Křížovice objevil Zdeněk Macháček náhodou


Chtěl se stát Robinsonem a vlastně se mu to částečně splnilo. Sochaře Zdeňka Macháčka fascinovalo, že si hrdina Daniela Defoa musí všechno udělat sám a nikdo ho neotravuje. Taky on si v Křížovicích vybudoval všechno sám - starou ruinu přetvořil v útulný dům, ateliér i galerii.

Chalupu na úpatí Vysočiny přitom objevil náhodou, při návštěvě svého kamaráda. V té době ateliér zoufale sháněl a tohle místo pro něj bylo jako stvořené. Než ho opravil, trvalo mu to deset let.

Křížovice, tamní příroda, se staly podnětem pro většinu jeho děl. Třeba ke známým Létavicím ho inspirovala jízda na koni. Při cvalu na koňském hřbetu měl pocit, že letí. Od jednoho obzoru ke druhému. Krajina z této perspektivy podle něj dostávala jiný výraz. Zvířata měl rád obecně, malou zoo měl prý už v Brně. První zvíře, které si pořídil na Křížovicích, byl osel. V jednom televizním rozhovoru to glosoval slovy: "Takže jsme tam byli dva."

V jiném rozhovoru na otázku, kterou plastiku považuje za nejvíce povedenou odpověděl: "Mně se nelíbí nic, protože kdyby se mi ty sochy začaly líbit, tak bych to přestal dělat. Než plastiku dokončím, tak ji třeba třikrát předělám. Vždycky se snažím dostat do té představy, kterou mám. Ale nikdy to není, tak jak by mělo být."

Předností a dovedností měl Zdeněk Macháček mnoho, odpočívat ale neuměl. Když jsem se ho při rozhovoru k příležitosti jeho devadesátých narozenin zeptala, jak relaxuje, odvětil: "Tento termín neznám." Vzápětí dovysvětlil, že práce je pro něj odpočinkem. A tehdy mi taky vyprávěl, že se ženou jezdí dvakrát ročně do Luhačovic, kde se fláká. A to pro něj bylo prý mnohem namáhavější než něco dělat. Inspirace a nápadů měl spoustu, ale práce mu už tehdy nešla tak dobře od ruky, jak by si přál. "Člověk je tvor omezený svými možnostmi," řekl tenkrát. A měl pravdu. Z nadání, které dostal do vínku, ale vytěžil maximum. I díky tomu můžeme jeho díla v Křížovicích obdivovat dál. Jeho otisk tam zůstane navždy. Čest jeho památce!



 


Zdroje: ČT24, Před půlnocí
Kateřina Beranová