all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 24.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 22.09.2017
1USD=21,771
1EUR=26,045
100RUB=37,791
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...
21/09/17 Úřad městyse
- Důležité upozornění...
21/09/17 Úřední deska
- Svolání 1. zasedání...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Prosíme o pomoc...
- !!! POZOR - s Taso...
- Dýňové slavnosti v...
- Ztratil se kocourek...
- Medovy den v Kuřimi

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Deník z války - můj příběh [4]

01.02.2016

Rubriku Historie rozšiřujeme o přepis z deníku, který si během 1. sv. války vedl Josef Novotný (* 26.6. 1887 Horní Rožínka, † 2.6. 1973 Doubravník 59)


24. dubna Mužici chtěli, abychom více pracovali, my zase nechtěli, když platíme. Tak si jeli na nás ztěžovat k starostovi, to byl takový obvodový úředník, tak jako vsi okresní hejtman u nás. Přáli si, aby nás odebral z jejich vesnice pryč a on jim vyhověl. Sto nás poslal do druhé vesnice, která se jmenuje Dumjajovka, 17 verst od Spavky. Přivedli nás do vesnice a zavřeli na dvůr. Bagani přišli a vybírali si jako na trhu dobytek, kdo se komu líbil. Já jsem přišel k jednomu Ukrajinci na větší hospodářství. Byl dosti zámožný. Já jsem mu všemožně také pomáhal a peníze mně zůstávaly. Pobyl jsem u nich tři měsíce. Jelikož přišel rozkaz, že všichni zajatci musí pracovat, sedlák musí platit každý měsíc 7 rublů 60 kopějek. To se mi nelíbilo a šel jsem ke kováři, který mi dal 15. rublů měsíčně. Pracoval jsem v kovárně, kovali se koně, stroje spravovaly. Zde mají strojů mnoho žacích jak na trávu, tak i na obilí, též i samovazačky. Zde jsem byl 3½ měsíce a vedlo se mi dosti dobře. Též k nám chodilo do kovárny mnoho Kirgizů na práci a nosili kovářovi koňské mléko (kumyš), ale já jsem to nemohl píti. Za tři a půl měsíce odvedli nás odtud do Omska, do pevnosti. Byli jsme v Omsku tři dni a jedem do Semipalatinska, kam jsme přibyli 2. listopadu 1915.

3. listopad Zde jsou postavené dřevěné baráky pro zajatce, je nás zde v barákách 12. tisíc. Přišli jsme do baráku po říšských němcích, kteří jeli asi domů, ono se říká, že je vozí dále na Sibiř. Jedna mluva je, že je odváží přes moře zpátky do Německa. Semipalatinsk nalézá se hodně na jihu, podnebí je zde teplejší. Na zdraví není to tak zlé. Celý dni hrají se nějaké hry, šachy, karty aby čas lépe uběhl. Vyskytl se zde břišní tyf, denně umíralo 8 - 10 lidí. Byl zde štábní lékař vojenský p. Pyša z Bystřice nad Pernštejnem a ruský doktor. Chtěli tomu trochu zabrániti, tak pronajmuli od pivovaru sušírnu sladu na desinfikování oděvu poněvadž bylo zde vší a štěnic hojnost.. Já jsem se přihlásil také na práci při tom, poněvadž v lágru se mně nelíbilo. Vzali nás tam 16 a 4 ruské vojáky jako dozor. Já jsem věšal s jedním polákem ty obleky v té sušírni, při 80 - 100 stupních suché páry. Práce to nebyla lehká. Každý den přišly se koupati 3 party po 70 lidí. Došli k nám, museli se svléci do naha, obleky se jim odebraly, pověsili jsme to do sušírně, prádlo nahoru, oděvy, deky dolů, bylo to ve dvě poschodí. Dole byla koupelna, kde každý se musel vykoupat ve vodě, do níž jsme dávali karbuli a mýdlo. Výsledek toho se brzy objevil, úmrtí ubývalo. Partie když odešla k nám, tak i barák se desinfikoval. To chodili třikrát, později čtyřikrát za den. Měli jsme se dobře, dostávali jsme každý to, co ruský voják, jen ne peníze. Kuchaře jsme měli svého, který pro nás vařil. Zde se máme velice dobře, v čistotě spíme a trochu té práce neškodí.

