Doubravnické hody - ortel
Jako vzpomínku na letošní hodové veselí přinášíme již tradičně našim čtenářům plné znění Ortelu.
ORTEL 2007
přeskočit úvod
Vážení hosté milí, navštívili jste nás v tuto chvíli,
proto vítáme Vás všechny sborem, pod tímto zeleným stromem.
Přejeme Vám všem ze srdce, zábavy hojné, milé velice.
Aby Vaše zábava ničím nebyla rušena či kalena, bude třeba,abychom Vás v krátkosti seznámili s předpisy, paragrafy a výstrahami, kterým třeba jest se přizpůsobiti, byste v konflikt s tresty a právy hodovými nevešli.
Dlužno též upozorniti Vás na skutečnost, že právo naše útrpné rozšířeno bylo o dva nové pacholky katovské, kteří již po dobu celého roku provádějí generální opravy zařízení katovského, zesilují špánunk housliček, skřipců a kol lámacích včetně ostatních vercajků k právu útrpnému potřebných. Pořízena byla též nová feldšmída.
Jmenovaní pomocníci našeho slavného kata městského dosáhli ve svém řemesle fortelu mimořádného i úspěchů mnohých a mohou se vykázati glejty hradních pánů z Brzoňova, Skalky, Propadlí a Hrádku kozího.
Potažmo budou zde citovány hlavní paragrafy hodové:
§ 1 nařizuje: Všechen zde pod májí sešlý lid budiž klidně a pokojně naslouchati a proti soudním výrokům nereptati.
§ 17 dále zakazuje: Jakékoliv prcání po městě našem konšelském se co nejpřísněji bude sledovati a z provozu tohoto za pomoci prvního stupně šponování na fungl novém kole trestáno bude. Aby nedošlo k omylům ve výkladu zákona a nařízení tohoto, týká se ďáblova vynálezu smrdutého a civilizaci ničícího stroje, zvaného automobil.
§ 103 žádá: Všichni domácí usedlíci, včetně nově kolonizovaných, jakož i chataři, jsou povinni svoje hosty řádně a mile uvítati, pokrmy hojnými a nejlepšími, jakož i moky chlazenými uctíti a ne jenom okraje pekáčů dáti jim olízati.
§112 dovoluje: Všem zde přítomným i dalším, u domácích krbů se nacházejícím, večer do všech prostor a komnat zdejších podniků zábavních, po řádném vstupného zaplacení vstupovati a rejů i frejů se zúčastňovati. Výjimka tohoto paragrafu se vztahuje na hampejzy, ratejny a taverny.
Jelikož zde není v silách soudního tribunálu Vám všechny paragrafy jakožto lidu prostému i vznešenému na vědomí dáti, dává se možnost, kdož by zájem projevil, nahlédnouti v lustrum v písárně obecního radhausu u obecního brčkopíska.
Obžalovaný beran, jenž naše okolí beztrestně sužoval, dosud žije, pomohla mu k tomu poslední amnestie. Dnes konečně najde odplaty a trestu.
Jeho činy byly všechny sepsány a samotným císařem Hampejzem 15. potvrzeny.
Kdybychom se při líčení omylem někoho dotknuli, prosíme, aby nám to předem odpustil a příště návštěvou nás zase poctil.
Tato obžaloba je datována dne 11. září 2007, vystavena z nařízení hraběte Čuriny, markraběte luhačovického, knížete z Hlaváčova a Bozínky, vévody z Honzovské a hraběte z Blbštejna, majitele řádu Zeleného vola, pana Putýnky z Vinohradů. Dále obžaloba je parafována panem Prckem z Drahonína. Tento list je opatřen všemi pečetěmi od všech pánů, čímž platnosti nabývá a beran již předem hlavu pozbývá.
A nyní žádám zde, po městském právu, by předvedlo sem rušitele mravů.
Obžalovaný beran se narodil za panování císaře Jsemnemehlo v Kolébkách, vzdělání své zase nabyl po chlévkách. Příslušný jest do Mastnice, okres Pláňava, v místě rynku však ponejvíce zůstává. Matkou jeho byla první kurtizána z Hampejzu u Tří krasavic, Esmeralda Divoká, zvaná Čuribrína, otec neznámý, často měnící místo svého pobytu.
