all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 25.09.2017
1USD=21,937
1EUR=26,035
100RUB=38,248
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Záměr prodeje pozemku
    včera  Úřední deska
- Návrh střednědobého v...
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- S MERKUREM SI HRAJ...
- FOTO: Z jiného svě...
- Hledá se majitel psa...
- Oblastní charita T...
- Le Cabaret Nomade ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Lesy městyse Doubravník [22]

29.05.2011

V dalším díle budeme pokračovat v povídání o Bříze (Betula pendula), které jsme na jaře začali odvážným výletem do historie - na samý začátek kvartéru čili čtvrtohor, což je geologické období, které panuje dodnes.

Už víme, že s nástupem klimatického optima byla bříza postupně vytlačována zapojeným lesem a kdyby vše probíhalo samovolně, podle sukcesních pravidel, moc by nám jí zde věru nezbylo.

Do vývoje zde však neplánovitě zasáhl člověk, který svou činností začal poprvé v historii výrazněji měnit tvář krajiny. Lovce, věčně migrující za pohyblivou kořistí vystřídali neolitičtí zemědělci, kteří primitivním obděláváním půdy a později pastvou dobytka v přilehlém okolí svého osídlení, nápor lesa nejdříve jenom zastavili a později ho donutili dokonce k ústupu.1)

Dnešní, současnou optikou můžeme vnímat vznik bezlesí jako chybu a prvoplánově v nás mohou klíčit negativní emoce, ale jak už jsem předeslal minule (po vzoru J. Karafiáta), je o všem třeba přemýšlet a černobílé chápání souvislostí obohatit o barevnost skutečnosti poznané. Každý sám sobě buď v tomto mudrcem...

Ano, odlesněním se masivně zvýšila půdní eroze, to je pravda, ale erodovaný materiál se nikam neztratil. Hlíny se městnaly na úpatí svahů a velká část skončila v sedimentech meandrujících vodních toků, což např. umožnilo vznik fenomenálního biotopu říční nivy.2)

Nakonec zjišťujeme, že díky tehdejšímu lidskému hospodaření postupně došlo k vytvoření bohaté škály stanovišť = míst (pole, pastviny, meze, zahrady i drobné vodní plochy...), kde mohlo přežívat mnoho živočišných druhů i rostlinných společenstev. Člověk sice svým konáním obraz krajiny změnil, ale co je důležité, nezničil její přírodní hodnotu. Vlastními silami na to jednoduše nestačil a potřebné technologie ještě neznal. Takže tím pádem nám tady - i v poměrně malém prostoru českých zemí, zůstalo zachováno nepřeberné množství zajímavých krajinných prvků. Od stepí různého druhu přes květnaté louky až namátkou ke stinným mokřadům - třeba.

Ani nejbližší okolí našeho Doubravníka není v tomto mozaikovém uspořádání výjimkou. Posuďte sami. Není to nádhera?



kulturní krajina v okolí Doubravníka

Ovšem je třeba si uvědomit, že tato rozmanitá pestrost by v kompletně zalesněném prostoru nebyla vůbec možná. Z botanického hlediska je totiž prostředí vysokého lesa něco jako poušť. Vzpomeňme třeba nedávno probírané Jalovce v okolí Doubravníka, jak to s nimi bylo dříve a jaká je situace dnes...

Z toho opět vidíme, že i současná lidská činnost v přírodě nemusí být nutně jen destrukční a rušivá, jak nám to zhusta předkládají média, ale může být i prospěšná a v konečném důsledku tvořivě obohacující - pokud ovšem probíhá v souladu s odvěkým řádem a přírodními zákony.

Tak, a teď už snad k samotné bříze. Nerad jsem zdržoval dávnou historií, ale musel jsem do těch dob na úvod zabrousit, abych si připravil odrazový můstek pro další povídání. Neboť: "Kdo nezná příčiny z minulosti, těžko pochopí současnost" - takže teprve poznáním dávných dějů můžeme snáze pochopit funkci celého ekosystému i současné postavení jednotlivých prvků (např. břízy) v něm.



mohutná solitérní bříza na Záhumí

V lesnické praxi je nesčetněkrát potvrzené, že při respektování daných zákonitostí, lze s využitím přírodních procesů a sil dosáhnout ve finále lepšího výnosu nežli naopak, když se s přírodou tvrdě bojuje a o překot poroučí větru, dešti.™ Pro příklad nemusíme chodit daleko.

