all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 25.09.2017
1USD=21,937
1EUR=26,035
100RUB=38,248
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Záměr prodeje pozemku
    včera  Úřední deska
- Návrh střednědobého v...
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- S MERKUREM SI HRAJ...
- FOTO: Z jiného svě...
- Hledá se majitel psa...
- Oblastní charita T...
- Le Cabaret Nomade ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Zajímavosti o Doubravníku v letech 1. republiky

08.04.2014

Nedávno se mi dostaly do rukou dvě publikace o Doubravníku se zmínkami o 30. letech minulého století. Dočetl jsem se v nich o některých zajímavostech, se kterými bych se chtěl podělit.

Tou první je KATALOG PODHORÁCKÉ VÝSTAVY V TIŠNOVĚ v roce 1927. Zde mne zaujalo, i když se to přímo nedotýká Doubravníka, jak se zhostili pořadatelé toho, aby se nikdo významný neurazil. Byl ustanoven devítičlenný protektorát výstavy, 130 členů čestného předsednictva, 6 členů předsednictva, 66 členů širšího výboru a 23 členů užšího předsednictva. Členem čestného předsednictva byl například spisovatel Alois Jirásek, zaslal dopis, ve kterém se omlouvá, že z důvodu choroby se výstavy nezúčastní. Z Doubravníku byl v širším výboru Sýs Ladislav, předs. smíš. živn., jak bylo psáno.



 

V kapitole UMĚLECKÉ PAMÁTKY TIŠNOVSKA je samozřejmě dosti rozsáhle popisován mramorový kostel v Doubravníku. V kapitole NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ POMĚRY NA TIŠNOVSKU je mezi průmyslovými podniky zmiňována jirchárna v Doubravníku. Je zde také zmínka o tom, že "brněnská Útulna pro děti předškolního věku zřídila dětskou kolonii v Doubravníku".

Co mne však nejvíce zaujalo, je kapitola LIDOVÉ PENĚŽNÍ ÚSTAVY. Nejstarším lidovým peněžním ústavem tišnovského kraje je Kontribuční záložna v Tišnově založená v roce 1864, jako druhá v roce 1865 Živnostenská záložna v Doubravníku a v roce 1916 Spořitelní a záložní spolek v Doubravníku. V roce 1926 měla záložna 513 vkladatelů s celkovým vkladem 887 tis. Kč a družstvo 171 vkladatelů s celkovým vkladem 538 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že obec měla v té době asi 870 obyvatel, znamená to, že tyto peněžní ústavy sloužily i širokému okolí. Velice pěkně je zde popisována funkce těchto institucí.

Cituji: "Lidovými peněžními ústavy jsou spořitelny, záložny a spořitelní a záložní spolky (Raiffeisenky), jejichž hlavním rysem je nevýdělečnost a soustřeďování drobných úspor ve prospěch svého kraje, pro jehož hospodářské zvelebení byly založeny. Tím se podstatně liší od bank, jejichž hlavním cílem je získávání vkladů, jež odvádějí svým centrálám, aniž by především respektovaly hospodářské potřeby kraje, z něhož úspory pramení."

Toto jsou zlatá slova. A je vidět, nakolik jsme se svým předkům vzdálili. Družstevní záložny, které byly založeny v poslední době, sloužily jen k zbohatnutí svých zakladatelů a bezohlednému okradení svých vkladatelů.

Nejčastější zmínky o Doubravníku jsou v kapitole TURISTIKA NA TIŠNOVSKU. Osou této kapitoly je řeka Svratka jako hlavní turistický tahák. Konstatuje se zde, že pokud půjdete z Borače do Doubravníka, uvidíte kousek krajiny, která si nezadá s mnohými vychvalovanými krásami tohoto světa. A protože nejen krásami krajinnými živ je člověk, je doporučeno ochutnat místní pstruhy mezi jinými i v hostinci u Jelínků v Doubravníku. Velmi vtipně je komentováno koupání v řece Svratce.

Cituji: "Vody posvátné řeky Svratky, o nichž je všeobecně známo, kdo se v nich aspoň třikrát do roka vykoupá, vytáhnou z něj spolehlivě sedmasedmdesát nemocí. Že to není jen pověra, ale pravda pravdoucí, o tom se může každý přesvědčit, kdo to sám na sobě zkusí, nebo kdo si prohlédne ctitele Svratčiny vody. Mají- li snad také ještě nějakou nemoc - kdopak je na tomto světe bez chyby - ale nemají žádnou z těch sedmasedmdesáti, které z nich Svratka vytáhla."

Na závěr seznam těch z Doubravníka, kteří na Podhorácké výstavě své výrobky prezentovali:

Bartoněk Albín - strojní zámečník
Bartoněk Jan - sedlářství
Gerbrich Josef - stolař a hračkář
Jelínek F.L - strojírna
Sedlák Metoděj - kovářství
Sýs Cyril - kovářství



Druhou publikací je DOUBRAVNÍK - DRUHÝ SPISEK od Josefa Huly, řídícího učitele v.v., při příležitosti druhého sjezdu rodáků doubravnických a zájezdu krajanů vídeňských ve dnech 19. - 21. července 1930. Jednotlivé kapitoly tohoto spisku byly použity v knize k osmistému výročí obce, a proto se jimi nebudu zabývat. Na konci spisku byl však uveden soupis rodáků, kteří žili mimo obec. Jak pan řídící tyto údaje získal, není uvedeno.



 

Vyplývají z něj však zajímavé skutečnosti. Doubravník měl v té době registrováno 874 obyvatel. Rodáků bydlících mimo obec bylo uvedeno 241. Nejvíce jich bylo kupodivu ve Vídni a to 51, zatímco v Brně jen 34. Ve Vídni se jednalo především o řemeslníky a jejich manželky. Byl to pozůstatek doby Rakousko-Uherska, kdy především řemeslníci odcházeli za prací do Vídně, kde se většinou dobře uchytili. V Praze se zase většinou jednalo o státní zaměstnance, stejně tak na Podkarpatské Rusi.

Nejdále se dostali:

Hošek Vladimír - soustružník - Brazílie
Kulíšek Jan - kovář - Argentina
Klusáková Hedvika roz. Sedláčková - Argentina
Sedláček Břetislav - Mexiko.

Uvedené publikace mnohým připomenou mládí, i když asi jich už mnoho není. Jiným snad jejich příbuzné a pro ostatní to bude alespoň zajímavé ohlédnutí za minulostí obce.


Jaroslav Sterzel

Literatura:
Josef Hula - Doubravník - druhý spisek
Kolektiv - Katolog Podhorácké výstavy v Tišnově
Karel Fic, Josef Zacpal - Tišnovsko



Celý článek | přečteno 1.226 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017