all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 28.07. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 27.07.2017
1USD=22,269
1EUR=26,045
100RUB=37,374
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
26/07/17 Úřední deska
- Veřejná vyhláška...
24/07/17 Příroda, okolí
- Lesy městyse Doub...
23/07/17 Fotogalerie
- Tesařík skvrnitý

Krátké zprávy:
19/07/17 MUDr. Kudláček
- Dovolená
19/07/17 Hejtman JMK
- Rozhodnutí
12/07/17 Školní jídelna
- Informace pro strávníky
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- SVŮJ MEZINÁRODNÍ D...
- ZA TEMPLÁŘI DO MOR...
- Olešnický Everest
- FESTIVAL DECHOVEK ...
- Výstava ...na kopc...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Naplavenino

07.01.2014

Tak se říká přistěhovalci, aby se mu připomnělo, že je jiný. Doubravník je laskavý. Tady se takové označení používá zřídka a s nadsázkou. Příměr je totiž nepřesný. A v Doubravníku se to ví. Ví se, že podle významu slova je naplavenina materiál, který byl unesen vodou z původního místa a uložen kolem řek.

Ty lidské naplaveniny nejsou obvykle dány do pohybu dravou vodou a také se neusadí tam, kde řeka ztrácí svoji sílu. Někdy se ty lidské vydávají dokonce proti gravitaci z nižších do vyšších poloh! Snad lze zobecnit i to, že chtějí se starousedlíky sdílet pro ně nové prostředí. Navíc jsou tyto lidské sedimenty v menšině a nemohou překrýt místní starousedlíky. Půvabný Doubravník je pro ně místem vyhledávaným, a proto se zde s nimi setkáte častěji než v jiných městech.

Ale v podvečer, dne 30. 12. 2013, by si dýmající Doubravník zamiloval málokdo (viz obr. 1).



Obr. 1
Dne 30.12. 2013, nedovolila inverzní poklice Doubravníku pořádně vydechnout

Náladu na snímku vylepšuje jen tmavá, hluboká, čerstvě zoraná ornice příslibem budoucí bohaté úrody. Tedy možná. Možná, že ve skutečnosti ani tak tmavá není, že je to jenom chyba digitální fotografie, která umocňuje rozdíl mezi světlem a stínem. Možná, že ani tak hluboká není, když už se přiorává podorniční půda. A podle stavu půd v naší zemi, můžeme pochybovat i o tom, že má dostatek humusu a o tom, že je úrodná stejně, jako byla v minulosti. Ale můžeme se provokativně zeptat, zda vůbec dnešní zemědělství ještě půdu potřebuje? Zkusme najít odpověď v místech hodně nehostinných, v místech, kde půdu v našem pojetí neznají.



Obr. 2
Ozeleňování Sahary otočnými zavlažovacími systémy v Libyi.

Zde poušť převažuje, zabírá 95% území státu.Tento typ zemědělské činnosti ale není levnou záležitostí a je umožněn odčerpáváním neobnovitelných zásob vod z obrovského a hlubokého podzemního fosilního zásobníku. Každý kruhový pozemek má asi 1 km v průměru. Pěstovat je možno nejrůznější plodiny: obiloviny, ovoce, zeleninu, krmiva apod. V těchto místech půdu nepotřebují. Je ale zapotřebí podnikat rychle, dokud je produkce rentabilní, dokud spotřebitel neprokoukne chemickou podstatu zemědělské produkce, dokud je stát dostatečně bohatý a dokud nebudou do nákladů zahrnuty doprovodné škody způsobené rezidui pesticidů, škody způsobené prosakováním nevyužitých živin do podzemních zásobníků vod apod.
(Zdroj: http://www.greenprophet.com/2010/06/libya-pivot-irrigation/ )




Obr.3
Otočné zavlažovací zařízení
(Zdroj: http://www.creative-science.org.uk/cpi.html )




