osady Maňová (Manow), Klokočí (Clococh), Raková (Racov) a Bořihněv. Dále pak Křížovice, Křeptov a zřejmě i Skorotice. Jinak také poplužní dvůr v Chudčicích darovaný Semislavem a osada "Sess" od markraběte Přemysla.

Z nemovitostí připadl klášteru dům v Brně a některé kostelní patronáty. Jedním z nich je patronátní právo kostela v Doubravníku, k němuž se připisují patronátní práva všech dalších, následně zřízených kostelů. Lze k nim počítat i kostel sv. Kunhuty v Nedvědici.



Kostel sv. Kunhuty v Nedvědici

A další. Např. kostel sv. Bartoloměje v Rozsochách, sv. Martina ve Věžné, sv. Jiří v Olší snad i kostel sv. Petra a Pavla ve Štěpánově. Později ještě přibudou patronátní práva kostelů v Medlově, Kadově, ve Velešovicích, v Letonicích a v Kučerově.

Na první pohled jde o nesourodé majetkové shluky, ale při hlubší analýze opřené o tehdejší pozemkovou držbu musíme nutně přiznat, že hospodaření našich předků nebylo o nic míň racionálnější než naše. Viz. mapka:



 

Snad nejpozoruhodnější ve výčtu klášterních osad v Doubravnickém újezdu jsou Rozsochy, - především proto, že už v roce 1285 zde byla zřízena Plebánie.1) Listina Jimrama z Jakubova mluví o:

"... villa Rossoch in bonis Monasterii sita ..."

Rozsochy tedy jsou jakýmsi centrem klášterních statků a hraniční linie držby odtud pokračuje až ke Kundraticím, Vojtěchovu a na sever k Míchovu. Tam byly klášterem držené tzv. "rychty", stejně jako v Domaníně a Domanínku. Další klášterní držba je zmiňována ještě v Rovečném a roku 1360 a 1365 v osadě Strachujov.

Několik majetkových darování klášteru jde zcela mimo okruh rodu erbu zubří hlavy. Vesměs jsou tyto dary obdobou věna a měly zabezpečit dceru, nebo vnučku v klášteře. Viz příklad Markéty z Lelekovic, kdy paní Jutka - vdova po Buškovi z Lelekovic daruje klášteru 50 hřiven na svém věnu v Lelekovicích. To bylo v roce 1368.

Pokusíme-li se o souhrn výše uvedených majetků, napočítali bychom v rozmezí jednoho století (1235 - 1436) celkem třicet šest větších či menších celků, z nichž klášteru plynuly důchody. K tomu je třeba ještě připočítat, že klášter navíc držel devět patronátních kostelů a o čtyřech nebo pěti dalších se polemizuje.

Jak vidíme, Doubravnický klášter byl tedy relativně bohatý, ovšem slovo relativně je zde zcela na místě. Musíme totiž vzít v potaz na jakých půdách a v jakém krajinném rázu se hospodařilo. Velká rozloha hospodářství zde totiž nemusí nutně znamenat velký výnos - spíš naopak.

Jak jsme zmínili dříve, po celém Doubravnickém újezdu ještě hospodařila i drobná šlechta na výměrách nesrovnatelně menších a bezpochyby se dívala na klášterní komunitu se smíšenými pocity. Zejména uvážíme-li počet vyživovaných osob z rodinného majetku a nebo vypořádání dědictví - tedy věci, které církevní instituce nemusely řešit vůbec.

Jak všichni víme, toto napětí mezi církví a prostým lidem se neustále stupňovalo. Pozdější osudy klášterů (Doubravnický nevyjímaje), pak dokreslují válečné události doby husitské velmi plasticky.

Ale to už je zcela jiný příběh...


zdroj: doc. PhDr. Jaroslav Teplý, CSc.


Poznámky:

1) prvotní název faráře (plebán) a farnosti (plebánie), byl zrušen až Tridentským koncilem v 16. století.


pokračování:
- Archeologický průzkum



Celý článek | přečteno 5.640 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017