Požáry v záznamech Kronik městyse Doubravníka


Oheň doprovází člověka od pradávna, ale jak se říká, je to dobrý sluha avšak špatný pán. A tak i v Doubravníku nejen sloužil, ale i ničil.

V doubravnických kronikách najdeme většinou jen krátkou zmínku o požáru, přesto že to jistě vzhledem k tehdy používaným stavebním materiálům a možnostem hašení, byly požáry zničující. Dejme tedy slovo kronikám.

Dne 15. února 1921 o 2. hod. odpolední vyhořel dům Josefa Sysa čís. 91 na Rakovci.

Jedná se o dům na dolním Rakovci směrem na Černvír, kde donedávna bydlel Miroslav Sys, známý muzikant a tak trochu podivín. V tomto domě hořelo také 29. 5. 1997 v 19.50 hod. Požár byl uhašen ve 21.00 hod. Zasahovaly zde požární sbory z Doubravníka, Nedvědice, Tišnova a Bystřice.

Dne 16. ledna 1922 o 12. hod v noci vyhořel na náměstí dům Julia Jelínka čís. 13.

Jde o dům na náměstí vedle školy nyní Holečkův. Zajímavostí je, že po tomto požáru byl změněn typ střechy, z původní valbové na nynější sedlovou, což nám dokládají dobové fotografie.

Dne 4. srpna 1924 o 1. hod. odpolední vypukl oheň v domě Františka Sysa čís.36 na náměstí. Za prudkého větru šířil se oheň na stavení Eduarda Jambora (35), Jaroslava Švestky (71) a Františka Životského (72) a ohrožoval celou obec. Jenom nadlidské námaze místního hasičského sboru za pomoci všeho obyvatelstva i letních hostí oheň byl uhašen.

Jedná se o dům č.p. 36,který stál v dolní části náměstí v místech kudy nyní probíhá silnice č.p.35 Jamborův vedle kostela, č.p.71 dům s cukrárnou a vedlejší č.p. 72 nyní Františka Novotného.

Dne 2. března 1931 o 8. hod. večer vyhořela stodola a chlévy rolníka Josefa Starého čís. 7 a kůlna Marie Kellerové čís. 6.

To jsou domy na ulici, č.p. 6 je nyní dům s pečovatelskou službou. Zajímavé je, že hned pod tímto zápisem je tento:

Dne 5. srpna 1931 zakoupil místní Sbor dobr. hasičů motorovou stříkačku za 36.000 Kč.

1932 - V tomto roce hořela o 11. hod. v noci trafika na náměstí patřící Josefu Vyplašilovi.

Tato trafika stála poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého a její majitel byl legionář od Zborova.

Dne 11. května 1933 o 9. hodině dopoledne vyhořel dům čís. 104 stolaře Stanislava Šikuly a dům čís.51 Jana Bunzla.

Z tohoto požáru se nám v obecním archivu dochovaly fotografie:



Jedná se o domy směrem na horní Rakovec, Baxův a Bunzlův.



Jak již je poznačeno v této kronice dne 2. března 1931 o 8. hod. večerní vyhořela úplně stodola a chlévy rolníka Josefa Starého čís.7. Ohromné vzrušení nastalo v obci, když 16. února 1943 znovu u Starých hořelo. Požár zničil nejen novou stodolu a chlévy, ale i staré obytné stavení. Z celého statku zůstaly jen holé zdi. Za pomoci spoluobčanů byl dobytek vyveden ze stájí. Bylo to velmi nebezpečné, protože hospodářství hořelo ze všech stran najednou. Ze založení požáru byl obviněn služebný Josefa Starého Nedoma z Jestřabí Pern., člověk neplnosmyslný. Byl zatčen a ve vyšetřovací vazbě zemřel. Na místě spáleniště bylo postaveno úplně nové hospodářství, moderně vybavené, které navštívil 31. 5. 1944 ministr zemědělství Adolf Hrubý při své návštěvě Tišnovska.

Jedná se o dům stále v držení Josefa Starého (již třetí generace)na ulici vedle domu s pečovatelskou službou. Muselo být velmi skličující v tak krátké době prožít dva velké požáry svého majetku.

21.7. 1957 vyhořel komplex dřevěných budov, takzvaný hrádek Dr.Zítka na konci Doubravníka směrem na Černvír.Dle ústního podání požár vznikl při škvaření sádla, které vyprsklo na rozpálenou plotnu.Většinu budov, které byly celé ze dřeva, tento požár zničil. Je zajímavé, že o tak velkém požáru není v Kronice Doubravníka ani zmínka.



V zápise v Kronice z roku 1959 je na okraji pouze heslo 1. 12. 1959 požár ve škole. Až v zápise z roku 1960 se dovídáme více.

Dne 16. 2. 1960 se konalo jednání u lidového soudu v Tišnově o příčině požáru v dřevníku školy v Doubravníku. Obžalovaná školnice Marie Bílá byla v celém obsahu obžaloby osvobozena. Nějaký čas po soudu přišel do školy vrchní strážmistr Fran. Dvořáček a před několika přítomnými prohlásil: "Dnes věřím, že oheň ve škole vznikl od jisker. Dnes vyletují z okolních komínů u školy žhavé jiskry až na silnici ke škole."

A ještě jeden požár z poslední doby,který zcela otřásl Doubravníkem. V noci z 10. na 11. listopadu 2004 vyhořela šenkovní místnost zdejší restaurace "U Sedláčků". Naštěstí byl provoz obnoven již 21. 11. 2004 a Doubravník se mohl vrátit k normálnímu životu.

Jak je vidět požáry nás životem věrně doprovází. Proto si obec vždy vážila práce dobrovolných hasičů a tak je tomu i dnes. Nikdy nevíme, zda jejich pomoc nebudeme potřebovat.


Ze zápisů Kronik městyse Doubravníku
sestavil Lubomír Čech

Kurzívou jsou psány komentáře autora.