Co vyprávěla ryba rybě?

Bylo, nebylo. V jednom rybníku byla nesmírně ukecaná rybka a jmenovala se Běla. Tatínek a maminka jí říkali Bělinka. Jednoho dne byla Běla ještě ukecanější a všichni z ní byli úplně na prášky. Její maminka už to nevydržela a se zacpanýma ušima se vydala na dlouhou cestu za rybokrálem sumcem a ten jí pověděl:

"Milá Johanko, vím, proč za mnou jdeš a vynasnažím se ti pomoci. Dám ti jednu radu: zažeň Bělču do rybářských sítí." "To né. Moji Bělinku ztratit nechci!" "Neztratíš ji. Jen ji zaženeš někam, kde jí ta ukecanost nebude nic platná." "Vždyť ji tam zabijou!""Tvé dcerušce se nic nestane. Tito rybáři jsou mírumilovní, vezmou si ji sebou jen na Vánoce a na Štěpána bude zpátky." "Tak dobrá, vaše ryboveličenstvo." A jak král řekl, tak se stalo. Běla se najednou ocitla v pevných rybářských sítích. A když už se vrátila z namáhavé výpravy, tak byla o hodně tišší a vydávala zvuky, kterým nikdo nerozuměl, ale časem se zase rozmluvila, ale už nebyla tolik ukecaná jako dříve. Tenhle příběh si dodnes povídají ve všech rybnících.

Eliška Cecavová

Co vyprávěla ryba rybě?

Jednoho zimního dne vyprávěla ryba rybě o tom, jak prožila minulý rok Vánoce. Začala a vyprávěla hrozně dlouho. Jednoho zimního dne, když už se blížily Vánoce, rybář chytil rybu. Rybář ji vzal na vánoční trhy do Prahy a tam ji prodal. Ryba jménem Čvachtalka sebou mrskala v igelitce, skákala, ale pořád se nemohla dostat ven, bylo to marné. Po několika minutách už to Čvachtalku unavilo a řekla si, že radši počká na to, co ji čeká. Po hodině se pro ni začalo dít něco neobvyklého, igelitka z venku se začala mačkat a Čvachtalka co nevidět už plavala ve vaně u někoho doma. Ta rodina se jmenovala Adámkova. Ve vaně se jí blbě plavalo a dýchalo, protože tam měla málo místa a ještě k tomu tam byla chlorovaná voda. Asi tak pětkrát denně za Čvachtalkou chodil malý kluk, takže se necítila tak sama, ale hodně jí vadilo, že ji pořád hladil a chytal do rukou. Už je ráno 24. 12., Vánoce! Ryba byla celý den ve stresu a čekala, až si pro ni přijdou a sní ji. A už je to tady. Právě ji někdo vzal do rukou a dal ji do igelitky. Ale co to, nemířil s ní do kuchyně, ale rovnou ven. Cesta trvala dlouho, až přijeli k rybníku, kde Čvachtu vypustili a Čvachta byla šťastná jako nikdy jindy.

Nela Dvořáčková

nakreslil Radek Šikula

Co vyprávěla ryba rybě?

Bylo, nebylo. V jednom rybníku žilo mnoho ryb. Některé si často povídaly, jiné byly tiché a některé byly úplně ukecané. Žila tam i ryba, která patřila mezi ty ukecané ryby. Ta se jmenovala Anička. Anička byla tak ukecaná, že to už vadilo i jejím kamarádům. A tak se jednou šla zeptat starého kapra, co má dělat. Starý kapr jí povídá: "Musíš si najít nějakou ukecanou rybu, se kterou by sis mohla povídat." Anička poděkovala a plavala pryč. Po cestě potkala takovou rybu, která vypadala velmi smutně. Anička se jí ptá, proč je tak smutná. Ta ryba řekla, že si nemá s kým povídat a že se jmenuje Anežka. A tak se spolu začaly povídat. Anežka říká: "Těšíš se na Vánoce?" Anička říká: "Nevím, jakou šanci na přežití máme, když se od rybářů chytit necháme. Ale třeba nás rybáři uloví a hodní lidé nás pustí zpátky." Anežka zjistila, že už vyplavaly na hladinu a že sněží. Koukaly se spolu, jak lidé chystají dárky a vánoční stromky. Nakonec Anežka řekla: "Vánoce jsou prima, ale občas bývá zima."

Natálie Šenková