Doubravnické hody - ortel

Koncem loňského roku jsme zde na četná přání našich čtenářů uveřejnili plné znění ortelu, a dle očekávání tak číníme i letos.

O R T E L   2005

Vážení hosté milí, navštívili jste nás v tuto chvíli,
Proto vítáme Vás všechny sborem, pod tímto zeleným stromem.
Přejeme Vám všem ze srdce,
zábavy hojné, milé velice.
Aby Vaše zábava ničím nebyla rušena či kalena, bude třeba,
abychom Vás v krátkosti seznámili s předpisy, paragrafy a výstrahami, kterým třeba jest se přizpůsobiti, byste v konflikt s tresty a právy hodovými nevešli.

Dlužno též upozorniti Vás na skutečnost, že právo naše útrpné rozšířeno bylo o dva nové pacholky katovské, kteří již po dobu celého roku provádějí generální opravy zařízení katovského, zesilují špánunk housliček, skřipců a kol lámacích včetně ostatních vercajků k právu útrpnému potřebných. Pořízena byla též nová feldšmída.
Jmenovaní pomocníci našeho slavného kata městského dosáhli ve svém řemesle fortelu mimořádného i úspěchů mnohých a mohou se vykázati glejty hradních pánů z Brzoňova, Skalky, Propadlí a Hrádku kozího.
Potažmo budou zde citovány hlavní paragrafy hodové:

§ 1 nařizuje: Všechen zde pod májí sešlý lid budiž klidně a pokojně naslouchati a proti soudním výrokům nereptati.

§ 17 dále zakazuje: Jakékoliv prcání po městě našem konšelském se co nejpřísněji bude sledovati a z provozu tohoto za pomoci prvního stupně šponování na fungl novém kole trestáno bude. Aby nedošlo k omylům ve výkladu zákona a nařízení tohoto, týká se ďáblova vynálezu smrdutého a civilizaci ničícího stroje, zvaného automobil.

§ 103 žádá: Všichni domácí usedlíci, včetně nově kolonizovaných, jakož i chataři, jsou povinni svoje hosty řádně a mile uvítati, pokrmy hojnými a nejlepšími, jakož i moky chlazenými uctíti a ne jenom okraje pekáčů dáti jim olízati.

§112 dovoluje: Všem zde přítomným i dalším, u domácích krbů se nacházejícím, večer do všech prostor a komnat zdejších podniků zábavních, po řádném vstupného zaplacení vstupovati a rejů i frejů se zúčastňovati. Výjimka tohoto paragrafu se vztahuje na hampejzy, ratejny a taverny.

Jelikož zde není v silách soudního tribunálu Vám všechny paragrafy jakožto lidu prostému i vznešenému na vědomí dáti, dává se možnost, kdož by zájem projevil, nahlédnouti v lustrum v písárně obecního radhausu u obecního brčkopíska.

Dnes obžalovaný beran, jenž naše okolí beztrestně sužoval, dosud žije, pomohla mu k tomuto poslední amnestie, konečně najde odplaty a trestu.
Jeho činy byly všechny sepsány a samotným císařem Hampejzem 15. potvrzeny.

Kdybychom se při líčení omylem někoho dotknuli, prosíme, aby nám to předem odpustil a příště návštěvou nás zase poctil.

Tato obžaloba je datována dne 11. září 2005, vystavena z nařízení hraběte Čuriny, markraběte luhačovického, knížete z Hlaváčova a Bozínky, vévody z Honzovské a hraběte z Blbštejna, majitele řádu Zeleného vola, pana Putýnky z Vinohradů. Dále obžaloba je parafována panem Prckem z Drahonína. Tento list je opatřen všemi pečetěmi od všech pánů, čímž platnosti nabývá a beran již předem hlavu pozbývá.

A nyní žádám zde, po městském právu, by předvedlo sem rušitele mravů.