Rozumu je mdlého, povahy neobyčejně výbojné a naduté, zkrátka mírně řečeno chuligán, hrubián, rváč a povaleč. Brzy se stal postrachem celé obce, proto měl na něho každý z kopce. Když míru zločinů svých dovršil, detektivem Gandim chycen byl, aby trestní rejstřík, jak zde následuje, vyplnil. Na svých toulkách světem, šířil postrach všude, což mu za to k tíži přičteno zde bude.
1. soudce:
Jak v obžalobě hlavní stojí psáno,
bylo ve zdejším městečku vykonáno,
od posledního soudu zasedání,
mnoho zlých skutků, vražd a pomlouvání.
Pachatel známý celé veřejnosti,
byl včera chycen městskou hotovostí
a dřív než půlnoc zvedla otěže,
byl odsouzen a vsazen do věže.
Dnes odveden je na popravní místo
aby město konečně již bylo jisto,
že, až se všechno tady odbude,
víc nikdo pokoj rušit nebude.
2. soudce:
Ačkoliv už katům meč se svítí,
srdce moje s odsouzeným cítí.
Dovolte mi proto obhájiti klienta, jenž obhájen musí býti,
to, co čteno v obžalobě
může se stát v každé době,
nejen u beranů, ale též u lidí.
Justice je slepá, mnohdy nevidí,
že všechny tyto kousky, co jsou sepsány,
na beraní hlavu jsou jen sypány.
Jen se podívejte kolem dokola,
kdo našemu zraku odolá?
Beran je duše ubohá,
smilujte se nad ním, proboha!
Nechtějte si jednou trpce vyčítati,
že kat nevinného o hlavu zkrátí.
Nejlepší má srdce z ovčí havěti,
což dokázal jasně ve své závěti.
Považuji tedy za svou povinnost,
za berana žádat o milost!
1. soudce:
Zamítá se předem! Beran prolhaný,
chtěl by vinu svádět na naše občany.
Jako zvláštní milost se mu povoluje
přečíst na závěr soudu vše, co odkazuje.
2. soudce:
Předem se Vám omlouváme, naši milí hosti,
berana tu sice máme, je to s ním však k zlosti.
Včera beran, velký hříšník, dostal strach z popravy,
opil se on do němoty, tak jak káží mravy.
Dnes má hroznou kocovinu, a tak plný zloby
dobrovolně přede svědky, vzdal se obhajoby.
Teď si v jeho přítomnosti, vyslechněte lidé zlatí,
soupis zločinů pro které kat ho dnes o hlavu zkrátí.
Dneska beran zločinů už
na krku má pěknou řádku,
teď tu smutnou kariéru
vezměme si od začátku
Nikdo z nás co stojíme tu
nechápe to neštěstí,
jak se dřív tak hodné jehně
mohlo dostat na scestí
Možná ani on sám neví
co se projevilo více
jestli chyba ve výchově,
či dědičné dispozice,
každopádně jeho trable
začaly až od té doby,
jakmile se z alkoholu
stalo jeho hlavní hobby.
Jednou v pátek odpoledne
ve svém Fiátku se krčí
když z Kuřimi z práce stovkou
k Doubravníku si to frčí
Na náměstí brzdy kvílí
a už za malinkou chvíli
z parkoviště chlapec zlatá
směrem k restaurantu chvátá.
"Však si jenom jazyk smočím,
z Kuřima je cesty flák
a já žíznivej su jako
zavalenej uraňák..."
Jen co v hospodě si sedl,
už pivo před sebou měl,
žádný div, že na své Punto
v tu ránu hned zapomněl.
Když pak do krku si lije
sedmý půlčík piva,
všiml si, že za okny už
pořádně se stmívá,
a tak aby neohrozil
víc rodinnou pohodu,
beran mírně podroušený
rozhodl se k odchodu.
Zaplatil a rychle dopil
poslední svůj kus
a pak už na parkovišti
odemyká vůz.
Když však potom na Rakovec
k domovu Fiata smýká,
všiml si že do zrcátka
modrý majáček mu bliká.
Chudák beran za volantem
prožívá pekelná muka
když příslušník v uniformě
na okýnko přísně ťuká.
Tak tam do fujary fouká,
na četníky smutně kouká...
"Pan řidič nezná pravidla
silničního provozu,
kde nám jasně píšou že chlast
nepřísluší do vozu
teď však budete mít spoustu
volných chvílí na čtení,
až Vám vezmem do úschovy
řidičské oprávnění..."
