městys Doubravník

70 let od založení folklorního souboru Dóbrava

Každý rok na podzim v první polovině září se u nás v Doubravníku konají hody, kdy doubravnická chasa obléká kroje, které považujeme za naše a všichni je obdivují. Kdy tyto kroje vznikly? Nutno předeslat, že se v Doubravníku v minulosti žádné krojové součástky nezachovaly. V roce 1713-1714 církevní konzistoř v Olomouci zjišťovala jazykové a oděvní poměry na Moravě a doubravnický farář ve svém hlášení označil oděv v Doubravníku za částečně městský. Možná to souvisí s tím, že Doubravník byl dlouho správním střediskem Pernštejnského panství, proto se doubravničtí cítili spíše měšťany.

Tento podhorácký kroj tedy vznikl pro folklorní soubor Dóbrava, založený v roce 1956, jehož hlavním iniciátorem byl tehdy dvacetiletý Vladimír Jirčík.

Na začátky vzpomíná v brožurce, vydané k 25. výročí založení souboru: "Když mně bylo 16 let, hostoval u nás Valašský krúžek z Brna, jehož vystoupení na mne učinilo hluboký dojem. Od té doby jsem neustále přemýšlel, jak něco takového dát dohromady. O pomoc jsem požádal předsedu Osvětové besedy Doubravníku p. Antonína Hájka st., který spolu s ředitelem národní školy p. Leopoldem Mazáčem mne byl ochoten podpořit. Tak došlo k tomu, že dne 7. dubna 1956 se na radnici konala ustavující schůzka za účasti všech příznivců tohoto nově vznikajícího kolektivu. Soubor si vytyčil jasný cíl: Oživit zapomenuté písně, tance a zvyky, obnovit dávno odložený kroj a navázat na staré tradice.

Nový soubor jsme pojmenovali Dóbrava: přitom jsem vycházel jednak z názvu rodného městečka, jednak ze skutečnosti, že u nás doubravy existovaly a dosud v menší míře existují. A proč Dóbrava a ne Doubrava? Protože jsme národopisný soubor a máme mimo udržování starých zvyků, písní a tanců udržovat i místní nářečí.

Počátky souboru byly velmi těžké. Nebylo žádných materiálů, ze kterých bychom čerpali, jen kusé informace dosud žijících pamětníků. Obrátil jsem se proto na tehdejší Státní ústav pro lidovou píseň v Brně, jehož odborná pracovnice Zdena Jelínková, nejen že měla maximální pochopení pro naše potřeby, ale stala se na celý čas nejen odbornou poradkyní, ale především přítelem nás všech.

S pomocí Zdeny Jelínkové se nám podařilo dát dohromady náš první program, se kterým jsme poprvé vystoupili na doubravnické pouti v červenci 1956. Ve dvouhodinovém programu jsme předvedli asi 17 horáckých tanců, které byly doplněny hudbou a několika písněmi.

V tomto prvním vystoupení účinkovali tito tanečníci: Marie Dolenská, Jarmila Flajšingrová, Jarmila Jandová, Zdena Kundratová, Libuše Musilová, Emilie Světničková, Pěva Táborská, Vilma Vaščáková, Antonín Dolenský, Jaromír Janda, Vladimír Jirčík, Zdeněk Kundrata, Jano Vaščák, Jan Životský, Antonín Žák, Ladislav Žák. Jako lidový vypravěč vystupoval pan Stanislav Bělík.

Muzika hrála ve složení: Ing. Jiří Kala - první housle (vynikající muzikant, který muziku vedl po celou dobu existence souboru a rozepisoval party pro jednotlivé nástroje - pozn. autora), Alena Koukalová - druhé housle, Dobromila Nahodilová a Miroslav Sys - doprovodné housle, Josef Staněk a Josef Sys - klarinety, Ing. Norbert Pokorný - basa."

Toto první vystoupení absolvoval nově vzniklý soubor v krojích zapůjčených z tišnovské Modety a tady již vznikla myšlenka pořízení krojů vlastních. O tom opět nechám vyprávět pana Vladimíra Jirčíka: "Jestliže získání písňového a tanečního materiálu bylo obtížné, pořizování krojů bylo pravým oříškem. Lidový kroj byl v okolí Doubravníka odkládán již po zrušení roboty, nebylo proto přímých pamětníků.

První teoretické poznatky o horáckém a podhoráckém kroji jsem získal od PhDr. Miroslavy Ludvíkové z tehdejšího Zemského muzea v Brně, která mě velmi ochotně vyhledala veškerý jí dostupný písemný materiál o horáckém kroji a umožnila mně i získání správných střihů z krojových součástek, uložených v depozitáři muzea. Teoretické znalosti z muzea jsem si doplnil poznatky z terénu. Informátory o krojových součástkách, nošených v okolí Doubravníka, byli především pan Zdeněk Škorpík z Borače a paní Julie Caudrová z Doubravníka, rodem z Pernštejnského Jestřabí.

