all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 25.09.2017
1USD=21,937
1EUR=26,035
100RUB=38,248
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Záměr prodeje pozemku
    včera  Úřední deska
- Návrh střednědobého v...
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- FOTO: Z jiného svě...
- Hledá se majitel psa...
- Oblastní charita T...
- Le Cabaret Nomade ...
- OBOROH VE VEVERSKÉ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Jalovce v okolí Doubravníka [4]

02.02.2011

Na Hromnice - zimy polovice. A tak jako se zimní období pomalu blíží ke svému konci, tak i my v našem putování za jalovci v okolí Doubravníka spějeme zvolna k závěru.

Cestou od Kontovy skalky, strmící nad Hrádkem u Musilova mlýna, se ještě krátce zastavíme v chatové oblasti na Brzoňově.

Na mezi, pod nově zalesněnou parcelou, kde se dřív pěstoval modře kvetoucí len (Linum usitatissimum), vidíme další jalovec. Mladý a jistě nadějný exemplář. Od paty sice mírně prosychá, což je způsobeno zástinem bohaté travní vegetace, ale to až tak nevadí. Vyšší dřeviny se v nejbližším okolí zatím nevyskytují a severní expozice na níž roste, je plně otevřená k širokému údolí řeky Svratky. Je tedy předpoklad, že se mu zde bude na výsluní dobře dařit.



jalovec na Brzoňově

Takže, suma sumárum, abych to shrnul. Jsme po čtvrté na cestě a o jalovcích už víme ledacos. Řekli jsme si jaké má stanovištní nároky, víme co mu prospívá nebo naopak škodí1) a seznali jsme, že netrpí ani bolestí dnešní doby - okusem. Býložravci se mu zdaleka vyhýbají a ignorují ho dokonce i všichni hmyzí škůdci. Ale pozor, je zde i někdo, kdo jeho pichlavé větve vyhledává přímo záměrně. Napovím, nikoliv k potravě, ale spíš ke své ochraně.

Tušíte kdo to je? Že ne? Inu, tak to vás musím hned představit!

Typickým obyvatelem "jalovčí stráně", není nikdo jiný, než jeden z nejkrásnějších evropských drobných ptáků - Konopka obecná (Carduelis cannabina). Kdysi bývala na našem území velmi hojná ale v poslední době se její stavy dramaticky snížily. Zhruba stejně, jako klesl počet jalovců, v nichž konopka s oblibou hnízdí.

My si jí všimneme především proto, že je to z našich pěvců snad nejlepší zpěvák. Lepší než stehlík. Vědělo se to dávno a v předrozhlasových dobách byla dřevěná klícka (špejlovka) s konopkou - tehdy vlastně s "jiřicí" nebo jinak též s "jarabatkou", běžným inventářem vesnické domácnosti.2). Monotónní hrkání tkalcovského stavu doprovázel svým švitořením ptáček zpěváček.

To už je ale také jen vzpomínka. Současná legislativa prakticky neumožňuje chov našich pěvců v domácích podmínkách, takže si konopku musíme prohlédnout a poslechnout toliko ve volné přírodě. Stačí mít trochu štěstí, vědět jak na to a vytipovat si na jaře vhodné prostředí.

Nejlépe jalovec na klidné předzahrádce v dosahu vodního zdroje - třeba jen zahradní jezírko a aby zde rostly nějaké pampelišky, jejichž semeny konopky krmí své potomstvo. Máte-li toto všechno pohromadě, je předpoklad, že se dočkáte. Jakmile uslyšíte něco takového, zvedněte hlavu. Takto se ozývá sameček konopky sedící většinou na drátě v dosahu jalovce, kde se už určitě ukrývá hnízdo.

Obecně platí, že je-li konopka hnízdně vázaná na jalovce, pak je tedy ptákem otevřené, kulturní krajiny s prašnou cestou a úhorem, kde roste k obživě dostatek plevelů. Tím pádem v lese zcela chybí, takže náš další jalovec, který jsme objevili na svahu v Sutinách, zůstane s největší pravděpodobností na jaře neobsazen.



dosud pěkný jalovec v Sutinách

A teď už mám pro vás jen takové paběrky. Žádná sláva.

Poslední dva jalovce dožívají svá léta rovněž pod zapojeným porostem. První z nich najdeme na skalnatém Brdě, vysoko nad železničním přejezdem při cestě k nádraží. V posledních letech zde sice došlo k velkému prosychání borovic, ale na uvolněné světliny se rychle šíří dosti agresivní Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Je tedy nadmíru jasné, že proti takové mnohonásobné přesile "sám voják v poli" sotva co zmůže. Nicméně zatím to vypadá tak jak vidíte:



jalovec na Brdě

S našimi jalovci se rozloučíme na Pusté v Samotinách nedaleko Černvíru - tedy na nejsevernější hranici doubravnického katastru. Za Báckým potokem, na jeho levobřeží.

