all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 25.09.2017
1USD=21,937
1EUR=26,035
100RUB=38,248
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Záměr prodeje pozemku
    včera  Úřední deska
- Návrh střednědobého v...
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- FOTO: Z jiného svě...
- Hledá se majitel psa...
- Oblastní charita T...
- Le Cabaret Nomade ...
- OBOROH VE VEVERSKÉ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Kousek Alp za Doubravníkem

15.06.2015

Chlubil se. A že prý je tam mohutnější, početnější, s více květy a dokonce v trsech a …, a …. Že by měl pravdu a že by něco tak nepatrného našel, jsem si v první chvíli ani nepřipouštěl. Je to nemožné, naprosto vyloučené, všechny louky kolem Doubravníka jsem přece mnohokrát prošel.

Řeč není o nějaké ledajaké vzácnosti z rostlinné říše, řeč je o té ze všech na Doubravnicku nejvzácnější. O vstavači osmahlém, nedávno znovunalezeném a později na daném místě znovu nezvěstném. Když se "osmahlý" z "mé" lokality ztratil a dalších sedm let neobjevil, prahnul jsem po jeho nálezu na podobně vhodných místech o to hladověji. A teď ho prý našel. Nevěřil jsem mu, zlehčoval jeho botanické schopnosti, ale červíček pochybnosti zůstal. "Nevěříš?", říkal, "nevěř, pošlu Ti fotku a uvidíš". Fotku poslal a viděl jsem. Nezbývalo, než polknout hořkost ješitnosti a dát mu za pravdu. A dodal jsem: "Těžko už, pacholku, přebiješ nález této vzácnosti něčím jiným. Je to Tvůj nález životní."




1. Klenot mezi orchidejemi, vstavač osmahlý (Orchis ustulata) na Doubravnicku (7 květních lodyh)




2. Květenství vstavače osmahlého je nezaměnitelné, vypadá, jakoby bylo shora sežehnuté, osmahlé




3. Vzácnější forma bez tečkování není na lokalitě výjimečná




4. Odkvétající trs s osmi květními lodyhami




5. I takto statné exempláře lze dosud na Doubravnicku najít

To loňské znovuobjevení "osmahlého" Jardou Sterzelem mi probíhalo hlavou při nedávném fotografování. Při jednom z nejkrásnějších zážitků s orchidejemi. Ale podobnou situaci jsem už jednou prožil. Na výpravě s podobně "střelenými" nadšenci do rakouských Alp, v posledních červnových dnech roku 2012.




6. Komplex alpských luk Hinteregger Alm v severním Štýrsku, poblíž Liezenu, v Rakousku

Ten okamžik se mi dokonce podařilo vyfotit. Nikoliv z mého podnětu, ale na vlastní přání jednoho z nejpovolanějších rakouských odborníků na orchideje, Franze Fuchse. Na snímku je Franz, ukazující do trávy, před ním je jeho paní a vedle nich jiný botanik, odborník na jihoamerickou sukulentní flóru, Franz Kűhhas. Prvně jmenovaný Franz ukazuje na nejpočetnější trs vstavače osmahlého na alpské louce Hinteregger Alm v severním Štýrsku, poblíž Liezenu.




7. Rakouští botanici Franz Fuchs s paní a Franz Kűhhas (vpravo)




8. Nejpočetnější trs vstavače osmahlého na alpské louce Hinteregger Alm




9. Detail mladého květenství rakouského vstavače osmahlého

Ten trs údajně pravidelně kontroluje a jeden rok měl dokonce devět lodyh. Těžko soudit, při našem focení jich měl jen sedm. Ale byla to příležitost, aby si oba botanici postěžovali na každoroční úbytek rostlin na místních loukách spojený údajně s vysokým obsahem dusíkatých látek ve srážkách. Zasvěcené přednášky Franze Fuchse, dlouholetého vedoucího sbírek orchidejí v botanické zahradě v Linci, jsem znal, ale být přímo s ním na jedné z nejbohatších rakouských lokalit orchidejí, to byla jiná káva. O alpské louce pod našima nohama v nadmořské výšce 1200 - 1290 m n.m. se rozpovídal sám. Prý byla zakládána postupně klučením lesních porostů v době před asi tisíci lety a v současnosti o ni pečuje sdružení 23 společníků, kteří vlastní dohromady 184 ha alpských luk roztříštěných do 229 parcel. Společně s lesními pozemky je pro místních 200 až 220 krav k dispozici 450 ha, na jednu krávu tak připadá přibližně 1 ha pastvin. Krávy jsou na horskou pastvinu vyháněny v červnu a dolů do údolí jsou zaháněny v září. Připomněl jsem si důvod návštěvy, orchideje to nebyly. V rámci rakousko-českého projektu Sondar směřujícímu ke zvýšení povědomí o významu půdy jsem tu proto, abych přímo na místě poznal jiný kraj, kde místní zemědělci dokáží dlouhodobě hospodařit bez přidávání syntetického dusíku do půdy.