Obžalovaný beran se narodil za panování císaře Jsemnemehlo v Kolébkách, vzdělání své zase nabyl po chlévkách. Příslušný jest do Mastnice, okres Pláňava, v místě rynku však ponejvíce zůstává. Matkou jeho byla první kurtizána z Hampejzu u Tří krasavic, Esmeralda Divoká, zvaná Čuribrína, otec neznámý, často měnící místo svého pobytu.

Rozumu je mdlého, povahy neobyčejně výbojné a naduté, zkrátka mírně řečeno chuligán, hrubián, rváč a povaleč. Brzy se stal postrachem celé obce, proto měl na něho každý z kopce. Když míru zločinů svých dovršil, detektivem Gandim chycen byl, aby trestní rejstřík, jak zde následuje, vyplnil. Na svých toulkách světem, šířil postrach všude, což mu za to k tíži přičteno zde bude.

1. soudce:
Jak v obžalobě hlavní stojí psáno,
bylo ve zdejším městečku vykonáno,
od posledního soudu zasedání,
mnoho zlých skutků, vražd a pomlouvání.

Pachatel známý celé veřejnosti,
byl včera chycen městskou hotovostí
a dřív než půlnoc zvedla otěže,
byl odsouzen a vsazen do věže.

Dnes odveden je na popravní místo
aby město konečně již bylo jisto,
že, až se všechno tady odbude,
víc nikdo pokoj rušit nebude.

2. soudce:
Ačkoliv už katům meč se svítí,
srdce moje s odsouzeným cítí.
Dovolte mi proto obhájiti klienta, jenž obhájen musí býti,
to, co čteno v obžalobě
může se stát v každé době,
nejen u beranů, ale též u lidí.

Justice je slepá, mnohdy nevidí,
že všechny tyto kousky, co jsou sepsány,
na beraní hlavu jsou jen sypány.
Jen se podívejte kolem dokola,
kdo našemu zraku odolá?
Beran je duše ubohá,
smilujte se nad ním, proboha!
Nechtějte si jednou trpce vyčítati,
že kat nevinného o hlavu zkrátí.
Nejlepší má srdce z ovčí havěti,
což dokázal jasně ve své závěti.
Považuji tedy za svou povinnost,
za berana žádat o milost!

1. soudce:
Zamítá se předem! Beran prolhaný,
chtěl by vinu svádět na naše občany.
Jako zvláštní milost se mu povoluje
přečíst na závěr soudu vše, co odkazuje.


2. soudce:
Předem se Vám omlouváme, naši milí hosti,
berana tu sice máme, je to ovšem k zlosti.

Chudák beran, velký hříšník, dostal z toho strach,
opil se on do němoty, tak jak káže mrav.

Uvězněn byl na radnici, kde v šatlavě hnípil,
ortel v jeho přítomnosti budeme tu čísti.

Velmi často beran všem svým
kamarádům pro smích byl
že jediný z nich si ještě
neušetřil na mobil.

Všichni pořád říkali mu
že už musí s dobou jíti,
a tenhle technický zázrak
že si musí zakoupiti.

Jednou když si zase vezl
z TOSky štědrou výplatnici
rozhod' se že může trošku
ulehčit své prkenici.

Tak za chvilku už se v Brně
nad regálem sklání.
Kolem něho spousty různých
mobilů vyzvání.

Při placení když pak cenu
zpozoroval mladík milý
překvapením pořádně se
panenky mu protočily!

Každopádně už ten večer
jak krocan se naparoval,
když v hospodě nový mobil
kamarádům ukazoval.

Naneštěstí beranovi
nepříjemná věc se stala,
totiž že mu jako vždycky
kořalka moc zachutnala

a pak ráno když se vzbudil
zjistil smutnou novinu
že namísto telefonu
má už jen kocovinu!

Pár dnů marně mobil hledá
maminka mu hubuje
když pak v Brně stejný kousek
podruhé si kupuje!

Nestává se běžně že si
jeden mobil dvakrát platíš,
ale když už, jistě potom
podruhé ho nevytratíš...

