Připravujeme palivové dřevo

Zájem o topení dřevem se těší stále větší oblibě, neboť ceny plynu a elektřiny trvale rostou, zejména po začátku války na Ukrajině. Měli bychom však topit dřevem suchým a kvalitním. Uhlí je silně neekologické palivo, takže přibývá lidí, kteří raději topí dřevem. Praskající polena v krbu vytvářejí pocit pohody. Vždy platilo, že dřevem se ohřejeme dvakrát: poprvé při jeho přípravě a podruhé při samotném topení.

Štípání dřeva opravdu patří k velice namáhavé, přesto často příjemné práci. Aby takovou byla, určitě se vyplatí pořídit si kvalitní sekeru, která poleno lehce rozpůlí a nezůstane v něm sevřená. Rozhodující je i správný ergonomický tvar topůrka. Ta nejlepší se vyrábí z lehkého a odolného plastu a mají dokonale zalisovaný sekací klín.

Při štípání skutečně velkého objemu dřeva jsou neocenitelnými pomocníky elektro-hydraulické štípačky. Skládají se z robustního rámu, elektromotoru, čerpadla, pístu, štípacího klínu a ovládacích prvků pro maximální bezpečnost provozu. Silný třífázový motor o výkonu 3000 W vyvine tlačnou sílu od 6 tun výše a bez problémů tak můžeme štípat polena dlouhá i 1 metr a o průměru větším jak 30 cm.

Dřevo určené k topení nařežeme na metrovou délku a složíme je na vzdušném místě chráněném před deštěm: kryt však nesmí bránit přirozenému proudění vzduchu ani přístupu slunečních paprsků. Po několika měsících dřevo částečně vyschne a můžeme přikročit ke konečnému zpracování na potřebnou délku. Dřevo pak vyskládáme ke konečnému vyschnutí pod střechu domu, do vzdušné kůlny nebo do takzvaných ježků, tedy kuželových hromad.

Jaké vybrat dřevo?

Pro spalování v krbech a krbových vložkách se doporučuje používat zejména listnaté dřevo (nejlépe břízu, dub, buk, jasan), které má vysokou výhřevnost a dokonale vyhoří. Vhodným palivem je také dřevo ovocných stromů, třeba jabloní, třešní nebo ořešáků, které se navíc hodí i ke grilování či uzení, neboť dává masu zajímavé aroma a není smolnaté. Méně vhodné je dřevo jehličnanů (smrk, borovice nebo modřín), protože má nižší výhřevnost a je smolnaté, takže při jeho spalování jsou pak krby a krbové vložky plné usazenin.

Pro optimální spalování bychom palivové dřevo měli skladovat minimálně 2 roky, abychom snížili zbytkovou vlhkost. Proto je důležité vytvářet s předstihem dostatečnou zásobu. Čerstvě pokácené dřevo obsahuje zhruba 50-55 % vody a ve srovnání s pořádně proschlým dřevem s 15% zbytkovou vlhkostí má pouze poloviční výhřevnost, neboť při spalování vlhkého dřeva se část energie spotřebovává na odpařování. Současně se tvoří více sazí a dehtu.

Polotovary

Rostoucí poptávku po krbovém a palivovém dřevu na našem trhu uspokojuje celá řada firem, které je dodávají už předpřipravené. Palivové dřevo je především z listnatých dřevin (buků, v menší míře bříz), může být buď v metrových až čtyřmetrových kusech, nebo štípané v délkách od 30 do 50 cm, o hranách 8 až 15 cm (podle domluvy a přání zákazníka). Štípaná polena jsou přepravována na zálohovaných paletách a dřevo je na nich narovnané a označené jako prostorový metr krychlový rovnaný (zkratka prm). Ale prodává se také volně sypané, aby se dalo naložit na korbu auta či do vozíku. Pak je označené jako prostorový metr sypaný (prms).

Jan Kopřiva
Převzato z časopisu Receptář

Výhřevnost a hmotnost jednotlivých druhů dřeva

Proč topit dřevem?

• Ekologie. Jde o ekologický způsob vytápění. Uhlí je sice levnější, ale značně znečišťuje naše ovzduší.
• Rychlost. Lze je výborně použít na zintenzivnění topení a rychlé zatápění. Vůně. Příjemně voní.
• Čerstvost. Do krbových kamen i krbů je lze použít i čerstvé a nevyschlé, byť výhřevnost pak není ideální.
• Krby a kamna. Je ideální pro topení v krbech a kamnech.
• Odpad. Proti ostatním palivům vzniká jen minimální odpad.
• Recyklace. Popel je ekologický a lze jej dále použít, například k hnojení.
• Grilování a uzení. Jídlu dodá neopakovatelné aroma a provoní je. Navíc je levnější než dřevěné uhlí.
• Skladování. Skladuje se snáze a čistěji než uhlí.