Zvyky a tradice


Advent
Jedná se o období očekávání příchodu Spasitele na svět. Od 11. století se tato doba ustálila na poslední čtyři týdny před Štědrým dnem. Do třetí adventní neděle byla charakteristickou postní barvou temně fialová a po třetí neděli růžová, symbolizující radost.

S adventem jsou spojeny různé symboly. Mezi nejznámější patří adventní věnec a adventní kalendář. První adventní kalendář vznikl v roce 1908 v Mnichově. První adventní věnec zhotovil roce 1838 teolog Johann Hinrich Wichern v Hamburku. Pověsil ho nade dveře tamějšího sirotčince a každý den na něj upevnil zapálenou svíci.


Barborky - řezání třešňové větvičky

Větvičky měly nejen ozdobit světnici, ale měly mít i čarovnou moc. Barborka se vložila do vody a dle toho kolikátý den poté vykvetla, takový měsíc v následujícím roce byl pro majitele větvičky šťastným. Pokud se obalila květy na Štědrý den, znamenalo to brzké vdavky. Dle lidové víry se měla větvička uříznout ze stromu starého alespoň deset let v okamžiku, kdy se na obzoru objevil první sluneční paprsek.


Svatý Mikuláš

Narodil se v řeckém Patrasu (dnes oblast jižního Turecka) kolem roku 270 do bohaté rodiny. Po smrti rodičů rozdal majetek chudým a asi o třicet let později se stal biskupem v turecké Myře. V době vlády císaře Diokleciána byl za svoji víru uvězněn a poslán do vyhnanství. Na svobodu se dostal roku 313 (Edikt milánský povoluje křesťanství). Podle staré lidové víry sestupuje na zem z nebe každý rok 5. prosince a obchází lidské příbytky. Návštěvy sv. Mikuláše nebyly všude stejné. V chudých krajích dávaly děti před spaním punčochu za okno a ráno v ní nalezli odměnu, v krajích bohatších navštěvoval sv. Mikuláš děti osobně. Sv. Mikuláš vzbuzoval posvátnou úctu, anděl klid a pohodu a čert strach. Nejprve se zeptal Mikuláš rodičů, jak bylo které dítě hodné, jak se učilo a zda se umí modlit. Poté nadělil jablíčka, ořechy nebo cukroví. Do počátku 19. století jsme se mohli setkat s mikulášským průvodem, který měl masopustní ráz. V průvodu byli dva až čtyři Mikulášové, andělé, čerti, husaři, dragouni, hajduci a další řada masek. Až později zůstal Mikuláš, čert a anděl. Součástí průvodu byla muzika, tedy i tanec.


Nový rok

1. leden jako den Nového roku se v Evropě ujal až ve druhé polovině 16. století, kdy byl přijat zreformovaný juliánský kalendář. Reformu provedl papež Řehoř XIII., a proto je kalendář nazýván gregoriánským. Ve starověkém Římě byl 1. leden bujaře oslavován. Křesťanská církev se pokusila slavnosti omezit tím, že tento den ustanovila Dnem obřezání Páně. Pořádala se procesí a dodržoval půst. Až v 19. století se z novoročních oslav stal jeden z nejbujnějších svátků.




 

Tři králové

Západní křesťanství slaví památku sv. Tří králů 6. ledna oproti tomu církve východní již 25. prosince. Tento den je posledním, kdy se koledníci vydávali na koledu a následující neděli se uzavřelo vánoční období. Tři králové obdarovali Ježíška zlatem, kadidlem a myrhou. Zlato jako nejušlechtilejší kov a symbol bohatství, kadidlo díky své vůni navozující slavnostní atmosféru a myrha - šťáva ze stejnojmenného keře - byla velice vzácná a mohl si ji dovolit jen ten nejbohatší.


Hromnice

Připadají na 2. února. Tento den se světily před mší svíce zvané hromničky, které dříve lidé zapalovali při bouřích jako ochranu. Také bylo zvykem dávat hromničku do rukou umírajícímu člověku - světlo hromničky mělo jeho duši svítit na cestu do nebe. Tento den se také dle počasí určovalo, jak dlouhá bude ještě zima. Pokud bylo jasno, měla trvat ještě šest týdnů. Pokud bylo zamračeno, či pršelo, dal se očekávat rychlý nástup jara.


Dovolte mi se s vámi pro tento rok rozloučit básní Advent od Karla Tomana. Přeji všem krásné a poklidné prožití adventní doby a svátků vánočních.


Monika Kvasnicová



 


I chodil anděl Boží
v ten dlouhý truchlý advent po Čechách.
Na varhany mu větry hrály,
dveře se před ním samy otvíraly
a provázely ho neviditelné kůry:
Rosu dejte nebesa shůry.
A mluvil anděl Boží,
kde vešel v dům: Buď statečný a věř.
A dětem zahořely tváře
radostí, silou z nebeské té záře
a matkám i otcům spadla s prsou můra.
Aleluja, aleluja.
Tak žehnal anděl Boží
a sílil mdlé. Buď statečný a věř.
Před osudem a před věčností
je víra a statečnost nejvyšší ctností.
Všem, kdo pevně věří,
vždycky se v dálce spasné jitro šeří