Obr. 4
Rychlost šíření "chemického" zemědělství (jednotlivé satelitní snímky byly pořízeny v letech 1987, 1991 a v roce 2011). Saudská Arábie, která je bohatá na ropu, ale postrádá obnovitelné zdroje vod, využila příjmy z ropy a v uplynulých třech desetiletích investovala do rozvoje domácího zemědělství využívajícího neobnovitelné podzemní zdroje vod. Přímé a nepřímé dotace vedly k překotnému růstu zemědělské produkce. Obrovské otočné zavlažovací systémy byly postupně vybudovány v oblasti Wadi As-Sirhan, v pusté saudskoarabské poušti. Ovšem přiznané náklady na produkci jedné tuny pšenice dosáhly zhruba 500 US$, což je sice v přepočtu na koruny zhruba 10Kč za 1 kg, ale v daných podmínkách je to násobně více než je cena dovážené pšenice. V roce 2008 proto oznámila saudskoarabská vláda postupné ukončení produkce pšenice do roku 2016. Měřítko v levém dolním rohu má velikost 10 km. Přibližně kilometrový průměr kruhů je obdobný jako v případě Libye.
Zdroj: http://wordlesstech.com/2012/05/17/crop-circles-in-the-desert/

Co vyplývá z toho, že současní zemědělští kouzelníci jsou schopní ozelenit i Saharu? To, že atraktivní vzhled rostlin vyprodukovaných chemickým zemědělstvím neprozradí nic o způsobu pěstování. Na příkladech z libyjské a saudskoarabské pouště (obr. 2, 3 a 4) je vidět, že vyspělé zemědělství úrodnou půdu nepotřebuje. Ale vlastně to známe. Je to jen obdoba pěstitelského tajemství našeho kamaráda Jiřího, nejúspěšnějšího pěstitele kaktusů a sukulentů v Doubravníku. Ten potutelně odpovídá: "Tajemství úspěchu? Víš, stačí drcený asfalt a ten pak v pravý čas pochcat." Chemickému zemědělství stačí minerální substrát, písek, prach, jíl, kamínky a kameny, minerální plst či vata a třeba i drcený asfalt, ve kterých se rostlina uchytí a roste a pak se musí zavlažovat živným roztokem.



Obr. 5
Nic nového pod sluncem. Minerální hnojiva se začala používat již v polovině 19. století. Na dobovém obrázku vidíme snahu malíře podpořit kyprými tvary hospodyně aplikaci chemické látky (síranu amonného) do půdy a zajistit tak rostlinám dusíkový luxus. Roli mužů v těchto příbězích si každý může převyprávět podle vlastní fantazie. Doprovodný text: "Se síranem amonným" (vlevo); " Bez síranu amonného" (vpravo). "Francouzští zemědělci, vědomi si pokroku, by měli používat síran amonný jako dusíkaté hnojivo na všechny plodiny a druhy půd" (v dolním rámečku).
Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ammoniumsulfat.jpg?uselang=fr

Jak je vidět, mezi vzhledem pěstovaných rostlin a úrodností půdy nemusí vůbec existovat přímá souvislost. I z neúrodné půdy, udržované pouze podle nároků rostlin v režimu pravidelných dávek živin a pesticidů, mohou vyrůst nádherné a zdravé rostliny. Je dobré si to připomenout při letní romantické procházce rozvlněnými zlatožlutými lány. Je naší přirozeností vnímat přednostně to, co vidíme a co můžeme posoudit. Změřit a popsat změny v prchavých výměnách látek a energií mezi rostlinným kořenem a jeho přátelskými mikroorganismy, mezi bakteriemi, aktinomycetami a prvoky, mezi hlísticemi, chvostoskoky, roztoči, žížalami a vší tou ostatní půdní havětí je už o několik řádů obtížnější a o to hůře sdělitelné. Taky už cítíte tu vynikající příležitost k zemědělskému podnikání? Jak jde v podstatě jen o to, lapit praktikující zemědělce do osidel jediného "správného" chemického zemědělství. O to, aby jen od toho "vyvoleného" podnikatele pravidelně odebírali chemické prostředky a tyto pak pravidelně vylévali na pronajatá pole. Půda je přece dost silná a během života podnikatele na něj neprozradí, že si z ní udělal výlevku na chemikálie.



