městys Doubravník

Ošetření lip na náměstí

Krátkým příspěvkem se vracím k nedávnému ošetření lip na náměstí.

Důvody pro ošetření:

• prevence pádu větví a rozlomení korun lip ohrožujících bezpečnost občanů,
• zajištění bezpečného provozu na přilehlé komunikaci, prevence majetkovým škodám,
• stabilizace poškozených stromů a prodloužení doby jejich dožití.

Vlastní realizace

• základním arboristickým opatřením zaměřeným na zlepšení poměrů v koruně a zlepšení stability celého jedince bylo ošetření poškozených stromů obvodovou redukcí korun v intenzitě do 20% (u jedné lípy do 30%) jejího objemu,
• zdravotní řez byl spojený se šetrnou symetrizací a odlehčením přetížených horizontálních větví,
• každá odříznutá větev byla kontrolována tak, aby nebyly dotčeny organismy vázané na stromy - všechny zásahy byly provedeny v souladu se Standardem péče o přírodu a krajinu - Řez stromů - SPPK A02 002,
• ošetření bylo realizováno profesionálními arboristy z firmy BAOBAB - péče o zeleň, s. r. o. Odborníci ze jmenované firmy stáli u zrodu oborového standardu (Standard péče o přírodu a krajinu - Řez stromů - SPPK A02 002), podílí se na jeho aktualizaci, přednáší studentům arboristiky na Mendelově univerzitě v Brně a České zemědělské univerzitě v Praze.

Dovolím si připojit ještě osobní vysvětlení k nejčastějšímu dotazu.

Proč se přistoupilo k zásahu právě v tomto termínu?

Je nutné odlišit ošetření stromů a kácení. Kácení se provádí zásadně v období mimo vegetaci. Ošetření dospělých, nemocných a stárnoucích stromů se provádí tehdy, kdy ošetřovaný strom sám ukáže, které části větví a koruny jsou ještě zdravé a životaschopné. To také respektuje naše legislativa. Aby se strom příliš neoslabil, nepřipouštějí standardy SPPK redukci koruny větší než 20 - 30%. Standardy SPPK dále předepisují, aby arborista důkladně prohlédnul větve před řezem, aby neohrozil hnízdící ptactvo, příp. jiné organismy vázané na stromy.

Stromy reagují na ošetření řezem s odstupem. Zásah v době vrcholící vegetace má ale tu výhodu, že strom je fyziologicky aktivní a může tak reagovat na zacelení vzniklých ran rychle.

Další výhodou ošetření v daném termínu je, že strom je zbaven části kvetoucích větví, které by jej jinak vysilovaly. V době květu se totiž uvnitř fyziologických hodin daného stromu překlápí zájem z investic vlastní energie do růstu objemu koruny na investice do tvorby květů, nektaru a semen pro zajištění další generace. Nemocné a stárnoucí stromy investují do kvetení a zajištění vlastního druhu více energie než je obvyklé u zdravých jedinců. Jistě si vzpomínáme na nedávné poslední vzepjetí smrků v podobě masivního kvetení, uvolňování gigantického množství pylových zrn a následně žlutých okrajů kaluží před jejich hromadným umíráním. Profesionální redukce koruny tak umožňuje přesměrovat energii na zhojení ran.

Dřívější ošetření v letošním studeném a vlhkém jarním období znemožňovala v našem úzkém údolí prakticky nepřetržitá hrozba infekce čerstvých ran patogenními houbami.

A je tu ještě jedna výhoda, která je patrná z přiložené obrazové dokumentace (obr. 1 - 3). Předcházejících pět extrémně suchých roků umocnilo projevy degradace půdního prostředí a projevilo se negativně na fyziologické vitalitě lip. Důvodem degradace půdy je mnoho desítek let trvající odebírání živin (fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a mikroelementů) v podobě pravidelně sbírané pokosené trávy a podzimního shrabování listí. Na druhé straně se naše lípy doslova koupou v dusíkatých látkách z průmyslu, dopravy a nezvládaného dusíkatého hnojení zemědělských plodin. Blízko Doubravníku se průmyslovými dusíkatými hnojivy hnojí dokonce i luční porosty! Není nutno zabíhat do podrobností, ale faktem je, že nadbytek dusíku a nedostatek ostatních živin žene stromy do nadměrného růstu kmene a koruny za cenu omezení růstu kořenů, za cenu omezení spolupráce s půdními organismy a za cenu ztráty úrodnosti půdy. Ostatně je to stejná strategie, jakou známe z reakce polních plodin na hnojení dusíkem. Omezení spolupráce s přátelskými, symbiotickými půdními houbami se zákonitě projeví na chybějící dodávce vody během sucha a tím i na poklesu odolnosti stromů. Redukce koruny v současné předusíkované době napodobuje péči o polní plodiny, odebírá část aktivní zelené hmoty, čímž omezuje výpar a tím zlepšuje šance pro revitalizaci stromů.

Obr. 1
Navzdory snahám obce o zvýšenou závlahu a dodání chybějících živin navezením vrstvy půdy smíchané s kompostem začíná část koruny rohové lípy ve vrcholícím suchém létě, v srpnu 2018 usychat.
Zdroj: Google Earth Pro/Street View.

Obr. 2
Za měsíc, v září 2018, bylo už odlistění části koruny jasně viditelné.
Zdroj: https://mapy.cz.

Obr. 3
Zapravení kompostu a tím i zlepšení půdních podmínek se v blízkosti kmene lípy v rohu náměstí projevilo ve změně zabarvení travního porostu (stejný termín jako na předchozím snímku - září 2018).
Zdroj: https://mapy.cz.

Jaroslav Záhora

Autor článku se v rámci projektu ATCZ234 SYM:BIO (Sítě přizpůsobené suchu a podpora biodiverzity ve městě a na venkově), který je řešen v programu INTERREG (Podpora přeshraniční spolupráce komunit a institucí ve společném regionu) snaží podpořit povědomí o významu biologické rozmanitosti pro životní prostředí a pro možnost přizpůsobení se suchu.