all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 26.09.2017
1USD=22,103
1EUR=26,055
100RUB=38,324
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Záměr prodeje pozemku
    včera  Úřední deska
- Návrh střednědobého v...
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- S MERKUREM SI HRAJ...
- FOTO: Z jiného svě...
- Hledá se majitel psa...
- Oblastní charita T...
- Le Cabaret Nomade ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Sokolí skála

22.05.2004

Jihovýchodním směrem od Doubravníku se poblíž samoty Prudká nachází přírodní rezervace Sokolí skála.



 

Jen málokdo ví, že ke vzniku této přírodní rezervace dal podnět doubravnický rodák a to:

MUDr. František Jelínek.

Narodil se 26.února 1887 v domě č. 14 (vedle domu Holečkova, odkud pocházel Ing. Osvald Životský ).
Jeho životní osudy byly tak spletité, že by zasluhovaly knižního zpracování.
Svoji profesní dráhu začal jako mladý lékař v brněnské porodnici, kde se tak osvědčil, že si ho dlouholetý ředitel MUDr. Ridinger vybral jako svého nástupce.

Ale láska k rodnému kraji a hospodářství na statku byla silnější.

František Jelínek poděkoval za výhodnou nabídku a stal se obvodním lékařem v blízké Nedvědici. Působil jako lékař tří generací, znal starosti a bolesti dětí i starců. Jen se podíval a již věděl poradit. Každý musel chtě nechtě přiznat že byl i výborným znalcem lidské duše - psychologem.

Zlomeniny sádroval sám, masti a léky, které předepisoval, si vyráběl z bylinek svépomocí...

A právě zde se snoubí jeho lékařská praxe s dokonalou znalostí přírody.
K zajímavostem patří, že ač lékař, - chodil většinou v klobouku a myslivecké kamizolce. Tak navštěvoval i své pacienty.

Denní styk z přírodou mu umožňoval načerpání sil k vysilující lékařské službě v rozsáhlém obvodě. Lesní zvěř nejenom střílel, ale také chránil a pěstoval.



ušlechtilé motto Dr. Jelínka

Ve své sbírce měl mnoho paroží trofejních i nestandardních kusů.
Jeho "Lázy", nejmilejší místo z rozsáhlého pozemkového majetku, se mu staly místem nejdražším.

Podle vzpomínek pamětníků, vždy vyjadřoval přání, že by zde chtěl nalézt místo svého posledního odpočinku. To ovšem nebylo ze strany tehdejších úřadů povoleno. Dodnes však odpočívá na vybraném místě pod rozložitým dubem mohutný kámen, který měl plnit funkci prostého náhrobku.



tzv. "Kámen Dr. Jelínka"

MUDr. Jelínek společně s botanikem prof. Súzou provedli průzkum v již zmíněných Lázech a na Skalách a došli k závěru, že toto místo by mělo být prohlášeno za chráněné území.

Návrh pro tento účel vypracoval prof. dr. Alois Zlatník ze "Svazu na ochranu přírody a domoviny na Moravě". V něm odborně doložil oprávněnost tohoto požadavku z hlediska geologického, botanického i ornitologického, a tak 5. ledna 1949 vznikla se souhlasem ministerstva přírodní rezervace "Na Sokolí skále".


Sokolí skála
Sokolí skála z křižovatky Prudká - Běleč

Tento celek Na Skalách, Vinohradě a Bučině má rozlohu téměř 210 ha.
Rostou zde poměrně vzácné rostliny jako tařice skalní (Aurinia saxatilis), která nás ohromí krásou žlutých květů, keřový tis, violka, prvosenka, divizna, významné mechorosty a lišejníky...
Skladba rostlin přitahuje vzácné druhy hmyzu, jmenujme za všechny alespoň modráska bahenního a modráska očkovaného či některé druhy lišajů.

Z dravců hnízdí na skalách nebo v okolí jestřáb, káně, krahujec a ostříž lesní.Kdysi zde hnízdil i včelojed a pod převislým balvanem až do roku 1953, kdy nezkušený lovec jednoho z páru zastřelil, vyváděl svá mláďata Sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Jeho hnízdiště obsadil král noci - výr, kterého spíše uslyšíme, než uvidíme.

Ve školní sbírce je vycpaný výr, který byl zastřelen právě při stavbě železničního tunelu pod Sokolí skálou a jistě ho všichni pamatujete z hodin přírodopisu...

Velkou vzácností byla přítomnost Orla říčního (Pandion haliaetus)1), který za 2.světové války hnízdil na borovici v protějším lese - "Žďárné". Za úlovkem létal po celém povodí Svratky, než ho hajný z obce Dolní Čepí zastřelil jako trofejní kus.2)

Nově zde naopak můžeme spatřit Krkavce velkého (Corvus corax), ale o jeho hnízdění zatím nejsou žádné podrobnější informace...3)

Běžným obyvatelem Bučiny je datel černý, žluna, brhlík a celá řada sýkor. Kdybychom měli vyjmenovat všechny další drobné pěvce, zdaleka bychom překročili rozsah tohoto článku...4)

Na řece Svratce pak zahlédneme skorce, řadu konipasů, vzácně i ledňáčka, který v zimě vyhledává nezamrzlou mělčí vodu.
V rybolovu mu konkuruje volavka popelavá, která je však trnem v oku rybářům. Tento úsek řeky totiž spadá do vyhlášeného pstruhového pásma a v části "Na řekách" má trdliště lipan podhorní.

Kdysi zde na rybách "škodila" i vydra, ale tu naposledy pozoroval právě Dr. Jelínek, někdy v padesátých letech.
Vzácně se zde objeví nenápadný host - čáp černý, přilétá údolím Bělečského potoka z hlubokých lesů pod Sýkořem, kde hnízdí.

V kamené suti na svazích má svoji noru jezevec i liška a v celém areálu rezervace se pohybuje uměle vysazené stádo muflonů...

* * * * *

Ale už dosti psaní. Příroda se nachází obyčejně venku, takže pokud jste dočetli až sem, vypněte počítač a hurá na vycházku.

Sokolí skála za to skutečně stojí !


Petr Koukal



Poznámky:

1) Dnešní odborná terminologie nazývá tohoto dravce: Orlovec říční

2) V článku zmíněné zastřelení orla, sokola nebo výra může v čtenáři vyvolat negativní emoce. Je však nutné pochopit že začátkem minulého století byly zákony o myslivosti a rybářství postaveny na úplně jiných stavech zvěře. Některé tehdejší paragrafy např. obsahují přesný výčet druhů tzv. "zvířata značnou měrou škodlivá" a ukládají myslivcům povinnost "...postarati se o soustavné hubení toliko zmíněných". Nikdo tenkrát nemohl tušit, jaké to bude mít následky...

3) Krkavec zmizel jako hnízdící pták z Čech okolo roku 1850. Všeobecně se míní, že zde byli vyhubeni. viz2) Nyní nastal v jeho rozšíření po ČR velký zlom a v posledních letech je možné mluvit o populační explozi, které jsme svědky i u dalších druhů této čeledi. (straka, sojka ...)

4) U laskavého čtenáře předpokládáme alespoň základní orientaci v "přírodopise", takže v pojmenování rostlin a zvířat jsou použity většinou jen obecné názvy.


Dále k tématu:



Celý článek | přečteno 8.308 x   ohlasů 1 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017