Obr. 6
Půda nepřijímající další srážkovou vodu ani při nepatrném dešti. V levé části orná půda z okolí Březové nad Svitavou a v pravé části povrch bezodtoké polopouštní laguny ve střední části Mexika. V případě orné půdy je snížení infiltrační schopnosti půdy způsobeno dlouhodobou aplikací chemikálií a následným poškozením půdní struktury, v případě mexické půdy je to způsobeno vysokým podílem jílovitých a prachových naplavenin a navátin z větrných erozí.Zablácená hvězdice v kroužku je do země zatažený kaktus (Ariocarpus kotschoubeanus). Přestože jsou obě půdy od sebe vzdáleny více než deset tisíc kilometrů, mají kromě snížené míry zasakování srážkové vody také společné osidlování povrchu půdy řasami (zelená barva) a sinicemi (tmavá barva) - příroda se nevzdává.

Výsledky dlouhodobého chemického hospodaření na půdách pociťujeme ale již dnes. V honbě za stále vyššími výnosy se nějak zapomnělo na půdní život a na jeho blahodárné účinky na zachování vody a energie v krajině. V minerálně hnojených a chemicky ošetřovaných kulturách se nehledí na to, že velikost nadzemní produkce plodin není zárukou stejně velké produkce rostlinné hmoty pod povrchem půdy (jmenovitě kořenů a kořenových výměšků). V takových půdách ale dochází k diskriminaci podzemní produkce a tím i k neustálému snižování obsahu organické hmoty a humusu. S úbytkem humusu mizí z půdy život. A půda bez života nemá mikrobní tmely a cementační látky, nemá houbová vlákna na soudržnost a stabilitu půdních agregátů. Z destabilizovaných agregátů, rozplavených dešťovou vodou, se uvolňují nejjemnější částice, které ucpávají neobnovované půdní chodby a chodbičky. Půda ztrácí původní strukturu a zhutňuje se. Při dešti zůstávají první kapky srážkové vody "viset" v povrchové vrstvě zhutnělé půdy a nedovolí dalším kapkám, aby prosákly hlouběji do půdy (viz. obr. 6). Další a další kapky pak stékají po povrchu a při přívalových bouřkách dochází k erozi, k unášení půdních částic.



Obr. 7
Boční pohled do půdy jehličnatého lesa v okolí Březové nad Svitavou, nedaleko od orné půdy z předchozího snímku. Dobře je viditelná síť chodeb a chodbiček zpevněná sítěmi houbových vláken. Les umí "nakrmit" organickými látkami svou přátelskou půdní havěť. Není divu, že se v lese mění povrchový odtok na podpovrchový. V takových půdách je množství vody stékající po povrchu půdy při přívalových srážkách nesrovnatelně nižší, pokud je vůbec nějaké.




Obr. 8
Stále vzácnější, oku a duši lahodící pohled na jeteloviny. Nejsou sice úplně v kondici, ale na podmínky loňského horkého léta jsou stále ještě zelené na rozdíl od travin z remízku vykukujících ze spodního okraje snímku. Naši předkové a současní osvícení hospodáři intuitivně tušili a tuší, že jeteloviny a jiné bobovité rostliny jsou jedinou požehnanou cestou dusíku do půdy. Na rozdíl od aplikace syntetického dusíku v minerálním hnojivu se přímo do půdy dostává organická hmota, která povzbuzuje půdní život. Neobstojí výmluvy, že tuto plodinu nelze zkrmit, že chybí živočišná "výroba", atd. Jde jen a jen o posun v našich hlavách, o to, vzdát se výdělku z této plodiny, třeba jen zapravit rostlinnou hmotu jetelovin do půdy a investovat tak do oživení půdy. Hospodář pak může usínat s klidným svědomím, hospodaří za své, protože každý sluneční paprsek je rostlinami využit a z půdy nekouká "hnědá". "Často jsem slyšel od starých lidí, že hospodáři jetelinu dávali na pole hned po obilí. To co stačilo do podzimu vyrůst, "nebylo sice úplně v kondici", ale pěkně se tomu říkalo: "jetelíček strnišťák". Ale na to se teď v době řepkové už nehraje..." dodává Petr Koukal.
(Snímek byl pořízen 17. 8. 2013 na poli kamaráda Jarka z Maňové).