Jenže beran zase večer
nový mobil zapít chtěl
a v hospodě na stolku ten
drahý vergl zapomněl!

Tak ještě dlouho všichni
kamarádi bavili
jak ožrala beran ztratil
za týden dva mobily!

Dobrou radu tady máme
beranovi rádi dáme:

Nechceš-li se zase ráno
vzbudit a mít prázdnou kapsu,
nesmíš si ty zvíře jedno
nikdy více čuchnout k šňapsu!

§ holt není technický typ
- nalej, hned nám bude líp!

V Doubravníku na náměstí
hospůdku svou máme
s oblibou v ní všichni každý
večer sedáváme.

A ten náš pan hoteliér
to je číslo, dámy, páni
věřte mi, že s játry hostů
nemá žádné slitování.

Kořalku a pivo do nás
jak do sudu lije,
chvilku klidu v hospůdce si
nikdo neužije!

A on sám když čuchne k chlastu
to se, pane, věci dějí,
to s ním ani kamarádi
poradit si neumějí.

Že mu tahle zábavička
v podnikání nepřidá,
na svůj drahý koníček si
vydělává kde se dá.

Proto taky na fotbale
otevřel si občerstvení,
po zápase nasává tam
s fanoušky až do setmění.

Jednou když tak v pohostinství
celou noc zas propil,
v opilosti ráno pěknou
taškařici ztropil.

Když se vzbudil, na hodinky
vyděšeně hledí
a i když je jako dělo,
hned v oktávce sedí.

Za pár minut začne zápas,
a tak pospíchá na hřiště,
honem otevřít to svoje
opilecké stanoviště.

Už je všechno uděláno,
pivečko se chladí
a pan vrchní těší se, jak
se zas vydovádí!

Popíjí si kořalku a
hlavu z okna souká
a na prázdné hřiště chudák
nechápavě kouká.

Tak tam sedí dvacet minut,
půl hodiny, hodinu,
než mu došlo, co to zase
vyvedl za koninu.

Teď na berana svalujeme vinu
za hoteliérovu kocovinu,
když spolu vychlastali basu piv
on pak jel na fotbal o týden dřív!

§ chyba v kalendáři
- nalej ať se Břeťovi daří!

Doubravničtí požárníci
to jsou, pane, úderníci!
Jakživ oheň neviděli
furt jen sedí na prdeli...

Taky beran, pijan mladý,
rozšířil hasičů řady,
v pohostinství ladí formu,
denně žehlí uniformu.

A ponejvíc na schůze se
beran vždycky těší,.
kde u dobré kořaličky
problémy se řeší.

Jedna schůze naneštěstí
protáhla se trošku více,
však tam hoši ochutnali
hodně lahví slivovice!

A že beran nepopírá
svoje vlohy k pití,
za chviličku už nám chlapec
jako rajče svítí.

Pak po schůzi beranovi
nechtělo se ještě domů,
v hospůdce si proto polkl
pár piv a pár rumů k tomu!

Proto není divu, že už
za chviličku mladý pán
v nažehlené uniformě
ožralý je jako Dán...

Při odchodu ale chlapci
nepříjemná věc se stala,
že ze všeho toho šňapsu
hlava se mu zamotala,

a tak chudák zpitý hasič
celé hospodě je k smíchu,
když jak široký tak dlouhý
hubou ryje do chodníku!

Když ho vrchní zpozoroval
na mrazu tam spáti,
rozhodl se ožralovi
první pomoc dáti.

Svoje síly ale tehdy
neodhadl, protože
chtěl tlouštíka odtáhnouti
sám až domů do lože.

Tak už po pár metrech musel
snažení své marné vzdát
a jednoho ze štamgastů
na pomoc si zavolat.

Společně se tedy chvíli
nadarmo ho táhnout snaží,
než-li pochopili, že to
ani ve dvou nedokáží!

