Lesy městyse Doubravník [6]

Po nějakém čase se opět podíváme do přírody a nahlédneme do lesů v okolí Doubravníka.

Jak jistě všichni víte, letošní "zima" nám přinesla kromě nezvykle teplého počasí i větrnou smršť nazvanou orkán Kyrill. Stalo se tak v noci z 18. na 19. ledna, kdy rychlost větru přesahovala 100km/h.

Naši oblast sice nepostihla kalamita takového rozsahu, jako např. NP Šumava, nicméně i obecní lesy byly silným větrem zasaženy. Již tradičně byl směr ničícího větru jihozápadní, později západní.

nebezpečný smrkový vývrat v oddělení 131A10

Na fotografiích jsou zachyceny lokální vývraty, ke kterým došlo většinou jen v porostech mýtního věku ve stáří 80. a více let. - v tzv. "vysokém lese". Nejvíce postiženou dřevinou je tradičně převládající, mělce zakořeněný smrk (Picea abies).

smrkový vývrat s klasickým kořenovým koláčem

Při bližším prozkoumání pak vidíme, že vítr porazil převážně stromy nekvalitní, napadené v bazální části kmene hnilobou, nebo stromy již dříve nakloněné vlivem eroze případně ohnuté následkem těžké námrazy v minulých letech.

Oddenková část kmene znehodnocená hnilobou

Správnější by tedy bylo mluvit o přirozeně ozdravném (výchovném) zásahu, než o kalamitě. Daleko více než samotný les je v tomto případě poškozen vlastník, kterému tímto klésá předpokládaný výnos z cílového hospodářského souboru. Znovu se tak potvrzuje pravidlo, že příroda se nedá jednoduše "naprogramovat".

Od financí se ale vraťme zpět do lesa. Teplé počasí v tomto roce přeje kůrovcům všech vývojových stádií a proto zůstává prioritním úkolem včasné vytěžení veškerého kalamitního dříví. Už teď jsou na některých kmenech dobře patrné kůrovcové závrty jako předzvěst silné invaze podkorního hmyzu.

Ale i přesto, že je toto znehodnocené dříví rozptýleno na ploše několika hektarů, práce pokračují poměrně rychlým tempem. Dříví se soustřeďuje na odvozní místa a po roztřídění na kulatinu a surové kmeny je nabídnuto k prodeji.

Kulatina a surové kmeny na odvozním místě

Ještě bych snad zmínil, že vzhledem ke špatné dostupnosti některých porostů pro přibližovací i odvozní techniku se ani ve třetím tisíciletí neobejdeme v lese bez tohoto pomocníka:

koník pana Merty v plném nasazení

Metoda přibližování koněm sice není ekonomicky příliš výhodná, má však jednu obrovskou přednost a to - šetrný vztah k okolní přírodě. Poškození lesních cest, okolního porostu i náletových dřevin je minimální.

Právě proto je kůň upřednostněn zvláště v oddělení 131A7, kde po "probírce" dochází k dobrému zmlazení listnatých dřevin a přirozeně se zde obnovuje buk i dub.

buk lesní (Fagus sylvatica)

dub zimní (Quercus petrarea)

Což znamená mimo jiné i značnou úsporu v nákladech na pěstební činnost (umělé zalesnění).

. . .

- Starší články s "přírodní" tématikou najdete v rubrice okolí.

Petr Koukal