Stará škola v Doubravníku [1]

Co nevidět začne nový školní rok a při této příležitosti otevíráme nové téma, které se týká budovy "staré školy" v naší obci.

Snad žádné opravě budovy v Doubravníku nebyla věnována taková pozornost, jako záchraně zmíněné "staré školy". Co to jen bylo od konce druhé světové války jednání - jenom v kulturní komisi tehdejšího MNV. Kolik dopisování a jednání s úřady a jejich odpovědnými činiteli. Kolik bylo proneseno kritik, ať už odborných, nebo laických soudů, než se oprava mohla začít realizovat.

Než se však pustíme po jejich stopách, je tady krátké opakovací cvičení.
Holt škola ...

Z předchozích článků víme, že historie vyučování na škole v Doubravníku sahá až do dřevních časů období doubravnického kláštera a výuka pokračovala i po jeho zrušení v 15. století.

Začátkem 17. století byl pak v Doubravníku založen při škole literácký spolek, jehož účelem bylo pěstování kostelního zpěvu. V té době zde jako duchovní správce působil Tobiáš Závorka Lipenský, význačný činitel evangelického učení v brněnském kraji. Literácký spolek se jeho přispěním dostal na velmi dobrou úroveň a svoji činnost dále rozvíjel i později, když se obce na Pernštejnském panství vrátily za (hrabat) Lichtensteinů-Kastelkornů zpět ke katolictví.

V soupisu obyvatel panství z roku 1686 je uveden jako rektor jistý Clammer, což dokazuje, že zde byla škola. V pozdější školní kronice, kterou založil roku 1803 rektor Vít Šulc, se píše:

"Hned od začátku, než škola v Doubravníku vystavěna byla, děti v rathousu v jedné světnici se vyučovaly..."

Roku 1728 dal nový majitel panství hrabě Stockhammer vystavět v Doubravníku poschoďovou školu. Bylo to pravděpodobně zvýšení budovy o jedno patro. V přízemí - asi již za dob kláštera bydlili "špitálníci" tzn. starší, chudobní a nemocní lidé,kteří byli podporováni šlechtou a kostelními nadacemi.

Krásně klenutá místnost v přízemí na východní straně, byla staršího původu, než budova samotné školy.

Škola byla od počátku jednotřídní. Byla úmístěna v poschodí, kde byl také byt rektora. Do školy chodily v 17. století děti z celé kolátory. V roce 1862 byla škola rozšířena na dvojtřídní a roku 1890 na čtyřtřídní. Tenkrát do ní chodilo celkem 229 dětí...

Budova byla po zdravotní stránce naprosto nevyhovující. Místnosti byly vlhké, ponuré, špatně osvětlené, nedostatečně vytápěné a přeplněné žactvem. Děti i učitelé si tam zdraví podrývali.

Když byly v roce 1901 postaveny školy v Maňové a Křížovicích, byly do Doubravníku přeškoleny jen děti z Rakového. Po dokončení výstavby "nové školy" v Doubravníku v roce 1903, bylo na staré škole opět zřízeno bydlení pro chudobné a staré lidi.

Po druhé světové válce bylo mnoho plánů na opravu a využití budovy staré školy, ale nebyly z mnoha různých důvodů realizovány.

Květen 1945
nalevo v pozadí je budova "staré školy"

. . .

příště: První návrhy na využití budovy

zdroj: Leopold Mazáč, poznámky z roku 1986