A když beran na zádech jim
nepřestával chrápat,
jeden ze samaritánů
dostal spásný nápad!

A tak aniž o tom věděl
mladý hasič spící,
dorazil Vám tenhle večer
domů na korbici!

Od té doby beran vždycky
na schůzi když vypraví se,
pro všechny možnosti řádně
na cestu vždy připraví se,

na krk klíče pověsí si
k tomu lístek s adresou,
však nějací troubové ho
zase domů donesou!

§ z korbice ho vyklopili rovnou do postele
- honem nalej, však mi huba sotva mele!

Rybařina ač koníček
nadmíru je bohulibý,
nejde při něm naneštěstí
vždycky jenom o ty ryby!

Taky beran, známá firma,
zálibu v ní našel,
s kamarády velmi rád si
občas k řece zašel!

Jednou ale se sousedem
u sedmého lahváčku
kvůli rybám u beranů
málem došlo na rvačku!

To když hoši opivnění
na dvorku tam křepčí
a dohadují se kdože
z nich je rybář lepčí!

Beran křičí: " Kdybys věděl
co můj šikovnej prut umí!
Na to každý kdo to viděl,
jenom závistivě čumí!

Co já bych za jedinej den
u rybníka nachytal,
to ty bys ty starej moulo
ani za rok nesežral!"

Soused zase beze všeho
potřebného nářadí,
superelegantní nadhoz
beranovi předvádí!

Nevěděli věru jak by
rozsoudili hádku svoji,
tak tam proti sobě jako
dva jeleni v říji stojí!

Naštěstí ve vaně doma
beranovi kapřík plove,
tak na sázce dohodli se
tihle naši šikulové!

Do kastrolu kapra mrskli
rybářové zpití,
a o bečku vsadili se
kdo ho dříve chytí!

A tak všichni motoristi,
co na Borač zrovna jeli
prapodivný obraz tahdy
na Štěpnici uviděli!

Jak na dvorku u kastrolu
sedí tam dva chlapíci,
v jedné ruce lahváč, v druhé
větev, na ní tkanici!

Dodnes vlastně nikdo neví,
kdo z nich tehdy vyhrál sázku,
kdo to z hrnce od oběda
vytáh' kapra na provázku,

však jak známe berana a
všechny jeho kamarády,
jisté je, že bečku stejně
vychlastali dohromady...

§ propadli svému koníčku
- navlhči nám skleničku!

Na Obecním úřadě
všichni v dobré náladě
dohromady mladí, staří
společně tam hospodaří!

Ať je zima nebo léto
na OÚ vždy funguje to
však je blaho dědiny
jejich zájem jediný!

Na podzim nám vymyslely
tyhle naše chytré hlavy,
že je v tomhle krásném parku
třeba snížit dřevin stavy,

že prý z těch přestárlých stromů
stejně jenom padá listí
a pak místní hospodáři
každý týden kašnu čistí!

Tak si chlapci nachystali
žebřík, sekyru a pilu
a hnedle jak slunce vyšlo
přiložili ruku k dílu.

Na únavu, hlad a žízeň
ani za mák nedbají
a staleté stromy k zemi
jak párátka padají!

Když konečně na smetišti
stojí dřeva hromada,
sirky a kanystr s naftou
skautík beran popadá!

Za hodinu v kanystru už
jenom kapka zbývá
a beran se na netknuté
dřevo smutně dívá.

Nakonec však chlapci z MH
když spojili svoje síly,
tuhle vatru neposlušnou
přece jenom zapálili!

Tak tam spokojeně stojí
a do ohně koukají,
o tom co je čeká ještě
ani páru nemají!

Naneštěstí motorista
právě kolem vozem jel,
a když od smetiště černý
sloupec dýmu uviděl,

nenapadlo nic lepšího
toho aktivního vola,
než že mobil popadl a
na stopadesátku volá!

