all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 23.11. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
19/11/17 Fotogalerie
- Srnec obecný
15/11/17 Úřední deska
- Návrh střednědobého...
15/11/17 Úřední deska
- Svolání zastupitelstva

Krátké zprávy:
16/11/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 20…
06/11/17 Kulturní komise
- Otevírání adventu
03/11/17 KČT Doubravník
- Pozvánka na přednášku
Celý přehled   [7]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Tradiční výstava b...
- ŠLECHTIČNY ZAVŘOU ...
- Adventní jarmark š...
- Těch aut ! Kde se ...
- Oblastní charita T...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Lesy městyse Doubravník [14]

09.05.2009

Pěstování lesů je v podstatě disciplína, v níž jde především o co nejlepší využití daného prostoru. Přesněji řečeno, jde o jeho pečlivé vyplnění chlorofylem a to jak v úrovni horizontální, tak i vertikální.

Při této činnosti využíváme kromě potenciálu lidské práce i množství přírodních sil a pochodů, které nám pomáhají realizovat pěstební cíl. A ten bývá různý. Zpravidla však je poplatný požadavkům hospodářsko politické situace s jakýms takýms výhledem do budoucna.1) ...Pro lesníka s přirozeným citem to ale bude VŽDY jen smíšený, nestejnověký les přirozené skladby s trvalou produkcí co nejkvalitnějšího dříví.

V lesopěstebním úsilí ovšem narážíme na potíže, které nám cestu k tomuto ideálu poněkud komplikují. Některé problémy zde již byly aktuálně zmíněny, stačí si projít starší články v této rubrice. Např. abnormální sucho [2004], kůrovec [2007] nebo větrná kalamita [2008] a k dalším se ještě vrátíme nebo postupně dostaneme. Dnešní polemika má název:


Poškozování lesních porostů zvěří

Jak začít? Téma to není jednoduché, takže na úvod to vezmu poněkud ze široka. Na pozadí evolučních dějů je každému jasné, že zvěř do lesa prostě patří. To je neoddiskutovatelný fakt a soudný člověk proti tomu nic nenamítá. Jádro pudla tkví ale v tom, udržet takové stavy, při kterých je poškození lesa ještě únosné. Nechme teď stranou tabulky normovaných stavů - to jsou jen abstraktní čísla. Nejlepším etalonem je pro nás fungující přirozená obnova. V praxi to znamená, že odrůstání listnatých dřevin a jedle je prakticky možné bez nátěrů a oplocení, jak tomu bylo za starých časů.2)

I kdyby ¼ náletu zůstala, je to ještě dobré. Ovšem zmizí-li přirozené zmlazení do roka a do dne a srnčí už vídáme doslova na každé zahradě, je někde asi chyba... Kdo chce, může ji hledat v diskusích na netu - my se vypravíme zhodnotit situaci přímo do terénu. Projdeme paseky na Záhumí a zkontrolujeme výsadbu na Brabencové.



Jedle bělokorá - okus

Na prvním obrázku vidíme sazenici Jedle bělokoré (Abies alba) zcela poškozenou okusem - tak jak zvýrazňují červené šipky. Roztřepené konce větviček po ukousnutí ukazují na srnčí zvěř. Chybí i terminální výhon, takže celý roční přírust je kompletně pryč. A takových mrzáčků je zde přes 280 ks, což opravdu není žádná radost počítat...

O nic lépe na tom není Buk lesní (Fagus sylvatica) v sousedním řádku. Posuďte sami.



