Včelařský rok 2023

Zpráva o činnosti včelařské organizace

• Včelaři z Doubravníku a jeho okolí se sdružují ve včelařské organizaci Českého svazu včelařů pod názvem Základní organizace Doubravník a chovají svá včelstva na území těchto obcí: Borač, Doubravník, Drahonín, Husle, Jilmoví, Klokočí u Olší, Křížovice, Litava, Maňová, Olší u Tišnova, Pernštejnské Jestřabí, Podolí u Borače a Rakové.
  
  
• K 1. 9. 2023 evidovala naše organizace 32 členů s 486 včelstvy. Ne všichni včelaři na tomto území jsou zároveň členy našeho spolku, takže celkový počet včelstev chovaný v naší lokalitě v roce 2023 byl přibližně 523. Rozloha katastrů našich obcí je dle českého katastrálního úřadu 40,32 kilometrů čtverečních. Po vydělení těchto dvou hodnot zjistíme, že zavčelení tohoto území činí průměrně 13 včelstev na kilometr čtvereční, čímž o tři včelstva přesahujeme celorepublikový průměr. Tyto vysoké hodnoty svědčí o oblibě včelaření v našem regionu a zároveň o tom, že se u nás včelám zřejmě daří.
  
  
• Za podpory Jihomoravského kraje a městyse Doubravník bylo v roce 2023 pořízeno zařízení na ošetření včelstev proti varroáze (infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destruktor). Díky němu mohou včelaří provádět toto ošetření i za méně příznivých teplot v zimním období.
  
  
• Už v roce 2022 jsme pořídili zařízení na výrobu mezistěn s nezbytným příslušenstvím. Včelaři naší organizace mají možnost toto zařízení využívat pro lisování mezistěn ze svého vosku.
  
  
• Dále pokračujeme v údržbě zahrady za fotbalovým hřištěm v Doubravníku, kterou náš spolek založil roku 2018 s pomocí kraje a městyse Doubravník. Za tuto činnost patří velké poděkování naší včelařce Lucii Kopřivové.
  
  
• Minulý rok začal mírnou zimou, jarní počasí včelám přálo, i když ne tak jak v předešlém roce 2022. Duben přinesl hodně srážek a léto bylo teplotně průměrné, ale suché. Mirabelky vykvetly 16. dubna, třešně a pampelišky 26. dubna a první jabloně 10. května. Řepka začala kvést již 30. dubna. První medníky bylo možno nasazovat v druhé půlce dubna. První následné vytáčení jarního medu proto proběhlo až na konci května.
  
  
• V červnu už došlo k omezení snůšky, ale přesto dále pokračovala, takže jsme mohli na některých stanovištích vytáčet pěkný letní med z ostružin, malin a lip. Nicméně začínající medovicová snůška byla slabá a tmavý lesní med u nás již potom téměř nebyl. Pod pojmem "lesní med" je v ČR většinou míněn med medovicový. Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, pojem "lesní med" vůbec nezná. Medovice je cukerný roztok, který vzniká v těle některých zástupců polokřídlého hmyzu. Medovice tedy v rostlině nevzniká, ale zástupci hmyzu na povrch listů a jehličí medovici vylučuje.

Michal Bednář,
Jednatel včelařského spolku Doubravník

Tradiční včelín v našem kraji. Foto: Michal Bednář

Včela na krásence. Foto: Anežka Bednářová

K článku o včelách nám stylově včelaři poslali i recept na jarní medové perníčky, které si můžete zkusit upéct třeba i s medem místních včel (pozn. red.).

Základní recept na medové perníčky

Pro přípravu perníčků se používá jako jedna z hlavních surovin med, který dává těstu i hotovým výrobkům charakteristické vlastnosti.

Suroviny:

• 650 g hladké mouky
• 250 g moučkového cukru
• 130 g tekutého medu
• 50 g másla
• 3 vejce
• 1,5 lžičky jedlé sody
• 2 lžičky mletého koření
• 1 lžíce kakaa
• 1 vejce na potření perníčků

Suroviny pro přípravu mletého koření:

• 8 hřebíčků
• 0,5 lžíce mletého nového koření
• 1 lžíce skořice
• špetka badyánu (anýzu, fenyklu, zázvoru)

Pracovní postup:

V mlýnku pomeleme koření a vše důkladně promícháme v předepsaném poměru. Do mísy navážíme všechny uvedené suroviny, z nich potom vypracujeme těsto, které necháme v chladu odležet alespoň 24 hodin.

Druhý den těsto na pomoučeném vále rozválíme a formičkami vykrajujeme perníčky. Naskládáme je na plech a pečeme v troubě na 175 °C. Perníčky ihned po upečení potíráme rozšlehaným vajíčkem.

Zdobíme libovolně bílkovou polevou nebo královskou glazurou.