Pamětníci si jistě vzpomenou, jak jsme zde před dvěma lety v zimě hledali mohutný dub rostoucí na strmé skále. Ano, stojí tu ještě, pravda, ale dnes místo vzhlížení k majestátu poctíme návštěvou obyčejné "podhradí". Na zarostlé mezi při kraji lesa, se tu pod borovicí krčí zubožený jalovec - skorem už rozlomen ve dví. Prohlédněte si obrázek níže.



jalovec na Pusté

Vidíte sami, že už zde také odbíjí poslední hodinka. Co tedy s tím? Odkácet okolní porost ve prospěch neduživého jalovce? Asi ne. To by bylo spíš humanitární "páchání dobra" nežli prozíravé řešení. Prudká změna světelných poměrů by jej vzápětí dorazila a to bychom si moc nepomohli. Nejlepší tedy bude, ponechat milý jalovec vlastnímu osudu v režii samotné přírody.

A na tomto místě - ještě jedna věc. Pomněme, že jalovec je rostlina dvoudomá, takže tu nastává klasický obnovní problém všech solitérů, že jaksi ehm, - "není s kým...".3) A i kdyby případně bylo, tak vzešlé rostlinky v zápětí udusí travnatá buřeň, poněvadž se zde léta nic nepase. Ani to legislativně nařízené sečení luk to už jaksi nespraví, protože rotační sekačka jářku bere vše. Málo platné, ale tzv. selektivní pastvu ani ty nejlepší stroje zatím neumí.

Na závěr bych měl možná napsat nějakou agitku k ochraně jalovců, ale nebojte, neučiním tak. Vycházím z toho, že slušný člověk se chová slušně vždy, ať už k přírodě nebo k lidem. Vidí-li rozlomený jalovec, podepře ho, aniž by o tom pak zbytečně mluvil. K tomu nepotřebuje ani příručku, ani certifikát, ani zelený dotační penězovod™ s redukčním ventilem na MŽP. Vodítkem je mu zkušenost předků a zdravý, selský rozum.

Škoda že ten někdy chybí zapáleným ekologistům, kteří ve svém religiosním zaujetí pro nápravu světa jaksi zapomínají, že životní prostředí je také životním prostředím lidí. A pak může docházet skutečně k excesům. Otřesný příklad takového environmentálního diletanství (když už jsme u těch jalovců) bylo možné sledovat v jižních Čechách na Třeboňsku v lokalitě na Mšálech (GPS: 49°02'24.96" N a 14°44'46.65" E) - asi 5 km od Třeboně.

V této kauze šlo o neuvážené vyhlášení ochrany obecních pastvin (cca 3ha) na poloostrově mezi rybníky Svatojánský a Káňov. Po zákazu hospodaření zde došlo k intenzivnímu rozvoji náletových dřevin, což ve svém důsledku vedlo ke zničení celé populace jalovců. Nakonec všechno dopadlo tak, že rezervace, vyhlášená původně k jejich ochraně, byla po letech v tichosti zase zrušena. Teď následují prořezávky za účelem obnovení předchozího stavu.4)

Inu, - inu!

Co se týče jalovců v našem Doubravníku, tak bych se přimlouval za jejich udržení alespoň u domů, jako citlivý doplněk zahradní architektury. Namátkou tu mám po ruce jeden obrázek, který přikládám pro inspiraci.



jalovce na Horním Rakovci

A takových pěkných "zahradních" jalovců tu máme vícero - stačí se rozhlédnout. Nemusíme je složitě objevovat, jsou každému na očích a je tedy zbytečné je tu zvlášť podrobně představovat.

Úplně na konec jsem si ponechal názor tak trochu do pranice. Totiž, že dnes všude přítomné jehličnany rodu Thuja, hojně a chaoticky sázené k podnikatelskému baroku, patří svou estetikou spíš na hřbitov, než do květnaté zahrádky českého typu. Je sice pravda, že se snadno množí, rychle rostou, ale také se brzy rozpadají, stárnou a pak už jen hyzdí okolí. Řečeno bez obalu, však trefně.

A má-li být krajina obrazem toho, jací lidé v ní žijí, přidržel bych se osobně - po zralé úvaze, nabídky domácí provenience. Cizích věcí tu máme až až.


Petr Koukal


Poznámky:

1) Málem bych zapomněl, jalovec se velice špatně přesazuje. Souvisí to hlavně se světelným požitkem na stanovišti a také s charakterem kořenové soustavy, která se při vyzvedávání snadno poškodí.

2) Držení zpěvného ptactva v domácích podmínkách popisují tehdejší autoři např.:
- Alois Jirásek, v čtyřdílné kronice U nás - ptáčník farář Zeidler...
- Karel Václav Rais, v povídce Stehle r.v. 1903, - hlavní hrdina Břízek...
v odborné literatuře: Brehmův ilustrovaný život zvířat - díl 3. str.102 r.v. 1938.

3) Stejný problém má samčí Tis červený (Taxus baccata) rostoucí osaměle v rezervaci na Sokolí skále. Zde však mu bude pomoženo (podle Plánu péče o rozvoj chráněné oblasti) umělou výsadbou dalších jedinců.

4) Jalovce na Mšálech:
článek - S přírodou to není tak zlé, Týdeník Rozhlas, číslo 7/2004, nebo i v knize
Václav Větvička - Poutník okouzlený rodnou zemí r.v. 2010, str. 195 a str. 236.




Celý článek | přečteno 2.827 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017