10. Ukázka potenciálu "přirozené úrodnosti půdy" v místech, kam se nedostal minerální dusík - foceno na konci května blízko bývalého nedvědického koupaliště.

Důvod? Přestává to být půda, co nás živí, ale permanentní tok syntetického dusíku do zmrzačené hmoty, bez kterého dnes zemědělec není konkurenceschopný. Půda jako součást agrochemického systému obhospodařování krajiny nás nechrání, ale ohrožuje. Tak vypadá dnešní dilema - buďto kondenzované penězovody současné zemědělské produkce spojené se ztrátou půdy a vody v krajině, anebo půda, která dýchá a pije.

Pravidelná pastva a absence hnojení syntetickým dusíkem jsou podmínkou pro udržení extrémní druhové bohatosti komplexu alpských luk, místními označovanými jako "zapomenutý ráj". Nedostatek dusíku je vidět na každém kroku. Pomineme-li mimořádně pestré zastoupení orchidejí podmíněné tímto jevem, můžeme si všimnout i ojedinělých kopřiv přesouvajících zásoby dusíkatých látek v rámci jedné rostliny z níže položených žloutnoucích listů do vyšších listů aniž by ty nižší byly zastíněny. Dalším důkazem nedostatečné nabídky dusíku v půdě je častý výskyt krásných masožravých rostlin tučnic, které si "lovením" hmyzu vylepšují svou dusíkatou výživu.




11. Podvyživená, dusík milující kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), u nás v tomto stavu těžko k nalezení




12. Zajímavé květy a světle zelené listové růžice masožravé tučnice. Listy jsou pokryté pro hmyz zákeřnou gelovou lepivou hmotou (tučnice obecná, Pinguicula vulgaris)

Následující obrázky, fotografované ve stejný den, ilustrují bohatost květeny této vzácné lokality. A mohly by sloužit jako pozvánka na její návštěvu.




13. Rozchodník temný (Sedum atratum)




14. Prha arnika /Arnika horská/ (Arnica Montana)




15. Růže alpská (Rosa alpina)




16. Hvozdík alspký (Dianthus alpinus)




17. Mateřídouška ozdobná (Thymus pulcherrimus)




18. Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), u nás dříve častá rostlinka chudých mezí doprovázející vřes




19. Bradáček vejčitý (Listera ovata) nenápadná zelená orchidej, rostoucí i u nás na Doubravnicku




20. U nás nerostoucí horská orchidej běloprstka bělavá (Pseudorchis albida)




21. Orchidej s roztomilým názvem vemeníček zelený (Coeloglossum viride) na Doubravnicku neuvidíte




22. Zato vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je u nás relativně hojný




23. Další orchidej, vstavač mužský (Orchis mascula), který u nás nenajdete, už dokvétal




24. Statná orchidej prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza Fuchsii)




25. Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza Fuchsii) - detail květenství




26. Prstnatce doprovázely pětiprstky žežulníky, u nás se vyskytující nad Dolním Čepí




27. Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conpsea)




28. Na Moravě vyhynulá, krásně vonící je pětiprstka vonná (Gymnadenia odoratissima)




29. Podobně robustní jako prstnatec je hlavinka horská (Traunsteinera globosa)




30. Hustý výskyt hlavinky horské (Traunsteinera globosa) připomíná hodně vzdáleně porost bodláků




31. Horská orchidej temnohlávek červený (Nigritella rubra) varíruje v barvě květu - zde je světlý jedinec




32. A zde jedinec, který exotickou barvou květu obsahově naplňuje rodové jméno temnohlávek


Jaroslav Záhora
Mendelova univerzita v Brně




Autor článku se jménem níže uvedených iniciativ a projektů snaží podpořit povědomí o významu půdy pro životní prostředí (ELSA- Evropský spolek ochrany půdy a SONDAR - síť ochrany půdy v regionu Podunají).



 



Celý článek | přečteno 1.003 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017