Domů pak se beran vydal
říci ženě do ložnice,
že je velmi brzy čeká
nepříjemná investice...
A tak dokud v parku z lip zas
neopadá listí,
beranův řidičák stále
v Tišnově se čistí...
§ nový zákazník hromadné dopravy
- nalej, potřebuju nutně trochu lihu do hlavy...
Doubravničtí fotbalisti
jak to letos hrají,
o tom snad i na střechách si
vrabci štěbetají.
Pár let zpátky věděl každý,
ať učený nebo trouba,
že je mančaft fotbalový
Doubravníka velká chlouba!
Celý kraj jsme poráželi
neděli co neděli,
od Kuřima k Nedvědici,
všichni jen záviděli!
Vloni ale hoši milí
pořádně si zavařili,
všude body rozdávali,
kdo si řekl, tomu dali,
až nakonec zakusili
tu největší potupu,
když se jarní částí ligy
protrápili k sestupu.
Nu což, řekl fanoušek si
pozdě už je honit bycha,
a v srpnu na hřiště za mlýn
natěšeně zase spíchá...
Chlapci poučí se z chyb
a hned bude zase líp,
každý bude na nás krátký,
a za rok jsme v kraji zpátky!!!
Ale chudák po zhlédnutí
už prvního zápasu
ví, že ani letos nejspíš
neuniknem trapasu...
Hned poprvé doma rupli
o tři góly, ba co víc,
pak dostali 10:0
od průměrných Ivančic...
Však abyste milí hosté
konečně už zvěděli,
kdo je vinen, že je naše
kopaná teď v ...
- útlumu,
dovolte mi obviniti
nyní v plné míře,
berana, to podlé, zlé a
závistivé zvíře,
které nemohlo už naše
sportovní úspěchy snést,
a proto si vymyslelo
tuhletu záludnou lest:
Beran hráče z Doubravníka
ošálil různými triky
a za krátkou dobu ze všech
nadělal alkoholiky,
a tak každou neděli je
většina teď opitá
a místo nich musí za nás
hrát brněnská kopyta!
Nám nezbývá než na hřišti
sednout s pivem na zadek
a sledovat tenhle smutný
fotbalový úpadek...
§ trápení fanoušků
- nalej nám sem po doušku!!!
Vyslechněte si teď příběh,
jakže jedna mladá selka
předvedla se obci coby
netradiční chovatelka...
Na Rakovci jednou v létě
za potokem na dvorečku
beran s bandou kamarádů
vyvalili piva bečku.
Půllitříky do nich padaj
jako Němci do krytu,
zanedlouho chlapci mají
půlku bečky vypitu.
Bohužel pantáty síly
opustily trochu dřív,
a tak v bečce zůstalo jim
ještě nejmíň dvacet piv.
Paní domu ujala se
povinností hostitelky,
chlapy uložila k spánku
a začala úklid velký.
Už má dvorek zametený
už jen maličkost jí zbývá,
jak se jenom zbavit toho
nevychlastaného piva?
Zatím v chlívku čuníci si
spokojeně chrochtají,
o tom, co se na ně chystá,
ani páru nemají...
To už jim však panímáma
do koryta pivo lije
každé čuně jak o život
s pěnou na rypáku pije...
Večer ale mladá paní
vyděšeně z chlívku běží,
kde jak pokosená morem
prasata bezvládně leží.
Spícího berana hnedle
novinami bacila,
"vstávej, čuníci nám chytli
nějakýho bacila,
válí se tam v chlívě jako
při poslední hodině,
jeď hned pro veterináře,
ten pomůže jedině..."
Jen co beran rozespalý
do chlívku však strčil hlavu,
hned pochopil pravý důvod
prasat kritického stavu.
Žádný bacil, žádný virus,
ani horko nebo mráz,
čuníci jen z toho piva
ožraly se pod obraz...
§ chlastá celý grunt
- nalej, zas mám v krku špunt...
Dál tu máme příběh o tom,
jaký vyrvál dělají
dvě slepice, když na jednom
hnojníku se potkají...
V srpnu naši doubravničtí
dobrovolní požárníci
pořádali každoroční
zasedání na Střelnici.
Vypasené selátko už
na rožni se peče,
kořalka je nachlazená,
pivo proudem teče...
Poněvadž už neplatí, že
každý hasič nosí trenky,
dorazily taky naše
požárnice- odrostenky!
