all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 26.09.2017
1USD=22,103
1EUR=26,055
100RUB=38,324
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Záměr prodeje pozemku
    včera  Úřední deska
- Návrh střednědobého v...
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- S MERKUREM SI HRAJ...
- FOTO: Z jiného svě...
- Hledá se majitel psa...
- Oblastní charita T...
- Le Cabaret Nomade ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Lesy městyse Doubravník [8]

25.11.2007

Letošní rok byl opět velmi příznivý pro vývoj podkorního hmyzu a jeho invazi se tudíž nevyhnuly ani doubravnické lesy.

A jak všichni jistě víte, nejvážnějším škůdcem smrkových monokultur je Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) - lidově zvaný "kůrovec". Pojďme se na něj tedy blíže podívat.

Je to nenápadný, pouze 4mm velký brouk, který je ovšem nesmírně "pracovitý" a otužilý. Zimní období je schopen přežít ve všech formách vývojového stádia (larva, kukla, brouk) a první rojení začíná jakmile teplota vystoupí nad 14°C. V naší oblasti to vychází na ± konec dubna.

Rojící se brouci ihned obsazují chřadnoucí nebo čerstvě poražené stromy a polomové dříví, které vlivem teploty vylučuje uhlovodíkové terpeny. Mluvíme o tzv. primárních atraktantech, které navádí brouky do prostředí vhodného k založení nové generace. Zpravidla se jedná o stromy starší 60-ti let s výčetní tloušťkou přes 30cm1).

Jako první bývají napadena závětrná místa na okrajích pasek a v osluněných porostních stěnách, nebo tam, kde jsou stromy již zdravotně oslabené (např. korní spála, hniloba, mrazová trhlina apod.).
Závrt začína sameček a to zpravidla ve spodní části zelené koruny stromu. Postupně vyhlodává v kůře snubní komůrku, čehož příznakem je hnědavá drť dobře patrná mezi šupinami borky. Dále pak silné ronění pryskyřice, šednutí a postupné žloutnutí jehličí, které se po náletu projeví asi za 3 týdny.



začátek - postupné žloutnutí koruny

V této době vylučují usazení lýkožrouti tzv. sekundární atraktanty čili agregační (shromažďovací) feromony, aby přilákali samičky a další jedince stejného druhu.

Oplozená samička následně vyhlodává pod kůrou rovnou mateční chodbu, probíhající rovnoběžně s podélnou osou kmene. Vylíhlé larvy pak vykusují chodbičky kolmo na směr matečných chodeb. Tyto chodbičky jsou na konci rozšířené a tvoří kolébku pro pozdější kuklu.



požerky lýkožrouta smrkového

Mladí vylíhlí brouci dospělostním žírem tuto komůrku ještě mírně zvětší a poté se rozptylují na okolní stromy. Dospívají za 2-3 týdny podle počasí. No a je-li počasí příznivé (suché a teplé) neštěstí je hotovo.

Cílem každého hospodáře je tedy co nejvíce takovému množení zabránit a preventivně mu předcházet. Základem při tomto počínání zůstává stokrát ověřené, bohužel málo dodržované, jednoduché pravidlo - pořádek v lese.

Jinak řečeno - minimalizovat zásobu dříví, které je pro kůrovce atraktivní. Tzn. pečlivě odstranit všechny těžební zbytky i nahodilé lokální vývraty a být samozřejmě "ve střehu". Dopředu vytipovat možná ohniska a jakmile se objeví první příznaky viz. výše - neprodleně zahájit těžbu.



těžba napadených stromu v porostu 131A7b

Záměrně pomíjím druhou, diskutabilní variantu (nekácet).

Jednak nejsme na Šumavě, abychom mohli experimentovat za stání peníze a za další, napadené smrky jsou v našem LVS2) opravdu špatné. Viz. další foto. Kůrovec pouze urychluje jejich zkázu protože tyto neperspektivní kmeny by byly dříve či později během výchovných zásahů (probírek) z porostu stejně odstraněny.



smrkové kmeny znehodnocené hnilobou


Metoda včasného vytěžení má v podstatě dvě výhody:

1) Provede-li se opravdu včas, t.j. ve stádiu larvy, můžeme následným odkorněním nebo nástřikem vhodným insekticidem (Vaztak 10 SC) silně zredukovat početní stav celé generace.
Cílem je udržet populaci lýkožrouta v takových mezích aby vykonával jen funkci "zdravotní policie" nikoli "invazní armády". Jistě i on, ač nazývaný škůdcem, má v ekosystému své místo a opodstatnění.

2) A jelikož takové dříví ještě nebývá úplně znehodnoceno - např. trhlinami z vysušení, je možné je prodat za lepší cenu jako pilařské výřezy. A to je princip rozumného hospodaření.


Teď ještě k obecním lesům:

Objem kůrovcového dříví za letošní "příznivý" rok činí 109m3 t.j. přibližně 1m3 na hektar celkové výměry, což není za daných podmínek nejhorší. Proto bych závěrem článku rád poděkoval všem, kteří mi pomohli tuto dřevní hmotu průběžně zpracovat, soustředit a včas přiblížit na odvozní místa. Taktéž vyslovuji uznání odběrateli za slušnou cenovou nabídku v době velkého přetlaku dříví po orkánu Kyrill.


Petr Koukal

Poznámky:

1) platí pro Ips typographus, např. Lýkožrout vrcholkový, nebo severský mají mírně odlišná stanovištní specifika.

2) LVS = Lesní vegetační stupeň je odvozen od nadmořské výšky.
Nejníže položený je 1.LVS - dubový, nejvýše leží 9.LVS - kleč.
Přirozené stanoviště Smrku ztepilého (Picea Abies) se nachází až v 6.LVS t.j. 700 - 900m.n.m.
Lesy městyse Doubravník náleží do přírodní lesní oblasti 33 (Předhoří Českomoravské vrchoviny), kde jsou nejvíce zastoupeny 2.LVS tzv. bukodubový a 3.LVS tzv. dubobukový.



Celý článek | přečteno 5.291 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017