6. leden 1916 Dnes přijela sem švédská komise od červeného kříže a rozdávali obleky, prádlo a jiné věci. Já dostal plášť, prádlo, boty a čepici. Zde jsme tak prožili až do 15. února.

15. Dnes při třetí partii chytily se nám obleky v sušírni a než jsme mohli něco i zachránit, vše bylo v plamenech, jenom dva obleky jsme zachránili. Vše shořelo i se sušírnou. Tak nám zůstalo 60. lidí nahých, museli rusové sehnat v magacínách všelijaké hadry aby se mohli dostat do lágru než něco vyfasují. Přijeli z města hasiči, ale museli pro vodu jezdit do řeky Irtyšu, která nedaleko protékala. My jsme jim též pomáhali, roztrhali jsme střechy, tak se to omezilo na to co hořelo, býval by shořel celý pivovar. Nám však přišla horší doba, museli jsme se rozloučiti s pivovarem a jíti zpět do lágru.

16. Dnes přišli jsme do lágru, mluví zde o odjezdu do vnitřního ruska, tak jsem se hned přihlásil do transportu. Život v lágru je bídný, teď zima, málo se topí. Byli tady také dva emisaři od národní rady, aby se všichni čeští zajatci organisovali a pak vstoupili do českého vojska, které se tvoří na Ukrajině. Bylo zde také zarytých rakušanů, kteří zas brojili proti tomu podnikání. Přistoupilo nás asi 35 do organisace. Platiti příspěvky hned nemusíme, poněvadž nemáme žádný příjem, až se dostaneme do práce, jež má co nejdříve přijít. Zde jsme se potloukali až do 6. dubna. Zde v dubnu je již krásně, slunce hřeje, tak se zdržujeme ve dne většinou na slunci.

7. dubna Dnes jsme opustili lágr Semipalatinsk. Bylo nás 400 čechů, 600 poláků. Přijeli jsme do Barnaulu, zde budeme měsíc na pozorování, zdali se neobjeví u nás tyfus. Zde na stravu se máme o hodně lepší, jenže každou středu a pátek jsou ryby a polévka z nich.

29. dubna Přijela sem Rakouská delegace od červeného kříže, která rozdávala peníze. Obyčejný voják dostal 1 rubl, jednoroční dobrovolník 10. šikovatel 6 - 7, inteligent 6 - 7. Zde přece mimo ryb dostaneme hezký kousek masa, polévku, kaši s lojovými škvarky 2½ funtu chleba. Co jsem v Rusku, nemine snad den, aby nebyla kaše.

8. května Skoro že by se nám ani nechtělo odtud jeti, vyjedeme z Barnaulu. Jedeme na Novonikolajevsk. Zde bysme zmrzli, leží tu ještě sněhu a mrzne a my jedem bez kamen ve voze. 8. ráno vyjíždíme z Novonikolajevska v 10 hod jsme v Komsku, zde dostáváme polévku, kaši a chleba. V 8. večer jsme v Omsku, zde máme lékařskou prohlídku, měření teploty, stojíme zde už od rána. Jedeme do vnitřního ruska, ale kam, nevíme.

10. Před polednem jedeme z Omska, přijedem do Kurkaim, zde oběd, pak přes Batorskoje dále na Ural.

11. Večer přijeli jsme do Petropavlovska v noci odjíždíme dále.

12. Brzy ráno přijíždíme do Čeljabinsku. Přijíždíme do Uralu, do st. Zlatoustí. Zde jedeme samými horami.

13. Jedeme přes řeku Aj.

14. Přijeli jsme do st. Sueza, zde máme čaj.

15. K ránu přijeli jsme do Ufy, zde veliké nádraží a přístav. Máme zde oběd, rybovou polévku a kaši. Čekáme zde do dvou hodin, pak jedem dále.

16. Jedeme celý den bez přestání dál.

17. K večeru přijíždíme do Samary. Okolo Samary je všechno na mnoho km pod vodou. Volha je rozvodněná poněvadž na severu pouští ledy. To se děje každý rok tímto časem. 14. dní stále voda stoupá, pak počne opadávat. U továren viděti jen komíny z vody, některé vesnice jsou celé pod vodou. Obyvatelé se musejí všichni vystěhovat pod širé nebe. I vojsko zde bylo v ležení venku. V městě jezdí elektrické dráhy.