Ty aby se vyrovnaly
pánské části klubu,
od začátku kořalkou si
prolévaly hubu.
Rozjařenou hasičku,
tu sotva něco zastaví,
ta vás zbaví ideálů
o něžnějším pohlaví,
a tak dřív než slunko zašlo,
tyhle žáruvzdorné ženy
byly, když to hodně zmírním,
společensky unaveny...
Smůlou pro zdar akce bylo
že jako na potvoru,
zrovna dvě nejopilejší
dostaly se do sporu.
Aniž by kdo tušil důvod,
zpité výtržnice
na sebe tam hulákají
jak báby z tržnice
a ty krásná oslovení,
co pro sebe mají,
to i světaznalí chlapi
hned se červenají...
Že jim brzo došla slova
mohlo býti štěstí,
to však nesměly by vzduchem
začít lítat pěsti.
Nakonec pro pobavení
hasičského publika
jedna dáma vřískajíce
po Střelnici utíká
a ta druhá v závěsu ji
kolem ohně honí,
s prázdnou flaškou od kořalky
ohání se po ní...
Teď beranovi dáváme za vinu,
že, když už holky maj takovou slinu,
on místo šňapsu nalít jim měl džus,
pak nepáchaly by takový hnus...
§ bez chotě už žádná nesmí z domu,
- nalej mi a druhou hnedka k tomu
Ať si kdo chce co chce říká,
ať se lenoch stokrát brání,
tak, jak k stáří odpočinek,
k mládí patří cestování!
I berana, dříče z TOSky,
roupy od rodiny ženou,
tak si koupil s kamarády
exotickou dovolenou.
Že chudáci za celý rok
nic než práci nepoznali,
vydali se do Egypta
zotaviti ztuhlé svaly.
Pyramidy ani sfinga
nejsou jejich šálkem kávy,
a tak celou dovolenou
v barech na pobřeží tráví.
Africkými destiláty
prolévaj si huby,
na osmahlé Egypťanky
mlsně cení zuby...
Týden utekl jak voda
úspory jsou v háji
a výletníci i s kufry
k letišti spěchají.
Tam když vidí, že jejich let
hodinu má zpoždění,
vyprahlí jak dromedáři
ani chvilku nelení
a v butiku v hale hnedle
za letištní ceny svinské
kupují na rozloučenou
poslední lahvinku finské...
Že k snídani vodka celkem
náročné je pití,
žádný div, že chlapcům brzo
očička už svítí.
A když zanedlouho celá
flaška už je dopita,
beran zpitý jako zvíře
po letišti klopýtá.
V močovém měchýři vodka
tlačí ho až běda,
a tak krokem vrávoravým
toaletu hledá.
Za okamžik po letišti
ozývá se strašný řev,
beranovým kamarádům
v žilách naráz tuhne krev,
když sledují ve freeshopu
srocování davů,
jež způsobil chudák beran,
narušitel mravů,
kolem něho policisté
až po zuby ozbrojení
a on stojí mezi nimi,
v ruce třímá přirození...
Snad měl beran z toho chlastu
mlhu před očima,
nebo perverzní ta choutka
dlouho už v něm dřímá,
ať tak či tak nebo jinak
dnes je vcelku jisto,
že pro svoji potřebu si
vybral špatné místo...
Ač na jiném kontinetu
pořád pravda je tu, že
do sušenek v obchodě se
močit zkrátka nemůže.
Na nestoudníka tam potom
dobrý pozor už si dali,
do letadla odvedla ho
eskorta se samopaly,
ten, by uchránil se dalších
letištních ochranek křiku,
od té doby zásadně už
chlastá jenom v Doubravníku...
§ když příroda volá, to pak člověk houby nadělá,
- nalej jednu na svlažení, už mám jazyk doběla
V téhle naší obžalobě,
jak už to tak bývá,
zas se všechno točí kolem
kořalky a piva.
Také jeden beran z Brna
neunikne postihu,
že k nám každý víkend jezdí
naložit se do lihu.
Pivo, rum či peprmincka?
Ten vychlastá cokoli...
Z Brzoňova ze své chaty
děsí celé okolí.
Jednou v pátek z Brna dojel
smetný ako ťava,
a hned jedno za druhým si
na náměstí dává.
S kamarády u zelené
zahání si chvíli trudnou,
promile mu prudce stoupá,
oční bulvy rychle rudnou.