Za chvíli už od Tišnova
požárníci houkají,
vyděšení hospodáři
nechápavě koukají,

jak z cisterny vyskakují
uniformovaní páni,
co s tím jejich táborákem
nemaj' žádné slitování!

Protože s vrchností nechci
oplétačky míti
dovolím si ještě k pánům
radním promluviti,

však se pro ty naše řeči
jistě hněvat nebudou,
vždyť i skvostný nápad může
skončit pěknou ostudou!

§ s požárníky těžko vyjdou,
- nalej, než si pro nás přijdou!

Abyste nám tu nakonec
nevyčetli, milí hosti,
že vše, co Vám tady čteme
spáchal beran v opilosti,

poslechněte si teď krátkou
příhodu z nedávné doby
jakže se mu prodražilo
jiné jeho velké hobby!

Kromě jeho trampot s pitím
ještě jedna věc je jistá
totiž, že je beran taky
zapálený motorista!

Však občanům spořádaným
často hrůzu nahání,
když svůj starý motocykl
po vesnici prohání!

Jednou večer kamarád se
u berana zastavil,
aby svého zánovního
Harleye mu představil!

Když ho chudák beran vidí
v očičkách mu blýská,
a nad tím svým starodávným
krámem hned si stýká.

A prý ať mu na chviličku
tenhle zázrak půjčí,
že ho vrátí bez škrábnutí
vlastním krkem ručí!

Jen k benzince projede se
jenom tam a zpátky,
s takovým žihadlem na něj
každý bude krátký!

Za chvilku už sedí v sedle,
motor přede jako kočka
u benzinky ale beran
vyděšeně valí očka.

Felicie s majáčkem tam
za rohem postává
a příslušník rudým terčem
na berana mává!

A hned hoška zděšeného
beze slitování kosí:
"Tak pan řidič zřejmě neví,
kdyže se to helma nosí,

bez světla si tady jezdí,
pivo z něho táhne,
dneska asi hluboko si
do šrajtofle sáhne..."

Tak motorku schlíple vrací
tenhle smolař velký,
a už tuší výprask, co ho
čeká od manželky...

§ výdělečný koníček,
- honem podej žejdlíček!

A aby těch beranových
průšvihů nebylo málo,
povíme Vám, cože se mu
při nákupu jednou stalo.

V penzi pořád čas mu zbývá
a tak beran samotář
by stárnutí chmury zahnal
pořídil si němou tvář.

Těší se jak užije si
i ve stáří trochu lásky,
tak s pejskem po boku denně
vydává se na procházky.

Když se ze špacíru vrací
to se vždycky zdrží krátce
na třech kouscích a cigárku
v restauraci na zahrádce.

Jednou když mu po procházce
hlady kručelo už v bříšku,
doma beran nenažraný
našel jenom prázdnou spížku,

tak ten starý nenasyta
hnedka všeho nechal
a i se psem na vodítku
do samošky spěchal.

Venku psisko uvázal a
za chviličku hošík,
jídla, pití a kuřiva
už má plný košík.

Dodnes beran vlastně neví
co ho domů tolik hnalo,
snad mu z hladu mozek vypnul
tak se penzistovi stalo

že tak hrozně naspěch měl,
až tam pejska zapomněl.

Ten si chudák pěkně počkal
přivázaný ke stromu
než ho beran po obědě
zpátky dovedl domů...

Od té doby po nákupech
hladového pedagoga,
nikdy víc nedoprovází
jeho trucující doga ...

§ Kubišová by ho hnala!
- Nalej, aby mě stará nepoznala!

Nakonec tu máme příběh
o tom, jakže starší páni
neměli by už se pouštět
do rizika sportování!

Beranovi jednou v noci
jeho žena pověděla,
že ji hrozně přitahují
sportovců svalnatá těla,

a to choti samosebou
dlouho spáti nedá,
tak chtě nechtě starý lenoch
vhodný sport si hledá.

Že by jeho velký pupek
zavazel mu při běhání,
padla beranova volba
na sjezdové lyžování.

