all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.05. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 25.05.2017
1USD=23,552
1EUR=26,410
100RUB=41,831
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Fotogalerie
- Zajíc polní
16/05/17 Současnost
- Euroklíč
16/05/17 Současnost
- Kolem Doubravníku ...

Krátké zprávy:
19/05/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 22…
20/04/17 MUDr. Sáblíková
- Změna ordinační doby
Celý přehled   [2]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- DEN DĚTÍ S NEANDERTÁLCI
- DIVATELNÍ PŘEDSTAV...
- UZAVÍRKA SILNICE T...
- Salon Lady Di v Ti...
- Dětské rybářské zá...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Jalovce v okolí Doubravníka [3]

09.01.2011

Rozšíření jalovce ve volné přírodě závisí velkou měrou na činnosti člověka. Je velký rozdíl mezi zemědělskými (pastevními) oblastmi a krajinou, kde se intenzívně lesnicky hospodaří.

Historické doklady ukazují, že jalovce s úbytkem lesní kultury přibývá a naopak. Čím více lesa, tím méně jalovce. Nejinak tomu bylo a je i v okolí našeho Doubravníku. Jak jsme si už řekli, s příchodem prvních kolonizátorů koncem 12. století n.l. začalo masivní odlesnění krajiny, které pokračovalo s větší či menší intenzitou dalších 600 let. Pastva dobytka a velká mezernatost živelně klučených lesů - to byl ten spouštěcí proces k nástupu jalovce na území původně kryté pralesem.

Stávající dřeviny jako dub a ještě více Buk lesní (Fagus sylvatica) byly úspěšně decimovány pastvou a na jejich místo pronikaly dřeviny proti okusu chráněné. Trnité, pichlavé a nebo jedovaté, kterým se dobytek vyhýbá. Namátkou trnka, hloh a nebo i známý "šípkový keř" (Rosa canina).1)

A samozřejmě též   j a l o v e c , abychom zůstali nadále u tématu.

Tomu se na volné ploše, která je selektivní pastvou zbavena konkurenčních dřevin daří naprosto skvěle a časem zde dovede vytvořit celé porosty. Dnes taková místa (Junipereta) stavíme na obdiv, úzkostlivě chráníme a myslíme si kdoví co nemáme. Ovšem z pohledu tehdejšího rolníka - hospodáře, byl jalovec obtížný plevel, který zabíral místo potřebné pastevní vegetaci. Tudíž byl všemožně huben2) a udržel se jen ojediněle na nepřístupných místech. Kdeže by někoho napadlo přesazovat jej k domu a do zahrádky...

Z Hulova kopce se vydáme severním směrem. U koupaliště přejdeme potok Rakovec a zamíříme k pastvině pod Jamborovou dubinou. Zde vám chci představit další exemplář.



jalovec nad střelnicí

Jalovec nad bývalou cihelnou a později svazarmovskou střelnicí, shlíží do areálu, kde se již tradičně rok co rok promítá "letní kino" a na jaře "pálí čarodějnice". Přes hustou vegetaci na svazích zahloubení jej ale ze zdola neuvidíte. Je třeba vyšplhat nahoru nebo si nadejít, tak jako my, po louce a máte ho jako na dlani.

Opravdu radost pohledět - ovšem zlatý hřeb výpravy teprve přijde. Na malém návrší o kousek dál na nás čeká košatý keřový monument dosahující výšky okolo 6-ti metrů. Zdaleka viditelný, dominuje zde celému prostranství. Myslím, že toto je nejmohutnější jalovec v našem okolí a jestli ne, tak mě opravte.



bohatě rozvětvený jalovec na Jamborově louce

Řekl bych, že právě takové úkazy inspirovaly mnohé z lidových tvůrců, kteří své pocity dovedli umě nebo jen upřímně vyjádřit. A tak se s vysokým jalovcem, zeleným jalovcem nebo prostě jen jalovečkem potkáváme v celé řadě rýmovaček a písní.3)

"Kdybys měla má panenko sto ovec
a já jenom za kloboučkem jalovec,
nebudeš má ..."

Jalovec je v nich rekvizitou švarného mládenectví a často slouží k vyjádření dvojsmyslu nebo podpoře furiantství. Vynikají v tom zejména  m y s l i v c i , kteří umějí s jalovcem "pěkně zacházet" - naopak děvčata o něm nikdy nezpívají.

Tak, tolik kulturní vložka, jak se v minulosti říkávalo, a můžeme pokračovat dále. Rozhlédneme-li se v okolí motokrosové trati, která zde byla nedávno poněkud kontroverzně obnovena, narazíme na další jedince schované pod clonou slunných dřevin. Na obrázku vlevo - pod borovicí a vpravo - pod břízou v sousedství lísky.



další jalovce v okolí závodní trati

Po celém návrší jsou pomístně rozsety ještě další, menší keříky jalovců, ale těm se teď věnovat nebudeme. Máme totiž před sebou ještě kus cesty, tak ať to do večera stihneme. Na závěr dnešní výpravy jsem si ponechal takovou... řekněme zvláštnost.

Přes Záhumí se dostaneme až do míst, kde na Kontově skalce stával legendární Hrádek Dr. Zítka a kde je i "tajemný vchod do podzemí". Zde roste ve skalní stěně (přímo nad silnicí) osamocený jalovec, jehož řídké větve s minimem jehličí připomínají notně už obrané kosti. Svádí to k tomu, abychom slovo "roste" v předešlé větě nahradili spíš výrazem "živoří", ale to by bylo jářku že unáhlené.



jalovec na skalce u Hrádku

Tenhleten jalovec bojuje! Pamatuji ho stejný před více než třiceti lety, když jsme zde za dětských časů prožili nejedno dobrodružství. "Ten chudák uschne co nevidět..." měli jsme za to, leč nestalo se tak do dnešních dnů.

Přistupme blíž, pokud to jde a vizme. Dlouhé, tenké kořeny se doslova plazí po holé skále, shora sluneční úpal a od spodu emise ze silničního provozu. Věru nelehké tu má živobytí, ale drží se statečně. Nezbývá tedy než před ním uctivě smeknout a snad se i poučit.

Jeho osobitý vzdor nepřízni nám může být příkladem v reformních časech, kdy "dobré zprávy" přichází denně a doslova snad ze všech stran...

- dokončení příště.

Petr Koukal


Poznámky:

1) Záměrně neuvádím Trnovník akát (Robinia pseudoacacia), ten se v okolí Doubravníka rozšířil až v polovině 20. století - díky včelařům a to už byl jalovec na ústupu.

2) František Křelina - Jalovčí stráně, r.v. 1967 - soubor povídek.
Konkrétně příběh: "Rostl tam jalovec a vřes" str. 5 - 29.

3) Josef Kořenský - Rostlinstvo v národních písních, pověstech, bájích a obyčejích, r.v. 1878, str. 201 - 203 a v podobném duchu též:
Primus Sobotka - Rostlinstvo v národním podání slovanském, r.v. 1879




Celý článek | přečteno 2.198 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017