Buk lesní - okus

Všechny výhonky jsou pro změnu ukousnuté zajícem. Poškození od hlodavých zubů vypadá jako šikmý a čistý řez ostrým nožem. Sazenice získává podobu hustě rozvětveného keříku a pomaleji rostoucí buk je tak odsouzen k roli věčné bonsaje. O kousek dál vidíme, že zaječím zubům neujde ani kůra na kmínku. Níže na fotce je ohryzem poškozený Jilm (Ulmus) - blíže neurčený.3)



Jilm - ohryz kmínku

Toto je, podotýkám, stav v kultuře, která byla před výsadbou pečlivě oplocena. Bohužel pletivo před zimou "nějaký dobrák" na třech místech šikovně prostříhal aby zvěř mohla volně migrovat... Inu, podařilo se.

Sotvaže sazenice odrostou okusu (1,3m), čeká je další nebezpečí. Agresivní, říjní srnci si k vytloukání vybírají s oblibou drsný modřín, nebo mladé stromky s pružným kmínkem. Pro důkaz nemusíme chodit daleko. Na ukázce Javor horský - Klen (Acer pseudoplatanus) poškozený vytloukáním. Tomuto odrostku již není pomoci. Snad jenom seříznout u země a počkat na pařezovou výmladnost.



zcela zničený Javor klen

Samozřejmě, že les nepoškozují, jen srnci a zaječí zvěř, často lze najít drobnější poškození od veverek, vyštípané pupeny od ptáků (dlask, hýl), v myších letech zase ohryz od hrabošů, ale proti spárkaté zvěři je to nula nula nic. Nově se v okolí Doubravníku objevují škody způsobené bobrem - což je v našich končinách opravdu kuriozita vyvolávající spíš (hořký) úsměv.

Nicméně v žádném případě nelze pominout škody způsobené černou zvěří - divokými prasaty. Protržené oplocení a takhle zpustošenou paseku skutečně nepřehlédne nikdo. Vyryté sazenice na přímém slunci pak okamžitě hynou.



oplocená výsadba na Brabencové

Inu, raděj to neveselé čtení uzavřeme. Máme za sebou krátkou vycházku dokumentující nemalé škody v obecním lese způsobené právě zvěří. Téma neradostné, téma, jehož rozumné řešení zdá se v nedohlednu.

Ale abychom si rozuměli, smyslem článku rozhodně není jitřit emoce. Vím dobře, že škody zvěří nejsou jednostrannou záležitostí pouze lesníků nebo jen myslivců. Vždy se zde potkají dva protichůdné zájmy. Hodně lesa versus hodně zvěře. Takže na závěr bych to shrnul asi takto: Není žádným velkým uměním pěstovat les za plotem a bez zvěře, stejně jako není problém chovat zvěř bez ohledu na její působení v prostředí.

Skutečné umění je obojí spojit a udržet v dlouhodobé rovnováze.

Kéž se nám to v obecních lesích podaří!


Petr Koukal

Poznámky:

1) V historii jsme vyzkoušeli kde co. Namátkou mánie borová, modřínová, akátová...
- viz. kniha: "Přehled vývoje našich lesů" od Dr. Josefa Nožičky, r.v. 1957
V současnosti "Plantáže rychlerostoucích dřevin" za účelem produkce dřevní biomasy atd.

2) Obnova lesa probíhala celá staletí přirozenou cestou. Dokonce i v časech, kdy naše hvozdy spásali velcí býložravci jako pratur a zubr. Vtip je v tom, že zde nechyběli jejich přirození predátoři, kteří dokázali bez velkých cirátů nastolit rovnovážný stav. Na otázku, kdo by měl po vymizení šelem ze současné přírody jejich činnost suplovat, si jistě čtenář odpoví sám...

3) V 70-tých letech min. století jilmy na mnoha místech v tehdejší ČSSR zcela vymizely, díky toxickému účinku houby rodu Ceratocystis. Nemoc, tzv. Grafióza jilmu, je dodnes rozšířená. Zdá se však, že stromy, které přežily druhou vlnu a jejich potomci jsou proti ní odolné. V okolí Doubravníka máme takových jilmů zachováno několik a jejich semenáčky byly použity při vylepšení zalesnění.



Celý článek | přečteno 4.794 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017