all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 28.05. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 26.05.2017
1USD=23,606
1EUR=26,435
100RUB=41,434
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
25/05/17 Fotogalerie
- Zajíc polní
16/05/17 Současnost
- Euroklíč
16/05/17 Současnost
- Kolem Doubravníku ...

Krátké zprávy:
    dnes  Robinsoni
- Den dětí
26/05/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 29…
20/04/17 MUDr. Sáblíková
- Změna ordinační doby
Celý přehled   [3]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Slavnostní ohňostr...
- DEN DĚTÍ S NEANDERTÁLCI
- DIVATELNÍ PŘEDSTAV...
- UZAVÍRKA SILNICE T...
- Salon Lady Di v Ti...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Změny v přírodě Doubravnicka

31.12.2009

Každý, kdo se zajímá o přírodu v okolí Doubravníku třeba jen tím, že si do ní rád zajde na procházku, pozoruje, jak se tato mění a s ní i tvář krajiny. Nepamatuji si, jak vypadala před rokem 1950. Mohu však posoudit změny od sedmdesátých let minulého století.

Krajina dnes vypadá úplně jinak. Po listopadu 1989, kdy se pozemky vrátily původním majitelům, se předpokládalo, že se situace podstatně změní k lepšímu.To se bohužel vždy nestalo. Důvodů je několik, ten hlavní je ekonomický. Podstatnou roli hraje i to, že vlastníci mnohdy žijí i stovky kilometrů daleko nebo jsou staří a nemohou se o své pozemky starat.

V současné ekonomické situaci nemůže malý hospodář obstát v konkurenci na trhu, a proto v Doubravníku prakticky nikdo v zemědělské výrobě z místních nehospodaří. Ubylo obdělávaných polí, jejich velikost se však nezměnila. Snížila se různorodost pěstovaných plodin, v současné době se pěstují snad jen tři. Někdy rostou uvnitř polí i ostrůvky rákosí jako např. "V propadlí".

Stejné je to i s loukami. Vzhledem k tomu, že se v Doubravníku již prakticky nechová dobytek, obhospodařují louky cizí zemědělci a to jen pomocí mechanizace na velkých plochách. Důvodem je i systém dotací, které se na údržbu luk poskytují jenom tomu, kdo chová dobytek. Malé plochy nikdo nekosí a tak již neexistují tzv. květnaté louky bohaté typickou květenou. Proto z louky na Pláňavě zmizely vstavače. Podobná situace je i s výskytem hořce brvitého, který takřka vymizel.

Mnohé louky a pole, protože o jejich obdělávání není zájem, se výsadbou mění v les. To způsobuje, že dříve soliterní jalovce na Pláňavě jsou dnes zarostlé v lese. I jiné louky jsou neudržované a postupně zarůstají, např. u nádraží. Je zajímavé, že tento stav nepřinesl nárůst lovné zvěře, jako zajíců a bažantů. To je dle myslivců dáno tím, že chybí pestrost pěstovaných plodin poskytujících jim obživu. Důvodem je i větší rušení motorovými vozidly a volně pobíhajícími psy.

Ovocné sady a aleje ovocných stromů mimo zástavbu obce jsou přestárlé a neudržované ze stejných důvodů. Na vině je i to, že dnes lze dostat ovoce v obchodech a u velkopěstitelů za velmi přijatelné ceny. Zanícených sadařů ubylo a v době, kdy se veškerá práce měří ziskem, není o tuto činnost už takový zájem.



Současný stav louky, na které rostly vstavače

Velké změny také nastaly na řece Svratce. Rybařím na ní od roku 1972, a proto mohu posoudit změny jen od té doby.

Už v té době byla rybí obsádka jiná než před uvedením do provozu Vírské přehrady. Byla mnohem bohatší než dnes. V řece byla hejna ostroretek, parmy, jelci, občas kapři, lipanů méně a množství drobných rybek. Pstruhů bylo více a to i ve velikostech, o kterých se nám dnes může jenom zdát. Koryto řeky bylo jiné, množství tůni a balvanů poskytovalo rybám úkryt i potravu. Také predátorů bylo mnohem míň.