18. Ráno přejíždíme most Volhy a přijíždíme do st. Batorskaja. Zde oběd.

19. Dnes přijeli jsme do Penzy, zde zase lékařská prohlídka. Až sem doprovázeli nás vojáci Sibiráci, teď budeme míti čerkesy.

20. Stojíme celou noc na nádraží, ráno vyjíždíme dále a přijeli jsme do st. Rtyševo. Převezli nás na druhé nádraží a v noci dostáváme rybovou kaši. Ráno zase rybová atd. v 7 hodin jedem dále.

21. Jedem celý den, v noci přijíždíme do st. Balašov, zde zase rybová atd.

22. V 10 hod vyjíždíme, přijeli jsme do st. Povozino, dále Sisky, zde zase rybová, ale dnes vůbec málokdo pro to šel, smrdí to, jen z velkého hladu to musí jíst. Jedeme přes řeku Don. Zde jsou ohromné křídové skály.

23. Ráno přijeli jsme do Jekatěrinoslavy. Zde vystupujeme a jdeme do továrny Branskoho Obščestva. Noc jsme měli venku na dvoře. Baráky pro nás chystané nebyly dosud hotové. Dostal každý 1 funt černého, ½ bílého chleba, kousek slaniny a polévku.

24. Ráno špek, chleba, v poledne polévka, kaše, práce dosud žádná.

25. Dnes jak předešlý den jídlo, večer nastěhovali jsme se do baráku.

26. Dnes jsme byli již na práci na dráze, kterou má závod ku vlastní potřebě.

27. Dnes jsme byli rozděleni do oddělení, každý ke svému, dostali jsme čísla celková, já měl 4.725. Mám práci v cementárně jako zámečník. Je nás zde dvanáct, 10 čechů a 2 poláci. Továrna je zde veliká, mostárna, vysoké pece, válcovna kolejnic, plechu i drátů. Zde jde denně spousta vagónů s uhlím, rudou a kamenem. Cementárna stojí na břehu Dněpru, kus cesty od hlavní továrny. Zde pracuje 17 tisíc rusů a přes 5 tisíc zajatců. První výplatu jsem měl 45 kopějek, ale plat se nám zlepšoval, až jsem dosáhl 24 rublů měsíčně a celé zaopatření. Práce byla v prachu, ale samé správky, tak to bylo snesitelné. Horší to měli zajatci černoraboči, kteří museli vykládat vagóny rudy, uhlí a kamene. Na zdraví to ještě prošlo, maso každý den, chleba dosti, peníze byly, tak se přikoupilo.

V březnu 1917 byl Kerenskýho státní převrat, no my jsme to tak dvakrát nepocítili, pracovat za toho nebo za druhého. Jezdí sem za námi na schůze z Kijeva od česko-slovan. družiny cen. emisaři, konají přednášky a přibírají přihlášky do vojska. Letos na podzim je velký nábor. Zde byl emisar Kysela (soc.dem.) rodák z Pardubic a nadp. Novák. Bylo nás ještě v organisaci 26 a všichni jsme se přihlásili. Řekli, že jak dojedou do Kijeva, vše zařídí, abychme mohli ze závodu odjet. Mezitím v listopadu nastal bolševický převrat a od těch dob jsme žádnou zprávu ani vyřízení nedostali. Povstala bitka mezi Hojdamáky a bolševiky. Bolševici přebrali náš závod v listopadu, tak se bojovalo na ukrajině s Hojdamákama. Hojdamáci nastupovali také na Jekatěrinburk, po tři dni jsme se skovávali v cementárni za betonovéma zdima. Oni stříleli do našich baráků granáty. Právě dva přišly do baráku co přebývali říští němci a hned jich 25. bylo mrtvých. My jsme ani do baráku nešli. Po přebrání závodu bolševiky chodili dělníci s puškami do práce, ale to nebyla žádná práce, samá schůze a volby. Kasárna jsou opuštěné, do města večer je neradno jíti, tam se střílí jako na posici. Hlídalo nás zde 100. policistů gorodovych, po převratě přišli červení. Jak ale bolševici přebrali závod, jedno oddělení za oddělením zastavovali. Dobré síly musely závod opustit a na místa přišli lidé slabí. Nebylo peněz na výplatu. Tři měsíce stály nám peníze za nimi, tak jsme dali všichni cementárně výpověď. Čtrnáct dní čekali jsme na peníze, ale do práce jsme nešli. Dostali jsme peníze a za dva dni jsem jel do do českého vojska. Dřív se odtud nikdo nedostal, teď jsme měli možnost jíti kam jsme chtěli. Z Jekatěrinburku celá organisace jeli jsme do Rtyševa. Zde stál štáb 2. divize, byli jsme zde 6 dní. Pak jedeme do Penzy. Zde stojí dva nové vlaky pro dobrovolce, tak jsme byli přiděleni do I. vlaku a ubírali se na východ.

