městys Doubravník

Někdejší žák doubravnické školy mistrem světa v bowlingu

Přestože Jarda Zapletal (*2007) nikdy přímo v Doubravníku nebydlel, dá se bez nadsázky říct, že tady má silné kořeny. Bydlí zde jeho babička i dědeček, u nichž často pobýval a v letech 2014-2019 chodil do zdejší základní školy. Právě učitel z této školy, Aleš Roučka ho v rámci školních akcí přivedl k bowlingu a stal se jeho prvním trenérem. To bylo ještě v době, kdy v Doubravníku žádná bowlingová herna nebyla, což se dnes už změnilo.

Jarda v každém případě u bowlingu zůstal. Tento sport se pro něj životní vášní i "posláním", stal se členem bowlingové asociace a letos dosáhl zatím zřejmě největšího úspěchu na mistrovství světa kadetů (do 21 let) v Koreji. Více o jeho vztahu k Doubravníku i sportovní kariéře se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Začátky s učitelem Roučkou

Tak, Járo, začneme od tvých úplných začátků. Kde a jak jsi s bowlingem začínal?

Vybírali jsme s mámou kroužky ve volnočasovém centru v Inspiru v Tišnově a zjistili jsme, že bowling shodou náhod vedl můj první trenér a třídní učitel z Doubravníku Aleš Roučka. I proto jsme ho zkusili. Aleš byl skvělý trenér a motivoval mě stále k lepším výkonům. Tak si mě všimla trenérka starších dorostenců Lucie Borková z Tišnova. To jsme hrávali v tamějším centru XBowling, kde působil juniorský klub Inspiro Tišnov.

A když vás ze začátku trénoval pan učitel Roučka, bral tam více dětí ze školy z Doubravníku?

Ano, bylo nás tam víc. Tehdy jsme se účastnili premiérového ročníku školní bowlingové ligy, což byla moje první sportovní soutěž, stejně tak pro většinu mých spolužáků, třeba pro mého dlouholetého spoluhráče Františka Kessnera. Tam jsme získali i své první soutěžní medaile (v kategorii mladší žáci), já konkrétně se svým týmem za třetí místo, přičemž druhý doubravnický tým dokonce svoji skupinu vyhrál.

Potom jsi tedy přešel z Tišnova do Hustopečí, pod nimiž hraješ až dodnes. To už ti byl asi Tišnov příliš malý, ne?

S tišnovským týmem jsem se dostal do krásných heren v Pardubicích čí v Olomouci, kde jsem sbíral zkušenosti na celorepublikové úrovni. Do Hustopečí jsem se dostal z juniorské extraligy, kterou jsme hrávali v herně Bowling Brno právě za tým Inspiro Tišnov. Všimla si mě tam hustopečská trenérka Eva Burianová. Je známá tím, že dobře hledá bowlingové talenty a pozná, který hráč má potenciál. Postupem času jsem poznal, že mě bowling opravdu baví natolik, abych se v něm chtěl dál zlepšovat. Proto jsme se domluvili na přestupu do Hustopečí, za což děkuji tišnovské trenérce Lucce Borkové, že mi po 4 letech v týmu Inspira Tišnov tento přestup umožnila a pomohla mi s ním.

Jarda Zapletal (vpravo) se svým trenérem Ivanem Burianem a spoluhráčem na mistrovství ČR juniorských dvojic

Magie roztočené koule

V čem jsou Hustopeče pro tebe lepší oproti jiným jihomoravským týmům?

Působím tam v klubu ProBowling Hustopeče, který má velkou výhodu v osobě hlavního trenéra Ivana Buriana. Ten má skvělou kvalifikaci na evropské i celosvětové úrovni. Jezdí na různé trenérské kurzy nejvyšší kvality, čímž se orientuje v nejnovějších světových trendech. I proto umí skvěle trénovat dospělé hráče i začínající juniory.

Co všechno pro bowling na své úrovni potřebuješ?