Po získání informací jsme započali se šitím krojů. KNV v Brně uvolnilo 3 000 Kč a část peněz věnovala Osvětová beseda v Doubravníku. Jelikož finančních prostředků byl značný nedostatek, uvolily se maminky členů souboru, že kroje samy ušijí. Nastříhání všech krojových součástek provedla zdarma švadlena paní Ludmila Holečková. Mužské kroje ušila paní Marie Beranová.

Mužský kroj jsme pořídili dle kroje, který je vystaven v Etnografickém ústavu v Brně. Je to horácký kroj z Vídně u Velkého Meziříčí.

Ženský kroj byl pořízen především podle informací místních pamětnic."

V současné době si řada obcí podhoráckého regionu pořizuje vlastní kroje především pro využití při pořádání hodových slavností. V loňském roce jsme se zúčastnili folklorní akce v Dolních Loučkách, jejíž součástí byla i přehlídka podhoráckých krojů z Doubravníka, Tišnova, Dolních Louček, Olší, Deblína a Veverské Bítýšky. Pan Vladimír Jirčík tady byl označen za průkopníka rekonstrukce podhoráckého kroje, na kterého nyní ostatní navazují.

Ale vraťme se zpět k souboru, který po pořízení vlastních krojů postupně rozšiřoval repertoár a zúčastňoval se různých akcí, především okresních a krajských soutěží Lidové umělecké tvorby. V průběhu šedesátých let došlo k několikaleté stagnaci souboru. Impulsem k obnově činnosti se stal v roce 1972 doubravnický sjezd rodáků, na kterém obnovený soubor účinkoval. Opět jako dříve vystupoval při různých příležitostech, přehlídkách zájmové umělecké činnosti, pořádaných Okresním kulturním střediskem ve Žďáře nad Sázavou, přehlídkách vesnických souborů ve Vrbně pod Pradědem, Dolní Němčí, krajské soutěže ZUČ v Kyjově, slavností Podhoráckého džbánu v Rešicích a mnoha dalších akcích.

Během této doby došlo k dalšímu doplnění krojového vybavení. Na návrhu nové modrotiskové varianty tanečního kroje se hlavní měrou podílela PhDr. Vlasta Svobodová, pracovnice ČSAV v Brně, která se vždy o činnost souboru velmi zajímala. V tomto období kroje šili především pan Adolf Kotlán, paní Božena Šikulová a paní Jaroslava Vejpustková.

V roce 1976 vystoupil soubor Dóbrava v tehdejším NDR ve městě Schmöln na XIII. Pepřových slavnostech. V roce 1974 a 1988 vystoupil soubor ve Vranově nad Toplou. V červenci roku 1984 natáčela soubor brněnská televize u Musilova mlýnu do pořadu "Písně domova".

V roce 1994 Ústav lidové kultury ve Strážnici požádal soubor, aby se zúčastnil natáčení lidových tanců pro zamýšlený projekt Lidové tance z Čech a Moravy. Garantem pro národopisné soubory z Moravy byla paní Zdena Jelínková a natáčení horáckých souborů probíhalo ve skanzenu Veselý kopec u Hlinska. Dvakrát se soubor zúčastnil Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. Poprvé to bylo v roce 1982 a podruhé v roce 1997, kdy to bylo poslední veřejné vystoupení souboru.

Členové souboru se rádi scházeli i mimo souborovou činnost, zvlášť oblíbené bývalo předsilvestrovské posezení v Jirčíkově chaloupce a dodnes se zbývající členové schází při kulatých narozeninách. Při tom se vzpomíná a zpívají se souborové písničky.

Na závěr bych rád připomenul, že v letošním roce pan Vladimír Jirčík slaví významné životní jubileum. Byl původcem a hlavní hybnou silou souboru Dóbrava, ale také se zasloužil o zachování jediného roubeného domu v Doubravníku s celou řadou sbírkových předmětů. Jeho zásluhou byly zrekonstruovány hodové slavnosti do dnešní podoby.

Za to vše patří Vladimíru Jirčíkovi naše poděkování.

Lubomír Čech

První vystoupení souboru Dóbrava v červenci 1956 se konalo ještě ve vypůjčených krojích

Vystoupení v roce 1958 již ve vlastních krojích

Sjezd doubravnických rodáků roku 1972, při němž došlo k obnově poněkud stagnujícího souboru

Vystoupení souboru Dóbrava v Rešicích roku 1978

Vystoupení v doubravnické sokolovně roku 1981

První vystoupení souboru Dóbrava na festivalu ve Strážnici roku 1982

Natáčení roku 1984 u takzvaného Musilova mlýna

Vystoupení v Nové Hradečné roku 1989

Natáčení na Veselém kopci roku 1994

Podruhé se soubor Dóbrava zúčastnil festivalu ve Strážnici roku 1997

Fotografie: Archiv městyse Doubravník a pana Jirčíka