Pod svícnem bývá největší tma

Nemohu spočítat, kolikrát jsem na cestě na Pláňavu nebo z Pláňavy šel kolem doubravnického domku s popisným číslem 144. Netušil jsem, co tento domek skrývá.

Až loni mi zahrádkář, turista a přítel Luboš Čech řekl, že ten domek patří chalupáři a doubravnickému rodákovi Jaroslavu Procházkovi, a to je kaktusář evropského formátu. Vzhledem k tomu, že se o kaktusy zajímám, hlavně když kvetou, chtěl jsem se podívat do domečku. Měl jsem štěstí a povedlo se to, pan Bělík mi prošlápl cestičku a nakonec mne tam i zavedl.

Potom následovaly i samostatné návštěvy a dozvěděl jsem se mnoho zajímavého. Mimo jiné i to, že pan Procházka nejen kaktusy sbírá a pěstuje, ale také že už šestkrát byl za kaktusy v Jižní Americe a dokonce objevil jeden kaktus, který ještě nebyl nikým popsán, a tak se tento kaktus nyní jmenuje Gymnocallycium prochazkianum.

Aby se odstranil ten pomyslný stín pod svícnem, rozhodli se doubravničtí turisti požádat pana Procházku o přednášku. Pan Procházka ochotně souhlasil a svoji přednášku nazval 6 x po Jižní Americe za kaktusy.

Odpoledne předposlední únorovou neděli se v zasedací místnosti na staré doubravnické radnici sešli 33 zájemci. (Někomu se to zdálo málo, někteří zase říkali, že na Doubravník je to obvyklé.) Pan Procházka dvě hodiny poutavě líčil zážitky a poznatky ze svých cest, samozřejmě mluvil i o kaktusech, ale jen v takové míře, že i ti, kteří kaktusům nepropadli (zatím), sledovali se zájmem celou přednášku.

Dvě hodiny stačily na povídání pouze o jedné zemi - o Argentině, a tak zřejmě budou další přednášky následovat.

Josef Ondroušek