Aby se naše povídání uzavřelo, vraťme se do 19. června roku 1986, kdy se během odpoledne snesly na sýkořské svahy vydatné dešťové srážky - až 70 mm/m² a vyvolaly ničivou povodeň. Stačí si vzít kalkulačku a počítat - plocha té části orné půdy, která je skloněna k Doubravníku přesahuje 10 hektarů (vyznačeno na obr. 9) a z toho budeme vycházet. Zhutněná orná půda je schopná přijmout a zadržet cca prvních 6 mm/m² srážek (6 litrů na metr čtvereční), zatímco půda zdravého lučního porostu bohatá na humus a organismy i více než 30 mm/m². Vynásobíme-li vstupní údaje a vyneseme-li je do panoramatického obrázku Doubravníku jako kruhové rybníky s hloubkou jednoho metru, můžeme si výsledek představit i graficky. V případě převedení orné půdy na trvalý travní porost by nad Doubravníkem vytekl během tohoto odpoledne pouze modrý rybník o průměru cca 72 metrů. Modře je vybarven proto, že na loukách nebude pravděpodobně docházet ke smyvu půdy. Za současného stavu zornění by se ale odtok zvýšil ještě o objem prostředního, zakaleného rybníku o průměru cca 56 metrů, který reprezentuje povrchový odtok z orné půdy. Poloprůhledný, nejmenší rybník o průměru cca 28 metrů by se měl vsáknout v obou případech.




Obr. 9
"Rybníky" nad Doubravníkem, graficky vložené pro ilustraci hypotetického osudu vydatné dešťové srážky v množství 70 mm/m² , která před nedávnem (19. 6. 1986) spadla během jednoho odpoledne na nedalekých svazích Sýkoře a která by teoreticky ve stejném množství spadla na vyznačenou plochu orné půdy svažující se k Doubravníku. Celkové množství srážky je rozděleno do tří "rybníků" s hloubkou jednoho metru, z nichž ten modrý představuje 40 litrů na m², hnědý 24 a červený 6 mm/m². Množství srážkové vody z pravého, červeného rybníku by se s určitostí vsáklo i do orné půdy. V případě převedení současné orné půdy na trvalý travní porost by do luční půdy zasákla dešťová voda také z prostředního hnědého "rybníku" a Doubravníkem by proteklo pouze množství dešťové vody odpovídající objemu modrého "rybníku". Za současného zornění by to naopak byly vody i z prostředního, kalného rybníku.
Podkladová část obrázku byla získaná v programu Google Earth (http://www.google.com/earth/ ).


Příspěvek byl sepsán jednak proto, aby si při přívalové srážce v Doubravníku nemusely podávat ruce skutečné naplaveniny s těmi lidskými a jednak k podpoře členství Doubravníku v mezinárodním svazku obcí pro půdu ELSA. Svazek ELSA nevyvolává rozpory, naopak na základě sdílených zkušeností umožňuje nalézt shodu v užívání krajiny mezi zemědělci a obyvateli lidských sídel.


Jaroslav Záhora,
Mendelova univerzita v Brně




Autor článku se jménem níže uvedených iniciativ a projektů snaží podpořit povědomí o významu půdy pro životní prostředí (ELSA- Evropský spolek ochrany půdy a SONDAR - síť ochrany půdy v regionu Podunají).



 



Celý článek | přečteno 1.681 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017