Dnes se v řece setkáte převážně jen s lipany a pstruhy, ostroretky snad zmizely úplně a parmy asi také. Chytit dnes pstruha přes 30cm je událost. Zato se můžeme pravidelně setkávat s tvory živícími se rybami, kteří zde v té době nežili nebo jich bylo mnohem méně, jako volavkami, norky americkými(minky) a nově nad splavem a u hřiště i s vydrou.

A na dovršení všeho jsou nyní mezi splavem a ústím potoka z Bácek bobři. Sám jsem viděl ohryzanou olši o průměru 30cm a ing. Navrátil by mohl vyprávět, jak mu řádí v jeho výsadbě stromů. U těchto bobrů je pravděpodobné, že je tam někdo nezodpovědný vysadil, neboť nikde jinde v blízkosti na Svratce nežijí.

Potěšující je, že přibylo kachen, s kterými se můžeme na řece setkat. Změnily se louky okolo řeky, jsou prakticky neudržované a břehy zarostlé křídlatkou nebo netykavkou, které se odtud šíří do okolí.



Svědectví o pilné práci bobra nad splavem

Na stav přírody v okolí Doubravníku má pravděpodobně vliv i tak zvané globální oteplování. O tom by mohlo svědčit to, že se u nás objevují rostliny i tvorové, kteří tu dosud nežili a jsou typičtí pro jižní Moravu. Zcela normálně lze potkat kudlanku nábožnou, kterou jsem viděl sedět na zdi budovy Úřadu městyse a dle pana Petra Koukala je na některých lokalitách zcela běžná. Tento velký dravý hmyz je známý tím, že samička po oplodnění pravidelně sežere samečka.

Zajímavá je zpráva ing. Hertla o výskytu největšího motýla Evropy martináče hrušňového. Výskyt tohoto motýla o rozpětí křídel až 16cm je v odborné literatuře uváděn koncem dvacátého století jen na jih od Brna. V současné době je uváděna jeho migrace až na sever Moravy. Je možné, že časem budou objeveny i další zajímavé a atraktivní druhy. Tažní motýli z jihu se objevují v daleko větším množství než dříve, v tomto roce to byla babočka bodláková, která se na vhodných místech vyskytovala v desítkách kusů.

Je nutno podotknout, že u hmyzu to není tak průkazné, protože jeho četnost v určitých obdobích kolísá a pokud není delší dobu sledována, může být zavádějící. Toto se netýká jen živočichů. Příkladem může být to, že koncem minulého století se houbaři takřka nesetkali s liškou obecnou, která byla předtím zcela běžná a nyní ji opět přibylo, podobná situace je i u křemenáčů.



poškozený martináč hrušňový (Saturnia pyri) z Dagomysu

Zajímavý je i vývoj počasí v posledních letech. Jako by se roční doby měnily. Jaro se podstatně zkracuje, koncem května již nastávají letní teploty a ty vydrží až do začátku října. I zima začíná později. Je však otázkou, co to způsobuje. Zda je to důsledek lidské činnosti nebo pouze periodicita výkyvů klimatu.

V historii Doubravníku muselo být tepleji než dnes, neboť se zde pěstovalo víno, o čemž svědčí název místní trati Vinohrad a i kamenné terasy na něm. Celosvětově o tom svědčí i název Grónska (v překladu Zelená země), jenž mu dali jeho objevitelé na přelomu 1.tisíciletí. Tato otázka je hojně medializována a předmětem sporů. Z výše uvedeného je vidět, že situace je složitější a je nutno ji posuzovat objektivně a ne fundamentalisticky, jak někteří ochránci přírody činí.

Z dalších zajímavostí v přírodě Doubravníku je objevení nejsevernějšího výskytu bramboříku evropského v části rezervace Sokolí skála na levém břehu Svratky.
Je samozřejmé, že objevy nových rostlin a živočichů za severní hranicí jejich dosud uváděných výskytů mohou znamenat také to, že si jich dosud nikdo nepovšiml.

Pokud si někdo všimne něčeho nového, co se v přírodě Doubravnicka objeví, bylo by vhodné seznámit s tím veřejnost pomocí těchto stránek. Je pravdou, že ve většině případů je nutné to posoudit odborníkem na danou problematiku, ale i laici, mezi které se počítám i já, mohou pomoci.


Ing. Jaroslav Sterzel



Celý článek | přečteno 2.458 x   ohlasů 4 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017