all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 21.11. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
19/11/17 Fotogalerie
- Srnec obecný
15/11/17 Úřední deska
- Návrh střednědobého...
15/11/17 Úřední deska
- Svolání zastupitelstva

Krátké zprávy:
16/11/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 20…
06/11/17 Kulturní komise
- Otevírání adventu
03/11/17 KČT Doubravník
- Pozvánka na přednášku
Celý přehled   [8]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Oblastní charita T...
- Beseda - Veřejný p...
- XVII. ročník MIKUL...
- DEN MIKROREGIONU P...
- BRNĚNSKÉ VÁNOCE 2017

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Vykopávky na farní zahradě 1958

29.06.2010

To je název statě v doubravnické kronice, kterou napsal tehdejší kronikář Leopold Mazáč. Dokládá, že se jedná o historicky velmi zajímavé území, pravděpodobně skrývající mnohá tajemství, týkající se historie kláštera v Doubravníku.

Jelikož se v souvislosti s kravínem o tomto území v současné době hovoří, myslím že je užitečné si toto připomenout. Zde je tedy zápis Leopolda Mazáče v kronice.

Když byly kopány základy pro kravín na farní zahradě v červenci 1958, objevila se na straně od Černvíra nápadně silná zeď. Při rovnání terénu ze strany od potoka Rakovce se objevily také zbytky zdí. Upozornil jsem na to pracovnici Zemského muzea v Brně Dr. Vlastu Fialovou, která již dříve projevovala zájem o doubravnický klášter a měla zde v úmyslu provádět vykopávky a se kterou jsem byl v osobním i písemném styku. Když ale potom prováděla s velikým úspěchem průzkum Bratrské tvrze v Kralicích, kde byla plně vědecky zaměstnána, nemohla se pustit do druhého podniku. Byla to pro Doubravník škoda, protože odborné znalosti Dr. Fialové, její houževnatost v práci a ušlechtilost její povahy byly zárukou, že minulost Doubravníka bude dokonale objasněna a nevíme, kdy se objeví osobnost, která by byla schopna a ochotna podniknouti tak záslužné historické dílo, objasňující současně nejen vznik a historii kláštera augustiniánek v Doubravníku, ale i úlohu, kterou hrál mocný rod Pánů z Pernštejna nejen v našem kraji, ale v celých českých zemích, jejich snahy osídlovací, hospodářské a kulturní, které se založením a výstavbou kláštera souvisely, jeho zánik a znovu vybudování až ke stavbě našeho nádherného kostela, skvostu stavitelského umění 16. století.

Jsem si vědom, že by se takový průzkum neobešel bez důkladného studia bohatého-nyní bohužel rozptýleného pernštejnského archivu. Tato práce by vyžadovala mnoho roků neúmorné práce-i kdyby nemohla být jednou osobou dokončena, našli by se při příznivých výsledcích spolupracovníci a vzniklo by při shrnutí dílo, nad kterým by historie mohla zaplesati. Jak je možno a je s podivem, že se ještě nenašel historik, který by zhodnotil život a dílo tak ušlechtilé osobnosti, jakou byl Vilém z Pernštejna.

To jsou zatím jen úvahy a přání kronikáře, který vnitřně cítí dobrý úmysl Pernštejnů, který kdysi Doubravníku do budoucna přisuzovali. Tomu nasvědčuje nejen založení kláštera, stavba mramorového kostela, ale i půdorys založení městečka s velikým obdélníkovým náměstím. Jenže dnešní doba s jinými hospodářskými, sociálními a všemi ostatními poměry je příčinou, že pro nás v Doubravníku zůstalo jen kus bohaté historie a povinnost ji zpracovat a zpřístupnit veřejnosti. Bude dobře, když se to podaří.

Na objevené základy zdí ve farní zahradě jsem upozornil Dr. Fialovou. Přijela se podívat, byla velmi překvapena, protože ale byla pracovně vázána na Kralice, upozornila na objev archeologické oddělení pobočky Československé akademie věd v Brně a bylo také uvědoměno Vlastivědné muzeum v Tišnově - Předklášteří, do jehož obvodu Doubravník patří. Průzkum prováděl Dr. Boris Novotný a Robert Rada ve spolupráci s ředitelem muzea v Předklášteří promovaným historikem Zeminou. Manuelní práce z našich lidí konali Sys Josef, Nedoma Vojtěch st. a jiní i někteří studenti. S vědeckými pracovníky byl Leopold Mazáč v Doubravníku v denním styku.

Později byl vydán Přehled výzkumu 1958 archeologického ústavu Československé akademie věd - pobočka v Brně, kde je na str.99 uvedeno:

"Záchranný výzkum v Doubravníku u Tišnova.

