all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 21.11. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
19/11/17 Fotogalerie
- Srnec obecný
15/11/17 Úřední deska
- Návrh střednědobého...
15/11/17 Úřední deska
- Svolání zastupitelstva

Krátké zprávy:
16/11/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 20…
06/11/17 Kulturní komise
- Otevírání adventu
03/11/17 KČT Doubravník
- Pozvánka na přednášku
Celý přehled   [8]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Oblastní charita T...
- Beseda - Veřejný p...
- XVII. ročník MIKUL...
- DEN MIKROREGIONU P...
- BRNĚNSKÉ VÁNOCE 2017

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Doubravničtí rybáři v Norsku

06.06.2009

Na přelomu měsíce dubna a května se zúčastnila čtveřice doubravnických rybářů zájezdu do rybářského ráje Norska. Vypravili se do středního Norska poblíž Aure, aby si splnili svůj rybářský sen.

Odjezd byl z Předklášteří moderním autobusem. Přes Německo jsme jeli v noci a projevila se výhoda našeho členství v EU, žádné hraniční kontroly jak před lety, ani jsme nepoznali, kdy jsme hranice přejeli. Ráno jsme se nalodili na trajekt Huckleberry Finn. Jeho délka dvou fotbalových hřišť a výška 28m ohromila ty, kteří se na podobné lodi plavili poprvé. Luxusní prostředí nám poskytoval při plavbě přes Baltické moře z německého Rostocku do švédského Trelleborgu po dobu šesti hodin.

Po přistání jsme přes Švédsko jeli až do večerních hodin. Jízda Švédskem byl zážitek, čistota a upravenost životního prostředí je fascinující. Okolo silnic žádné odpadky, všude ploty zamezující zvěři vstup na silnice, upravené domy na venkově mezi stromy a bez plotů. Na pobřeží, podél kterého jsme prakticky neustále jeli, je množství větrných elektráren i starých větrných mlýnů.

V noci jsme přejeli švédsko-norskou hranici. Poznat se to nedalo, protože v názvech na silničních tabulích to pro jazyka neznalého není žádný rozdíl, a ač jde o hranici mezi státy, jenž jeden je v EU a druhý ne. Žádná celnice ani nápis na tuto změnu upozorňující není. Poznat se to dá jen podle vlajek, které před většinou domů vlají. Další změnou je ráz krajiny, ta je v Norsku mnohem divočejší a také ubylo vesnic. V Norsku se spíš jedná o jednotlivé domy.

Vtipně to charakterizoval jeden můj kolega: "Rozdíl je v tom, že ve Švédsku se postaví dům a okolo zasadí stromy a v Norsku se postaví dům v lese."

Cesta Norskem probíhala v noci, tak jsme si krajinu moc neužili, to až na zpáteční cestě. Ráno jsme se probudili do zasněžené horské krajiny, ale záhy, jak jsme se blížili k moři, se začal projevovat vliv Golfského proudu a počasí se stávalo jarním. Půl hodiny před příjezdem do kempu jsme zastavili na vyhlídce na fjord, kde jsme lovili. I když mnozí z nás ho již mnohokrát viděli, opět nás ten pohled okouzlil.



 

Po příjezdu do kempu na břehu malého zálivu nás čekalo ubytování v chatkách, instruktáž a přejímka lodí. Chatky jsou pro 4 osoby s dvěmi ložnicemi, obývákem s kuchyňským koutem a místností se sprchou a WC. Ke kempu patří i společenská budova s českou televizí, což při konání MS v hokeji bylo vítané.

Co se týče rybaření, bylo opravdu vzrušující, i když jako vždy ne pro všechny stejně úspěšné.

Výprava nachytala velké množství ryb, některé z nich byly opravdu trofejní. Počasí nám opravdu přálo, svítilo sluníčko, teplota okolo dvaceti stupňů a klidné moře. Jen jedno odpoledne nás vítr a vlny vyhnaly z vody. To v tomto období málokdo pamatoval. Chytalo se z loděk pro dvě nebo tři osoby a k dispozici byl i rybářský kutr, ten však měl poruchu, a tak se z něj chytalo pouze jednou, avšak s naší účastí.

Lovenými rybami byla především treska obecná, treska tmavá a evropská, různé druhy mníků a vlkouš. Co do množství byl nejúspěšnější lov na kutru, se kterým bylo možno vyjet dál na moře a měl mnohem kvalitnější echolot. Nachytalo se z něj více než sto ryb, někdy i třeba tři najednou. Naši rybáři to brali sportovně a dost ryb vrátili zpátky a čekali na velké ryby. Kutr kotví v nedalekém přístavišti, kde je i rybárna, kterou provozuje český nájemce a kde je možno za přijatelnou cenu nakoupit ryby, které se na udici nedají chytit, jako lososy, velké platýze nebo žraloky.