Jména stanic z Jekatěrinoslavy do Vladivostoku: 1) .... 71)
/pozn. dlouhý, nepřehledný seznam je zde vynechán/

Celková cesta z Jekatěrinoslavy do Vladivostoku trvala od 20. března do 14. května a ujelo se celkem 11.500 km. Cesta dosti utíkala, strava byla dobrá.

Po příjezdu do Vladivostoku byli jsme přiděleni ku 4. praporu 8. pluku a umístěni na pevnosti Ulis. Jména pluků Československých v Rusku. 1) Jana Husy, 2) Jiřího z Poděbrad, 3) Žižkův str. pluk, 4) Jana Holého, 5) T.G.Masaryka, 6) Hanácký, 7) Tatranský, 8) Slezký.

Velitel pluku podpl. Komárek, velitel praporu podpl. Prchala, velitel roty podp. Borecký, velitel čety prap. Hladil

17. května Dnes jsme skládali slib, proděláváme výcvik s puškami.

18. května jsem vstoupil do kurzu pro výcvik kulometů. Zde si držíme službu na opevněných místech sami, mnoho těžkých děl je odtud odvezeno na německou frontu. Zde jsou postavené krásné kasárny, zde byla velká posádka ruská proti Japoncům. Zde máme tak zvaného strýčka z Ameriky, který nám zařídil čajnu, velkou čítárnu, hry všechny, házení podkovy, míči atd. Vše se hraje o ceny. Kino hraje každý úterý a pátek. Též pořádají se přednášky a večírky.

22. Dnes byl kabaretní večírek, trval až v 1. hod v noci.

24. Dnes byla pořádána ve Vladivostoku spolkem Palacký zábava. Zde žije mnoho Čechů. K nám na fort Ulis musí se jíti přes vodu, záliv Vladivostocký, máme zde dva svoje menší parníčky, které obstarávají mezi námi a Vladivostokem službu. Potom je zde mnoho Číňanů, kteří převáží na malých loďkách na druhou stranu. Počasí ve Vladivostoku je mizerné, letní měsíce jsou samá mlha a déšť. Pořádala se též zde sokolská slavnost, při níž měly účast významné osobnosti všech států. Největší účast měli Japonci, mnoho důstojníků i vojska, pak Američané a Angličané. Cvičilo 700 sokolů všechny stráně byly dekorované, že to nikdy ve Vladivostoku nebylo a nebude.

29. Dnes byl dán rozkaz na obsazení Vladivostoku. V noci odzbrojily se ruské stráže, vedení telegrafní a telefoní se přeřezalo. Brzy ráno postupovalo se na Vladivostok ze tří stran. Provedlo se vše bez mnoha obětí. Jen u štábu pevnosti nechtěli se vzdát, tak se útočilo na budovu bombami. To jim pomohlo a v 11 hod dopoledne vše bylo v našich rukách. Toto vše bylo provedeno skrze naše druhé části vojsk, které se táhly po celé Sibiřské dráze od Uralu až do Vladivostoku. Vyvolali boj s našimi částmi, který se rozvinul po celé dráze. Bolševické části byly složeny většinou z němců a maďarů, chtěly naše části odzbrojit a dát do lágru na rozkaz Moskvy.

30. Teď patrolujem po Vladivostoku a čekáme den odjezdu zase na frontu. Hned na to zabrala se I. a II. říská stanice před Vladivostokem. Nikolsk Usurijskij padl 5. července. To bylo velké hnízdo bolševické, tam padlo našich bratří několik. Bolševici užívali zde náboje na konci rozřezané, které dělaly hrozné rány.



pokračování příště

Sumář:

Deník z války - můj příběh [1]
Deník z války - můj příběh [2]
Deník z války - můj příběh [3]



Pozn.: V rámci zachování autenticity výpovědi, nebyl při přepisování brán zřetel na odchylky od současného pojetí pravopisu. Tudíž text není nijak korigován a shoduje se plně s předlohou.



Celý článek | přečteno 576 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017