all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 28.07. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 28.07.2017
1USD=22,209
1EUR=26,050
100RUB=37,304
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
26/07/17 Úřední deska
- Veřejná vyhláška...
24/07/17 Příroda, okolí
- Lesy městyse Doub...
23/07/17 Fotogalerie
- Tesařík skvrnitý

Krátké zprávy:
19/07/17 MUDr. Kudláček
- Dovolená
19/07/17 Hejtman JMK
- Rozhodnutí
12/07/17 Školní jídelna
- Informace pro strávníky
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- DO MUZEA BUDE V SO...
- SVŮJ MEZINÁRODNÍ D...
- ZA TEMPLÁŘI DO MOR...
- Olešnický Everest
- FESTIVAL DECHOVEK ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Zajímavosti z jarní přírody Doubravnicka

30.06.2010

V letošním roce se mi podařilo opět zjistit několik nových poznatků o přírodě Doubravnicka.

Když jsem chytal ryby nad splavem, tak jsem konečně spatřil párek bobrů, kteří se potápěli na tišině přímo nad splavem. Je zajímavé, že ač jsem byl od nich asi 10m, vůbec nebyli plaší a ani si mne nevšímali. Zřejmě jsou si vědomi, že jsou chráněni. Bohužel jsem neměl u sebe fotoaparát a tak to nemohu zdokumentovat.

Překvapením pro mne byl nález rozkvetlých sněženek (Galanthus nivalis) u studánky blízko t.z. Jelínkova dubu. Jsou to první poslové jara a všeobecně známou květinou. Sněženky jsou chráněny v kategorii ohrožené. Je otázkou, zda jsou zde původní nebo je někdo vysadil.



sněženky u studánky blízko Jelínkova dubu

Dalším překvapením bylo objevení lokality se sasankou lesní (Anemone sylvestris) na Hlaváčově.

O této krásné jarní květině se zmiňoval pan řídící Mazáč v knize, která vyšla k sjezdu rodáků. Marně jsem ji hledal několik let a nakonec jsem to vzdal. I pan Lacina popisující přírodu Doubravnicka v knize "Doubravník v dějinách" ji v kapitole zabývající se vyhynulými a nezvěstnými rostlinami uvádí. Letos se mi ji podařilo zcela náhodně při fotografování jalovců objevit na lokalitě, která odpovídá přesně tomu, co je o výskytu této sasanky uváděno.

Dle literatury roste především na vápencovém podloží, je polosvětlomilnou rostlinou nejteplejších poloh a provází teplomilné doubravy a jejich náhradní společenstva, křoviny a okrajové části. A přesně zde jsem ji našel. Roste na pruhu vápenců na svahu obráceném k jihu. Lokalita je velmi těžko přístupná, neboť cesta od Maňové je zarostlá keři a zatarasena spadlým stromem. Také tato sasanka je chráněna v kategorii ohrožené.



lokalita se sasankou lesní (Anemone sylvestris)

Do stejné kategorie ochrany patří i vstavačovitá okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kterou chodím již více jak 30 let z jara pozorovat, jak kvete v příkopu u silnice na Prudkou. Asi se ji zde dobře daří, neboť rostlin přibývá a je již na dvou místech vzdálených od sebe asi 300m. Je jednou z našich nejhojnějších orchidejí a díky své nenápadnosti i nejméně ohroženou.



okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia)

Letos na stejném silničním příkopu a svahu nad ním, jako každý rok, rozkvetl velmi atraktivní náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) v mnoha exemplářích. Jedná se o nápadně žlutě kvetoucí mohutnou rostlinu známou i jako léčivka. Náprstník společně s modře kvetoucími zvonky broskvolistými poskytuje zajímavý pohled. Zvláštností je, že tento silniční příkop poskytuje vhodné podmínky k růstu tolika zajímavým a atraktivním rostlinám.



náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)

Poslední překvapení na mne čekalo, když jsem se vracel z Pláňavy, kde jsem marně hledal první letošní hříbky.

Na louce u lesa jsem si všiml nezvykle kvetoucí bílé rostliny. Nepodobala se ničemu co jsem znal. Dobře jsem si ji prohlédl a vyfotil. I když fotografie byla nic moc, doma jsem prohlédl literaturu a dle obrázků v ní a určení dle botanického klíče se domnívám, že jde o vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Jeho výskyt je uváděn na strmých svazích levobřeží Svratky. Rostlina patří k našim orchidejím a je typická svými dvěmi podlouhlými kořenovými hlízami, jejichž tvar dal rostlině jméno. Květy poměrně silně voní, o čemž jsem se přesvědčil. Je chráněna v kategorii ohrožených rostlin.

Znovu jsem se vrátil na místo, kde jsem vemeník našel a po zevrubné prohlídce okolí jsem zjistil dvě místa výskytu při okraji lesa vzdálená od sebe asi 200m s řádově několika desítkami kusů. Rostlina se zřejmě bude vyskytovat na Doubravnicku na více místech a v poměrně hojném počtu. Je však nenápadná a snadno se přehlédne.



vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)

Již delší dobu dochází k zavádění původních druhů zpět do naší přírody. Narazil jsem na to při nálezu sněženek, ale většinou se jedná především o živočichy, jako rysa na Šumavě nebo výry a krkavce v našem okolí a i pravděpodobně o bobry na Svratce. I v plánu péče o přírodní rezervaci Sokolí skála, vydaném orgánem ochrany přírody v Brně, se například počítá s vysazením 20 ks sazenic tisu červeného.

Dle pana Záhory dokonce i lilie zlatohlává byla do lokality Sokolí skála vysazena na přelomu 19. a 20. století. Dnes je tu uváděna jako domovská a nikomu to nevadí. Je pravdou, že tato znovuzavádění by měla být prováděna s vědomím státních orgánů ochrany přírody, ale mnohdy je toto pravidlo porušováno a to samotnými ochránci přírody.

Na závěr bych opět apeloval na ty, co mají přírodu našeho krásného kraje rádi, aby si všímali všeho zajímavého a seznamovali nás s tím na těchto stránkách.


Ing. Jaroslav Sterzel



Celý článek | přečteno 2.278 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017