Jiří Havlíček s úlovkem - treska obecná

Lov z loděk nebyl tak úspěšný co se týče počtu ryb, ale zato se chytaly větší. Nachytané ryby se po skončení lovu vykuchaly, případně filetovaly a zamrazily. Játra, která jsou pochoutkou, se naložila do oleje a zavařila. Samozřejmě se také ryby použily v kuchyni, jejich chuť čerstvě vylovených je neporovnatelná s tou, kterou známe z domova. Na čarodějnice bylo uspořádáno grilování ryb, abychom se alespoň trochu přiblížili domovu a upevnili přátelské vztahy mezi členy zájezdu, kteří se doposud neznali.

Krásné počasí jsme využili k procházkám po mořském pobřeží, sbírání mušlí a jiných suvenýrů od moře. Také jsme navštívili asi 4 km vzdálené městečko Aure. Toto je sídlem kommune, což je něco mezi okresem a střediskovou obcí. Kommune Aure je správní jednotka území o délce cca 80 km s mnoha ostrovy a ostrůvky a dvaceti tisíci obyvateli. Samotné Aure je rozlohou asi jako Doubravník. Je sídlem správy kommune, je tam škola, požární a policejní stanice, banka, pošta, nákupní středisko s kavárnou, prodejna Coop a prodejna průmyslového zboží. Sídlí zde také lékař, ale třeba na rentgen je nutno jet velmi daleko. O tom se přesvědčil jeden člen skupiny, který si podvrtl kotník a stálo ho to celý den a tisíc norských korun, tomu se pojištění pro cestu opravdu vyplatilo. Co zde chybí úplně a pro nás Čechy je nepochopitelné je to, že tu není hospoda s výčepem piva.

Tím jsme se dostali k tomu, abychom si trochu popsali život v Norsku. Norsko se může pochlubit jednou z nejvyšších životních úrovní na světě. Bylo dokonce vyhodnoceno na prvním místě zemí světa s nejlepší úrovní života. Jednalo se o hodnocení životní úrovně, stavu životního prostředí, sociálního zabezpečení a mezilidských vztahů.

Pro nás pro Čechy je Norsko opravdu drahé. Ceny např. potravin jsou prakticky stejné v norských korunách jako v českých, rozdíl je ovšem v kurzu měn. Mnohem levnější jsou energie a bezin tu stojí okolo 11 norských korun. Průměrný plat se v Norsku pohybuje okolo 30 000 NOK měsíčně. Pravou katastrofou pro nás jsou ceny cigaret a piva. Pivo v přepočtu vyjde na našich sto korun a cigarety i přes dvě stě. S alkoholem to vzhledem k částečné prohibici je ještě horší. Prodává se jen v licencovaných státních obchodech, několik hodin denně a to ne vždy. Obchody jsou jen v některých městech, takže je nutné pro něj jet třeba i sto kilometrů.

Co nás zaujalo stejně jako ve Švédsku, byla čistota a pořádek. Kromě velkých měst nejsou sídliště kompaktní celky jako u nás. Domy jsou roztroušeny po krajině, často daleko od sebe, a přesto se dodnes nezamykají. Neuvidíte zde takřka vůbec ploty okolo domů, jen někdy proti silnici nebo jako ohrady pro dobytek. Zajímavý pro nás je velký počet žen, které jezdí jako řidičky a to nejen osobních aut, ale i školních autobusů, sanitek i náklaďáků. Je to dáno tím, že muži jsou na moři a ropných plošinách. Na mnoha ostrovech u pobřeží stojí třeba jen několik domů, což je důvod, že škola v Aure je internátní pro část dětí, pro které je každodenní návrat domů, i když je vozí školní autobusy, prakticky nemožný. Škola je na úrovni, s několika pavilony, tělocvičnami, hřišti na kolektivní sporty a ubytovnou.

Příroda je na naše podmínky na většině Norska, kterým jsme projížděli, opravdu panenská a divoká. U silnice se volně pásla jelení zvěř, sobi a dokonce jsme viděli i losí samici velkou jako naše kráva. Na horách je typická tundra s nízkými borovicemi a jalovci, zarostlá vřesem a borůvčím. V lesích středního Norska hlavními stromy jsou borovice a břízy pokryté lišejníkem a často bizardně pokroucené. Přímo v kempu rostly trsy brusinek a na podzim tam pod stromy rostou houby. Ty se v Norsku moc nesbírají, takže letní a podzimní turnusy žasnou nad množstvím hřibů, kozáků a křemenáčů, zkrátka houbařský ráj. Polí je málo, většinou jen louky, farmy se věnují chovu skotu a ovcí. Jen na jihu okolo Osla je zemědělská krajina podobná té u nás. Cestou nás zde překvapila hořící strniště, která se pálí před orbou. Jinak krajinu tvoří převážně hory s prudkými řekami s mnoha krásnými vodopády a jezery. Celé mořské pobřeží je protkáno fjordy zařezávajícími se mnoho desítek kilometrů do pevniny a lemovanými často vysokými horami.



 

Norsko chytne za srdce každého milovníka přírody a tím více rybáře, který pokud bude mít možnost, se do něj bude vracet.


Věřím, že zájezd byl pro naše rybáře úspěšný a splnil jejich očekávání.


Ing. Jaroslav Sterzel



Celý článek | přečteno 3.411 x   ohlasů 1 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017