Tak za naskrblený peníz
nakoupil si výbavičku,
celou zimu trénoval pak
tu svou novou zábavičku.

Jednou, když zas s kamarády
za sněhem se vypravily,
sebevědomý beran tam
přecenil své skromné síly.

Nad svahem, kam ostatní šli
pantáta jen nos ohrnul
a hnedle se tvrdohlavě
na černou sjezdovku hrnul.

"Jen se tady všichni spolu
klouzejte jak šneci,
pravý lyžař musí jezdit
jen na černé přeci!"

Tak tam všichni krom berana
na sjezdovce vyvádí,
netuší, co kousek od nich
ten dobytek provádí.

Jaké bylo pro všechny pak
před odjezdem překvapení,
když zjistili, že u auta
lyžař beran nikde není!

Jen na vzkazu za stěračem
černým písmem psáno stojí,
že se beran na zpáteční
cestě k nim už nepřipojí.

Prý se mu při lyžování
staly věci nenadálé,
načež mu teď ortopedi
rovnaj kosti ve špitále!

Až později doslechli se
cože se tam tenkrát stalo,
co tři žebra a lopatku
beranovi polámalo!

Na sjezdovce příkré totiž
napadlo drzého skopce
místo hloupých obloučků se
vrhnout šusem dolů z kopce!

Dole ale stará bouda
horské služby stojí,
když ji beran zpozoroval,
tuší, že je v loji.

Že pekelnou jízdu svoji
beran ubrzdí jen stěží,
tak po čelním střetu s budkou
dobitý ve sněhu leží!

Že o sportu leccos víme
beranovi poradíme:

nechceš-li už nikdy více
fašírku mít ze zadnice,
ze zlomenin bolení,
s pupkem v sádře trápení,

zajdi radši do putyky,
zlij se tam jak zákon káže,
při tomhle bezpečném sportu
posílíš si aspoň paže!

§ nemá pro sport vlohy,
- nalej do poslední nohy!

obžaloba:
Tím končíme lidé zlatí, s našimi to hříchy,
které beran stačil za rok s námi všemi splíti.
Proto stačí, co jste slyšeli,
co on spáchal, za rok necelý.
Všichni vidíme, jak v krátké chvíli,
beranovi zločiny se hromadily.
Odsuzujeme ho proto jednomyslně k trestu smrti
naším dvorním majestátem.

obhajoba:
Než však svůj život skončí,
v následujícím testamentu odporoučí:

• tomu, co telefony ztrácí, odporoučí kus svého žaludku, aby měl kde nosit drobné na telefonní budku
  
• podařenému hostinskému odkazuje beran svoje ledviny, aby víc už neprováděl takovéhle koniny
  
• tomu, co v korbici se vozit nechá, odkazuje beran svoje kopyta, ať sám s nimi příště domů klopýtá
  
• rybářům, co o bečku se vsází, odporoučí beran to, co v kalhotách jim schází
  
• těm, co hasiči jim vatru hasí, odkazuje hořlavé části svého těla, aby jim příště rychlej vyhořela
  
• tomu, co nezná předpisy, odporoučí svoji tvrdou palici, aby ho zas o výplatu neobrali četníci
  
• tomu, co na psa zapomíná, odporoučí ze zadnice chlupy, aby příště sám už chodil na nákupy
  
• tomu, co se pod sjezdovkou koulí, odkazuje svoji levou kouli
  
• svůj jazyk odporoučí starým drbnám, které si svůj sedrali, když o cizí věci se staraly
  
• radním, kteří letos hody uspořádali a berana tady tak ostouzeli, odporoučí jen špatné části svého těla, aby z toho zase byla pěkná mela
  
• a pánům muzikantům odporoučí svůj ohon, aby mu zatroubili o pardón
  

Pardón, pardón !!!

za sepsání děkujeme Petru Sedláčkovi    

celý text ortelu si můžete stáhnout zde.