Názorný výsledek takového úsilí vidíme třeba na skalnatém Brdě, které bylo v minulém století s dobrým úmyslem zalesněno. Zde klobouk dolů a všechna čest, umím si tu dřinu představit. Pěstební chyba však byla v tom, že na tak extrémní stanoviště, zdecimované letitou pastvou sánských koz, byly přímo vrženy sazenice cílových, dlouhověkých dřevin. Zadání bylo sice splněno, leč výsledek zříme už s jistými rozpaky. Nuže, pojďme se tam teď přímo podívat.

Na jihozápadní expozici máme v mýtním věku, lidově řečeno - "křivoles". Krnící proschlé borovice netvárných kmenů, pod nimiž se až teď objevuje v podúrovni dub, šířený z protějších Sutin a Pasíčky sojkami. Sem tam ještě živoří trnovník akát, který to snad měl později celé zachránit, ale ani tomu se valně nedaří. Takže dnes, se zde jako kontrast k marnému úsilí lesníka odspodu pomalu šíří průkopnická bříza, která tu měla být, jako přípravná dřevina, použita první...



pozvolný nástup břízy na skalnatém Brdě

Toto je tedy případ, kdy to naši předci vzali moc "šturmem" a záměrně vynechali přípravné období, které je určeno v obnovním cyklu lesa tzv. R-stratégům, kteří se objevují na volných plochách jako první. Opadem listí připraví půdu, zástinem zmírní teplotní extremitu holiny, udusí buřeň a vytvoří mikroklima pro nástup dlouhověkých dřevin. Můžeme směle říct, že bříza je v tomto směru náš velký dobrodinec a skutečně plní své pradávné poslání beze zbytku.

Dlužno však přiznat, že v lesnické praxi je dosud jak přípravná, tak i ochranná funkce březiny stále nedoceněná. Málo se ví, že právě bříza, jako snad jediná, velmi dobře snáší pozdní mrazy. Klidně i -6 až -8°C kdy ostatní, plně vyrašená listnatá i jehličnatá kultura rychle vymrzá. Např. letos k tomu došlo 4. až 6.května, kdy noční teploty přes noc klesly hluboko pod nulu a mnoho listnáčů na volných plochách tak vzalo za své.



mrazem zničený dub na zalesněné pastvině

Bez problémů však přežila podsadba krytá právě březinou. To je první, důležitá věc - krycí funkce a další významný přínos břízy spočívá v jejím blahodárném působení na půdu.

Na základě provedených pokusů a rozborů je prokázáno, že bříza svým kořenovým systémem s bohatým vlášením, podstatně zvětšuje pórovitost a prohumóznění půdního profilu. Půdní strukturu přitom nejvíce ovlivňují drobné, vlásečnicové kořeny s průměrem menším než 1mm. Nevím už, kdo to spočítal, ale traduje se, že na 1 plošný metr dobře zapojené březiny připadá těchto kořenů 5 - 10 km.

Dále je také prokázáno, že bříza je dřevina s největší kořenovou průrazností a v tomto jí žádná z našich cílových dřevin (ani dub) nemůže vůbec konkurovat. Viz. její uchycení na skalách. To vše je umocněno výraznou schopností přečerpávat živiny a obohacovat jimi půdní povrch. S čísly a procenty vás však zatěžovat nebudu, všechno lze někde dohledat.3) Pro začátek stačí si pamatovat, že v melioračním vlivu na těžkých a ulehlých půdách zaujímá bříza 1. místo.

Takže to bylo zase trochu teorie a teď si na dalším, konkrétním případu ukážeme pěstební postup trochu jiný. Svoji pozornost obrátíme z Brda na Horní Rakovec.

Ekonomicko-podnikatelský přístup k lesu zde vystřídalo přírodě blízké hospodaření, postavené na respektování celého spektra složitých vztahů v daném ekosystému s důrazem na dlouhodobý, trvalý rozvoj. Odborně řečeno. Staří lidé by nám to srozumitelně řekli prostým jazykem asi tak, že půda přinesla užitek, takže se sluší ji nechat odpočinout... Obojí jedno jest.
I současný lesník ví, že každý nově vznikající systém, než se stabilizuje ve své podobě a ve svých funkcích, k tomu potřebuje určitý, obvykle delší, časový úsek. Proto zde na pilu příliš netlačíme. Šetříme finanční zdroje i vlastní síly a necháme více prostoru silám přírodním.