Při hloubení základových rýh pro stavbu kravína na pozemku bývalé velké farní zahrady v Doubravníku byly odkryty základy starých budov. Na žádost okresního muzea v Tišnově byl zde koncem srpna a počátkem září proveden záchranný výzkum. Zjišťovacími sondami jsme odkryli plochu 175 m2 a přemístili 250 m3 zeminy a navážek. Výzkum zachytil půdorys části budovy v délce 46 m a šířce 6,5- 7 m . Obvodové zdivo ( 80 - 100 cm široké ) bylo rozděleno příčkami na 7 různě velikých místností. Jejich sled směřoval ve východní části odkryvu k západu, pak se lomil a směřoval od severovýchodu k jihozápadu. O délce této budovy svědčí ta okolnost, že její obvodové zdivo pokračovalo jak na východ od stojící stodoly tak na opačném jihozápadním konci odkryvu pod 2m vysoký břeh navážky. Jedna místnost nepravidelných rozměrů byla vyplněna destrukcí rozsáhlé pece. Při výkopu jsme nacházeli střepy pozdně gotické a renesanční keramiky, zlomky kachlí a pod. V základech stavěných z hrubě přitesaných, zevně lícovaných kamenů, byly zazděny zlomky žeber klenby a zaoblený výzdobný článek. Jejich styl a materiál však neodpovídá výzdobě stojící pozdně gotické stavby kostela. Sondou u východního konce odkryvu jsme obnažili dosti dobře zachovalý trám, dále ohniště, u něhož ležely střepy z meších nádob a velké kusy zásobnic, datovatelných do 12. století. Závěrem možno usoudit, že na místě, které už bylo osídleno ve 12. století ( jak ukazují nálezy a dosvědčují pro počátek 13. století písemné prameny ), stály zde jistě už na sklonku gotické doby rozsáhlé budovy. Do let 1535 - 1557 pak spadá výstavba a kamenická výzdoba skvostného pozdně gotického kostela. V základech, odkrytých výzkumem, byly zabudovány druhotně použité zlomky kamenných výzdobných článků. Ty mohou pocházet ze staršího kostela nebo kláštera augustiniánek, rozbořeného roku 1424 Husity, takže po něm nezůstalo stopy."

To jsou zatím zprávy pracovníků, kteří prováděli archeologický průzkum v roce 1958. Tento průzkum nebyl plánovaný, byl jen prováděný ihned, než bude přikročeno ke stavbě kravína v plném tempu. Naděje, že objevením základů jednoho z nejstarších klášterů na Moravě nebude stavba kravína povolena z kulturně - historického hlediska, se ukázala planou. Stavba byla sice odborem výstavby ONV zastavena, ale ne z těchto důvodů, ale proto, že nebyly právně vyřešeny otázky převedení pozemku z farního beneficia a JZD. Po vyřešení této otázky byla stavba povolena.

Škoda, že v průzkumu nemohlo být pokračováno - minulost kláštera mohla býti objasněna ve větší míře. Vedoucí památkové péče na KNV v Brně Červinka byl ochoten uvolnit k tomu účelu částku 5.000 Kčs, která by musela býti do konce roku 1958 vyčerpána. Ale Dr. Boris Novotný a Robert Rada byli k nám uvolněni jen dočasně a museli pokračovat v plánovaných pracích na Pohansku na jižní Moravě nebo v Mikulčicích u Hodonína. Ředitel muzea v Předklášteří Zemina byl zaneprázdněn přípravou výstavy spisovatele Josefa Uhra a brzy na to byl přeložen do Prahy. Domnívám se, že několik sond na farním dvoře, krchůvku a zejména k domům čís.35 (Jambor), 36 (Sys) a 37 (Havlas) by přineslo mnoho zajímavého. Snad k tomu jednou dojde.

Ve všech místech průzkumu v hloubce 20 - 70 cm bylo rozloženo spáleniště, které se objevuje i na různých místech obce, zejména na náměstí a v něm různé střepy keramiky. Na farní zahradě se také pod povrchem ornice objevilo rozsáhlé místo úlomků mramoru - bylo to zřejmě místo, kde byl upravován mramor pro výzdobu chrámu. Pracovníci odvezli do Brna několik beden nálezů, zejména pěkných kachlů k vědeckému zpracování. Zbytky posbírali žáci národní školy - bylo jich dva koše na brambory a jsou uloženy ve škole. Z lepších úlomků byly sestaveny ve třech zasklených vitrinkách ukázky nálezů. Pěkně a s velikým zájmem si při tom počínal žák Slávek Gerbrich.

Dne 7. září 1958 si mnoho občanů z Doubravníka a okolních vesnic prohlédlo místo vykopávek. Výklad jim podal Leopold Mazáč.

Až zpracuje Dr. Boris Novotný všechny nálezy z vykopávek, dozvíme se mnoho zajímavého z historie našeho kláštera. Budeme se také těšit, že nám část nálezů, které nebude nutno uložit do sbírek archeologického ústavu, předá do sbírek našich.

Že vše nedopadne vždy tak jak si představujeme dokládají dovětky vlepené Leopoldem Mazáčem do kroniky v pozdější době:

Vykopávky byly za působení ředitelky Drahomíry Vránové školnicí Helenou Bělíkovou odvezeny do odpadků a tím zničeny.

Vykopávky měl uložené Archeologický ústav v depozitáři ve Věstonicích. Když tam při stavbě přehrady Nové Mlýny nemohly zůstat, byly převezeny do depozitáře ve mlýně ve Křtinách. Část vykopávek tam našel Dr. Cisár a jsou uloženy v archeologickém odd. muzea v Bystřici nad Pern..

Vykopávky uložené v zasklených vitrinách ve škole nyní již nalezeny nebyly.



Z kroniky vypsal Lubomír Čech



Celý článek | přečteno 2.863 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017