Na začátku toho není potřeba až tolik. Základem je bowlingová koule, boty, případně dres. Pro začínající hráče stačí jedna až dvě koule. Až se zvyšující se sportovní úrovní se může hráč rozhodnout, že začne kouli točit. Tehdy je potřeba pořídit speciální excentrické koule, do nichž se vrtají úchopové otvory pro konkrétního hráče, aby mu seděly.

Tím jsme se dostali k základnímu rozdílu mezi amatérským či rekreačním bowlingem, při němž si jdeme občas zahrát do klubu či do hospody s kamarády, a skutečným sportovním bowlingem. Jak se točí koule?

To je vlastně taková drobná magie. Z roztočeného hodu je totiž větší procentuální možnost na shození všech kuželek, tedy dosažení takzvaného striku (čti strajku), a potom jsou tím i lepší výsledky. Už jen správně roztočit bowlingovou kouli je relativně těžké, ale navíc jsou na drahách různé podmínky. Dráhy se totiž mažou olejem právě pro sportovní hráče. Olej může být namazaný v různém tvaru, například jako vánoční stromeček, nebo rovnoměrně po celé dráze (flatový model). Podle toho se pak různě točí - přes celou dráhu, nebo ostrým hákem, a tak dále.

A podle toho si pak vybíráš i kouli, s níž budeš hrát?

Ano, podle toho mám kouli například pro pozvolný hák, ostrý hák, … Na dohoz (druhý hod) pak má většina hráčů kouli na rovné hraní, aby právě nikam nezatáčela.

Tady si můžeme drobně připomenout pravidla. Bowlingová hra se obvykle hraje na 10 hodů, přičemž po každém hodu následuje dohoz, pokud neshodíš všechny kuželky (strike). Strike ti pak dává bonusy do dalších hodů, takže maximální počet bodů na hru je 300. To už pak při profesionálním hraní musíte mít všichni třístovky, ne?

Tak to samozřejmě nefunguje. I profesionální hráči hází stabilně průměr kolem 200 bodů, protože podmínky nejsou snadné. Navíc samozřejmě hraje roli momentální rozpoložení a forma, takže i ve dvou dnech po sobě na stejném mazání může mít stejný hráč velmi různé výsledky. I olej na dráze se roznese pokaždé jinak, takže jinak reaguje i ta koule, což je potřeba přečíst. Když je dráha sušší, reaguje koule příliš brzy, jindy je olej příliš vzadu a bude spíše rovnější hák. Trefit dvanáctkrát po sobě strike (poslední hod se v případě striku ještě dvakrát dohazuje) k dosažení 300 bodů je opravdu hodně náročné a podaří se to spíš výjimečně.

Předpokládám, že systémy soutěží se snaží i o atraktivitu pro diváky. Je u nás o profesionální duely vůbec zájem?

Bowling postupně získává na popularitě a hráči objevují tento moderní sport. Přesto ho stále většina obyvatel ČR vnímá jako hospodskou zábavu. Ale když vidí v akci nějakou profesionální soutěž, která se třeba hraje v herně vedle nich, chodí se dívat a zkouší napodobit styl hodů. Hned je potom více baví, někteří skandují a podporují se, když se jim zadaří.

České mistrovství i otevřené soutěže

Jak vypadají různé bowlingové turnaje? Spousta lidí si to možná ani neumí představit - kdo s kým soupeří a jakými různými systémy se hraje.

Jsou dvě hlavní kategorie turnajů - otevřené a s nutnou předchozí kvalifikací. První jsou dostupné pro kohokoliv z veřejnosti. Nejprve se i tam hraje většinou kvalifikace a pak vyřazovací duely. Ty druhé jsou pak složitější právě v oné kvalifikaci, která probíhá i několik dní. Vyřazovací duely jsou poté vícestupňové. Tam se řadí například mistrovství republiky.

Přejděme k tvým největším úspěchům. Takže účastnil mistrovství v ČR jen v juniorské kategorii nebo i mezi dospělými?