Na kalamitní holinu se postupně dostavily trávy, vyšší byliny a přirozeně i nálet břízy, jívy a osiky. Pomalu se vytváří přechodný porost a nové lesní prostředí jak vidíme na dalším obrázku.



přechodný porost v části nad koupalištěm

Jen pro upřesnění, zde - na Hůlově kopci a potažmo na celém pravobřeží potoka Rakovce, došlo při větrné disturbanci na jaře roku 1993 k zániku stejnověkého smrkového lesa. Opět se ukázalo, že pěstovat ve velkém smrk v naší nadmořské výšce není dobré. Ale darmo mluvit! Mnohde byl opět znovu tvrdošíjně vysazen bez jakékoliv příměsi - takže na nevhodném stanovišti s totálně vyčerpanou, degradovanou půdou, roste už 3. generace smrku (na palivo).

V části nad koupalištěm, byl proto do úzkého pruhu obecního lesa vnesen alespoň Modřín opadavý (Larix decidua) - asi 100 ks, jako meliorační a zpevňující prvek. Jinak byl porost ponechán kvůli špatné přístupnosti přirozenému vývoji a hle. Pod přípravným porostem, ve kterém dominuje právě bříza, se už samovolně objevují cílové dřeviny. Potěšte oko a podívejte se na další obrázek.



Jedle bělokorá v podrostu březiny

A co nás zde v budoucnu čeká? Inu už práce. Záleží však na "Lesním hospodářském plánu", který bude platit od příštího roku po celé další decennium.

Dalším krokem zde nejspíše bude toto zmlazení udržet a všemožně mu pomoci. To znamená citlivou prořezávkou postupně rozčlenit přechodný porost v nadúrovni tak, aby nebyla porušena vznikající spodní etáž. Napadaný klest by měl zůstat samozřejmě na místě, čímž vytvoří přirozené překážky pro srnčí zvěř, ale nesmí však mladé stromky zalehnout. Proto bývá zvykem břízky jen komolit, tzn. seřezávat na vyšší pahýl, který nějakou dobu plní ochrannou i opěrnou funkci.



Jedlička s oporou seříznuté břízy

Výhodou pro nás je, že bříza (na rozdíl třeba od habru - Carpinus betulus), z pařezů téměř nevymlazuje...

Jistě teď, po přečtení těchto řádků, mohou mnozí namítat, že není čas na hraní, že les musí prostě vydělávat, že bříza je na nic, zbytečný plevel atd. Inu každý má svoji pravdu a i tomu rozumím, že v dnešní hektické době nikoho nebaví čekat a dívat se x-let na březové houští. Čas jsou peníze a smrk to jsou peníze. Přes to nejede vlak. Takový je dnešek a takový je i nastolený diktát neoliberální, tržní ideologie.4) A konec konců i já musím, chtě nechtě přiznat, že ač jsem vždy sázel a preferoval především listnáče (v našich podmínkách), vždycky šel na odbyt nejlépe smrk...

Závěr proto nechám otevřený. Jsem dalek toho, abych zde dával nějaké "hraběcí rady", který způsob pěstování lesa je ten správný. Úsudek nechám na rozumném čtenáři. Zda zvolit spíš přístup ekonomicko podnikatelský, s důrazem na krátkodobý profit, kdy les je v podstatě chápán jako fabrika na dřevo a nebo ten environmentální, kdy les vnímáme z širšího hlediska - jako ekosystém, s řadou dalších, mimoprodukčních funkcí, v němž má své místo i třeba ta bříza.


- pokračování příště


Petr Koukal


Poznámky:

1) Kniha: RNDr. Vojen Ložek, DrSc. - Po stopách pravěkých dějů - O silách, které vytvářely naši krajinu, ISBN: 978-80-7363-301-1, r.v. 2011, nebo stručněji - článek:
RNDr. Vojen Ložek, DrSc. - Čtyři tisíciletí vysokoalpského salašnictví - časopis Vesmír 1998/2

2) Kniha: Otakar Štěrba a kol. - Říční krajina a její ekosystémy, ISBN: 9788024422039, r.v. 2008.

3) Kniha: Dr. Ing. Bohumil Mařan - Půda jako základ lesní tvorby, r.v. 1944, nebo stručněji - článek:
Ing. Vladimír Zakopal - Přínos břízy pro zalesnění našich kalamitních holin, časopis Lesnická práce 1958/37

4) Sborník: Vladimír Krečmer - Krize lesnictví a lesního hospodářství - lesopolitická analýza s ohledem na situaci tuzemskou, r.v. 2011, nebo stručněji - článek:
prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. - Náš zákazník není náš pán - polemika o změnách druhové sklady a jejích dopadech na samofinancování lesnictví, časopis Lesnická práce 2011/5



Celý článek | přečteno 2.626 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017