all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 18.09. 2018 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    dnes   Úřední deska
- Oznámení o době a...
    dnes   Úřední deska
- Svolání zastupitelstva
    včera  Současnost
- Doubravnické hody...

Krátké zprávy:
    dnes  DSO Tišnovsko
- Konkurs
14/09/18 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 17…
06/09/18 Základní škola
- Staré dobré věci
Celý přehled   [8]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2018

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
05/2018 ve formátu *.pdf

Zpravodaj MAS
Zpravodaj MAS Brána Brněnska
04/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Náměstí PLNÉ POKLADŮ
- Hudební festival I...
- Volby do zastupite...
- NOVÝM ŘEDITELEM MU...
- STOLETÁ BABIČKA A ...

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Motýli Doubravnicka

18.12.2008

Můj příspěvek k poznání přírody vznikl na základě knihy vydané k osmistému výročí obce. Zde zazněla výzva, že je nutno dále zkoumat naši přírodu, neboť se změnami které v posledních letech nastaly se objevují i u nás nové druhy.

Už jako malý jsem miloval pestrobarevnou krásu motýlích křídel. Proto i po příchodu do Doubravníka jsem se zajímal o druhy zde žijící. Teprve v poslední době jsem se své zálibě začal věnovat důsledněji. A opravdu jsem zde zjistil druhy, z nichž některé tu ještě před dvaceti lety nebyly.

V tomto příspěvku se budu zabývat druhy z čeledi otakárkovitých a babočkovitých.

Jedná se o nejatraktivnější i největší denní motýli kteří jsou tak typičtí, že je těžké zaměnit a většina patří mezi chráněné druhy. Motýly jsem potkával především na Pláňavě, Bozince a v okolí Svratky. Tím, jak došlo k zmenšení ploch zemědělsky obdělávaných, zarůstání luk trnkami, hlohem a jinými keři a přestaly se používat postřiky, vytvořily se rozsáhlé areály umožňující výskyt těchto druhů.

Poprvé asi před pěti lety jsem registroval výskyt chráněného otakárka ovocného (Iphiclides podalirius L.). když přiletěl na zahradu.



otakárek ovocný

Tento je typickým obyvatelem teplých oblastí s křovinatou vegetací. To jeho blízký příbuzný, také chráněný a dle znalců nejkrásnější motýl žijící u nás, otakárek fenyklový (Papilio machaon L.), je hojnější. Již mnoho let navštěvuje naši zahradu, aby zde, především na kopr, nakladl vajíčka. O jeho umělém chovu, který provádím několik let se zmíním později. Zbývající dva druhy čeledi u nás žijící se pravděpodobně v Doubravníku nevyskytují.

Čeleď babočkovitých má bohatší zastoupení. Všichni jistě znají i mnohokrát viděli babočku paví oko (Inachis io L.), která se vyskytuje všude tam, kde může najít nějakou kopřivu, kterou se její housenky živí. Spolu s ní pak babočka kopřivová (Aglais urticae L.) je s bělásky nejhojnějším motýlem našich zahrad. Zejména ten, kdo má na své zahradě tzv. motýlí keř Buddleia davidii, může v době kvetení fialových květů, podobných šeříku obdivovat desítky těchto motýlů.

V pozdním létě se pak objevují další krasavci, babočka admirál (Vanessa atlanta L.) a babočka osiková (Nymphalis antilopa L.). Nejčastěji je spatříme jak hodují na přezrálém ovoci. Z jihu přilétající tažný druh, žijící mimo Austrálii a polární kraje na celém světě, babočka bodláková (Vanessa Cardu L.), kterou jak její jméno napovídá nejčastěji spatříme podél cest na bodlácích.



Babočka bílé C

Spíše v létě se setkáme s nejmenší babočkou síťkovanou (Araschnia levana L.), která se vyznačuje dvěma barevně odlišnými formami. Jarní, s žlutooranžovými křídly a pozdější s hnědočernými.



Babočka síťkovaná

Při cestě na Bozinku se mi jednou podařilo spatřit párek chráněných batolců duhových (Apatura iris L.), jejichž třpytivá křídla připomínají motýly tropů. Tento nezapomenutelný pohled se mi naskytl pouze jednou a od té doby po nich marně pátrám. Posledním motýlem o kterém se chci zmínit je jeden z našich největších denních motýlů chráněný bělopásek topolový (Limenitis populi L.). Toho jsem několikrát pozoroval v údolí řeky Svratky.

Nyní bych se chtěl zmínit o pěstování motýlů, kterému se věnuji několik posledních let a není to vůbec složité. Začalo to tím, že jsem při prohlídce kopru před sklizní objevil několik pestrobarevných housenek otakárka fenyklového.



housenka na kopru

Protože se jedná ochráněného motýla, byl jsem před volbou buď kopr nesklidit a přijít o něj a riskovat, že nakonec se motýli díky parazitickým vosičkám nevylíhnou nebo se pokusit je odchovat. Volil jsem druhou možnost, udělal si neumělý houseník a začal je chovat. Krmil jsem je snítkami kopru a čekal až se zakuklí. Housenky se zakuklily poslední týden v červnu a po dvou až třech týdnech vylétli motýli.



vylíhlý motýl

Zajímavé je to, že tyto termíny bez ohledu na počasí se každý rok opakují. Tento chov se mi povedl od roku 1998 již pětkrát.


Ing. Jaroslav Sterzel



Celý článek | přečteno 7.103 x   ohlasů 3 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2018