Kaplička na Bozince [2]
Blíží se datum doubravnické pouti (22.7.) a při této příležitosti se pokusíme mírně rozšířit informace ze staršího článku o kapličce sv. Máří Magdalény v Doubravníku na Bozince.
Kaple sv. Máří Magdalény na Bozince
Izolace stavby od intravilánu ji učinila do jisté míry odcizenou od lidské komunity a dodnes ji tato odstrčená poloha dodává punc jakési tajemnosti. Není divu. O původu kaple dosud kolují různé romantické představy, rozvinuté zejména doubravnickým řídícím Leopoldem Mazáčem.
Podle těchto představ je název kopce odvozen údajně od pohanského "božiště" a v tomto světle se tedy původ kaple jeví jako značně starobylý. Její půlkruhové kněžiště bývá ztotožňováno s apsidami románského kostela v Černvíru a stavba samotná prý bývala předsunutou strážní věží černvírského hrádku.
Jedním z podkladů pro tento směr uvažování je umístění kaple na vrcholu vysokého kopce, které podle představ badatelů plně vyhovovalo středověké fortifikaci.
letecký snímek pohled přes kopec Bozinka na Doubravník
O strážním účelu se zmiňuje i doubravnický rodák Miroslav Sýs, který v roce 1992 podrobně uspořádal Historii kapličky sv. Anny, stojící pod kopcem u řeky Svratky.
Jestliže se však poněkud vzdálíme uvedeným představám a podíváme na věc v širším kontextu, jasně vidíme, že závěr 17. století s sebou přináší nejednu stavbu podobného ražení. V nejbližším okolí Doubravníka je možno nalézt podobné stavby - například kaple sv. Ducha ve Svitávce na vrcholu izolovaného kopce Hradisko (r.1706), nad zámkem v Černé Hoře na vrcholu kopce Paseky (r.1726) a například také na vyvýšeném ostrohu nedaleko od klášterní rezidence v Šebetově u Boskovic (r.1711).
Všechny tyto uvedené stavby nesou společný znak - vrchol dominantního kopce, zajišťující jejich viditelnost (tehdy) z široké vzdálenosti. Jejich účel spočívá v prezentaci křesťanství nikoliv v podobě těsného sepjetí s Bohem, ale spíše v široké působnosti jako zdaleka viditelný monument katolické víry.
Dá se předpokládat, že rekatolizace na pernštejnském panství, řízená hraběcím rodem Lichtenštejnů - Kastelkornů, vyvrcholila v devadesátých letech 17. století právě stavbou kaple na vrcholu výrazného kopce nad Doubravníkem. Na Bozince.
Tento počin je doložen listem z roku 1692.
Obsah listu přibližuje důvod výstavby kaple s uvedením základních rozměrů stavby a jeho součástí je i jednoduchý plánek.
Plán novostavby kaple na Bozince z r. 1692
V listu se vzletnou formou zmiňuje vznik kaple jako novostavby v celém jejím rozsahu, nikoliv tedy s možným využitím či přestavbou nějaké starší "strážní věže".
Plán kaple sestává z přibližně čtvercové lodi, zakončené půlkruhovým kněžištěm o stejné šíři. Šířka kaple podle plánku činila 3 sáhy, délka pak 4 sáhy, tedy asi 5,7 a 7,6 metru. Půdorys je bez otvorů, pouze ve středu kratší stěny proti presbytáři je zachycena poloha vstupu. V kněžišti je načrtnut oltář.
Předchůdcem kaple na vrcholu kopce byl pouze dřevěný kříž, který zde byl umístěn zřejmě v počátcích rekatolizace.
Závěrem k tomuto tématu je nutno se ještě stručně zmínit o původu názvu kopce Bozinka:
- V žádném případě nelze ani náznakem připustit verzi o pohanském "božišti"
- Pojmenování rovněž nesouvisí se stavbou kaple, neboť první známá zmínka o trati "Bozinka" se dochovala již v obecním zřízení z roku 1498, pokud ovšem není až produktem jeho aktualizace z roku 1749.
- Nejstarší spolehlivý doklad tak je možno nalézt teprve v roce 1604, kdy kupuje Tomáš Jimramovský roli "za Bozinkou".
Název kopce lze v současnosti bez přímých dokladů řešit pouze značně hypoteticky. Z řady možností se nabízí i domněnka o možném odvození pojmenování od keřového porostu (tehdy nezalesněného) pahorku - bezového keře. Tedy Bozinka od slova Bezinka - podobně jako se označuje např. březový porost březinka atd.
zdroj: Jaroslav Sadílek
- Rešerše k vývoji historických památek a obce Doubravník
(r.2006)
Starší články k tématu: