Škola: Poděkování bývalé paní ředitelky

Vážení spoluobčané,
v minulém Zpravodaji jsem napsala, že budu mít ještě příležitost poděkovat za spolupráci, pomoc a podporu během mého dlouhého ředitelské období na ZŠ Doubravník. Vhodná příležitost právě nastala. Moje vřelé poděkování patří:

• Mému manželovi, který mi po celou dobu byl trpělivým "přítelem na telefonu" odstraňujícím na dálku technické zádrhele. Zároveň byl i poradcem, údržbářem, vždy připraveným a erudovaným technikem stejně jako věcným kritikem a pevnou oporou. Bez něj bych všechnu tu práci, starosti a zodpovědnost v objemu, jaký ředitelská profese přináší, nemohla nikdy zvládnout.
• Mým synům, kteří školu přijali za "sestru". Ze všech svých sil (nejprve dětských, později teenagerovských a nakonec i dospělých) mi vždy pomohli se vším, co jsem právě potřebovala. Kromě jiného to nejčastěji byla pomoc s organizací nespočetných akcí, stěhování čehokoli kamkoli a později i odborná práce na úrovni IT techniků.
• Všem učitelům, asistentům a vychovatelům ve škole i ve školce, kteří pod mým vedením pracovali. Děkuji jim za pedagogický optimismus, který je nevyčerpatelný, jak s obdivem dlouhá léta sleduji.
  Máme tvořivé, pracovité a obětavé učitele, vychovatelky i asistentky, s nimiž je radost tvořit tým. Řečeno slovy jedné z maminek: "Vy máte ve škole samé pedagogické skvosty!"
• Všem nepedagogickým pracovníkům za to, jak neúnavně přicházejí denně vykonávat často jednotvárnou a málo ohodnocenou práci. Děkuji jim za pracovní nasazení a zodpovědnost nejen při každodenních činnostech, ale také při různých mimoškolních akcích.
• Všem pravidelným i příležitostným opravářům, údržbářům, malířům, revizním a bezpečnostním technikům, odborným pracovníkům, stavebním dělníkům, brigádníkům, uklízečkám a všem ostatním, kteří vždy ochotně přiložili ruku ke společnému dílu.
• Místním občanům, spolkům a organizacím za to, že se nám společně daří vytvářet opravdovou komunitní školu. Díky za podíl na výchově dětí a mládeže a spolupořádání akcí patří skautům, hasičům, sokolům, fotbalistům, farníkům, "maminkám Doubravník" i všem neorganizovaným, kterým není lhostejné, jak místní děti a mládež tráví volný čas.
• Stálým pracovníkům městyse Doubravník za dlouholetou perfektní spolupráci a souhru. Děkuji oběma matrikářkám a účetním za ochotu, trpělivost a humor, s jakými přistupovaly ke společným úkolům. Jedinému a jedinečnému tajemníku, svému bratrovi, kterého jediného jmenuji - Zdeňku Šikulovi - jsem už bohužel poděkovat nestihla, zemřel týden před koncem školního roku. Byl to člověk s obrovským přehledem, znalostmi místních poměrů, zkrátka člověk na svém místě.
• Všem voleným členům zastupitelstva, rady, vedoucím komisí a zejména starostům. Z jejich strany byla směrem k organizaci vždy patrná vstřícnost a zájem, a to nejen o obecní majetek - tedy o obě budovy, ale zejména o veškeré dění ve škole i ve školce. Vzdělávání vždy zaujímalo přední místo v zájmu vedení obce.
• Všem rodičům za důvěru, s jakou nám svěřili poklad nejcennější - svoje děti. Díky, že jsme je mohli spolu s nimi provést nejdůležitějším obdobím jejich života a podílet se na jejich vzdělávání. Kromě rodičů děkuji také prarodičům a opatrovníkům, kteří si ke své přirozené roli vychovatelů museli v době pandemie nedobrovolně přibrat roli vzdělavatelů.
• Nejhlavnějším aktérům - všem dětem ve školce i žákům ve škole za jejich spontaneitu, fantazii, tvořivost a chuť učit se vše nové. Díky za to, že neúnavně bádají, objevují, přemýšlí, učí se a žasnou. Díky, že mají "radost z učení - radost ze života".
• Všem, kteří se dosud v mém výčtu nenašli a patří sem.
• Všem občasným i pravidelným čtenářům Zpravodaje, za to, že dočetli až sem.

Eva Hertlová