Díky relativně vysoké sportovní výkonnosti hraji v obou kategoriích. K mým největším úspěchům patří juniorská i dospělá extraliga, v nichž obou jsme v poslední sezóně vyhráli titul.

To je ale týmová soutěž, kde se sčítají výsledky vás všech.

Standardně hrají tříčlenné týmy, ale v týmu může být hráčů i více a po hrách se pak střídají. Hraje se systémem každý s každým, přičemž v zápase je možné získat až pět bodů.

A jak spolu v týmu vycházíte? Býváte na sebe i naštvaní, když vám to někdo pokazí?

U nás rozhodně naštvaní nejsme. Víme, že každému se občas nezadaří, nedohodí či nenajde správnou reakci. Naštvání rozhodně není správná cesta. Takový hráč potřebuje podporu, aby věděl, že se nic neděje a bude to lepší.

Pojďme k individuálním turnajům. Už se ti podařilo být juniorským mistrem ČR?

Zatím ne. Byl jsem pokaždé na medailové pozici, ale ve vyřazovacích bojích jsem vždy chytl někoho, komu se zadařilo o něco více. Já jsem zrovna udělal chyby, takže se stabilně držím kolem druhého až třetího místa v republice.

A mezi dospělými to zvládáš jak?

Na dospělé mistrovství ČR jsem se kvalifikoval zatím jednou a dostal jsem se ve vyřazovacích duelech mezi TOP 8. Tam je samozřejmě úroveň oproti juniorům o hodně vyšší. Hraje se i ve výrazně těžších podmínkách a hodně záleží na aktuální výkonnosti i v ten konkrétní den.

Zlatý tým na mistrovství světa kadetů v bowlingu v Jižní Koreji

Mistrovství Evropy i světa

A jak se dostáváš na mezinárodní turnaje? Je to podle výsledků v těch českých, nebo vás tam posílá trenér třeba podle výkonnosti v tréninku?

I tam jsou oba typy turnajů. I v zahraničí jsou otevřené turnaje, z nichž si můžeme vybrat, zajistit si dopravu, ubytování a přihlásit se tam. A pak je mistrovství Evropy a světa, kam se kvalifikuje podle výsledků těch českých. Na takové soutěže máme s trenérem speciální přípravu a část nákladů hradí Česká bowlingová asociace.

A které turnaje pro tebe byly nejlepší či nejzajímavější?

Loni jsme byli na mistrovství Evropy juniorů ve Vídni, což byl můj první mezinárodní turnaj. Byl důležitý kvůli získání zkušeností, byť výsledky jsem neměl nijak skvělé. Další už pak byly lepší. Letos jsem byl na ME juniorů ve Finsku, kde jsme s chlapeckým týmem vybojovali stříbrné medaile. Dál jsem se kvalifikoval na mistrovství světa kadetů (do 21 let) v Koreji. Tam jsem jel se zkušenějšími hráči, někteří byli na stejné akci už roku 2022 ve Švédsku. V Koreji jsme opět s chlapeckým týmem vybojovali titul mistrů světa a v mixovaném týmu s dívkami jsem získal bronzové medaile.

Jaké máš plány do budoucna?

Tento víkend se dohrává kvalifikace pro juniorské ME v Turecku na rok 2025. To pro mě bude důležitý milník. Mám dobře rozehranou i kvalifikaci na mužské ME 2025 v dánském Alborgu.

A vrátíš se někdy s bowlingem do Doubravníku - třeba do nové herny k panu Sedláčkovi?

Ta možnost tam určitě je, byť herna v Doubravníku není úplně sportovní, ale rozhodně není špatná. Kdyby tam chtěli trénovat třeba místní junioři, rád tam s nimi budu chodit.

Tak to je skvělé. Budou-li mít třeba někteří mladší čtenáři Zpravodaje o bowling zájem, určitě je možnost tě kontaktovat. Gratuluji ke všem úspěchům, minulým i budoucím a děkuji ti za rozhovor.

Připravil: Jindřich Kačer