Jak tak pěkně přibývají
chlapcům čárky na cechu,
tma za okny restaurantu
nutí hocha ke spěchu.
Tak dopíjí poslední kus,
s obsluhou se pozdraví
a vyráží ještě dnes by
k chatě došel ve zdraví.
Naneštěstí ještě chtěl se
zastaviti na Hrádku,
pozdravit svou oblíbenou
opilců tam osádku...
Od pangejtu k pangejtu
silnici si šněruje,
v mírném dešti jenom v tričku,
trochu chladno věru je...
Najednou ho zastavili
první lampy v Černvíře,
jak daleko doklopýtal,
to je tedy k nevíře...
Jít zpět až do Doubravníka
na to byl už líný dost,
nohy neslouží jak mají
promrzlý je až na kost.
Zkratku přes Bácky si vybral,
to je výhra jistá,
je to sice trošku dále,
zato horší cesta...
Tam se ale beranovi
nepříjemná ta věc stala,
že ze všeho toho chlastu
hlava se mu zamotala.
A tak než se chlapec nadál,
metá lesem kotrmelce,
až nakonec chudák padl
hubou přímo do krmelce...
Ráno v krmelci se vzbudil
komplet celý od sena,
zmrzlý, šaty celé mokré,
rozedřená kolena.
Řek si: "Co na chatě zmrzat?
To je málem o zdraví,
Rač se k Slávečkovi vrátím,
ten mě grogem napraví."
A tak zpátky v restaurantu
to brněnské prase,
celý den až do večera
napájí se zase...
V podvečer však zodpovědně,
poučen posledním děním,
k Brzoňovu vypravil se
radši ještě před setměním.
Že se snažil rovně jíti,
to byl záměr jistě smělý,
nohy však už podruhé mu
poslušnost vypověděly...
Tak se stalo, co se věru
muselo v tu chvíli stát,
když z dvoumetrového srázu
hubou do potoka pad.
Sousedi se na berana
dívali dost naštvaně,
když ho ožralého z vody
tahali ven na laně...
A jak tam tak chlapec vzhůru
kousek po kousku se šine,
už se těší, jak si v práci
od víkendu odpočine...
§ těžké chalupaření
- nalej nám na trávení
Jedna stará známá pravda
říká nám o jízdě autem,
líp potkat vůz bez řidiče
nežli ženskou za volantem...
Také u nás v Doubravníku
jedna motoristka smělá,
manželovu Felicii
jaksepatří proháněla.
Její osobitá jízda
známá je celému kraji,
všichni chodci když ji vidí
rychle z cesty utíkají.
Že neumí ovládnouti
k rychlé jízdě svody,
jako na běžícím pásu
odevzdává body.
S policisty už si tyká,
po návštěvách pravidelných,
a v Tišnově vedou si ji
v složce nepoučitelných.
Nedávno šikovnost její
překročila všechny meze,
když zastavila své známé
že ji s sebou kousek sveze.
Ta nic zlého netušíce
vedle řidičky si sedla,
ale hnedle po rozjezdu
v obličeji strachem zbledla.
Dvacet, třicet, sedmdesát
vystřelily na silnici,
ruka kvalty rychlej honí,
než vařečku po pánvici.
Na Rakovci na most dáma
vjela trošku ostře věru,
žádný div, že Felicie
letí naráz v protisměru.
Najednou u kontejnéru
blýskla se dvě malá světla
a v tu ránu její bárka
s černou oktávkou se střetla.
Strašná rána, plechy praskaj,
sklo se sype na chodník,
z protějšího vozu hned se
line rozčílený křik.
Jen co dáma rozdýchala
tu nešťastnou trampotu,
rozmlácenou Felicii
veze rovnou do šrotu,
k tomu manželova příští
výplata pak ještě kryje
opětovné tvarování
pomačkané oktávie.
Stopařce, té vymstila se
řádně lenost její,
ještě dneska se jí všichni
kamarádi smějí.
Z jízdy která trvala ne
víc jak čtyři vteřiny,
odnesla si kromě šoku
i pořádné modřiny...
Obvinění v této kauze
zůstane teď v rodině,
shledali jsme, že je beran -
manžel - všemu na vině,
protože co za chlapa je,
jestli nemá ponětí,
že půjčit vůz ženské hůř je,
než dát sirky dítěti!!!
Nakonec tu ještě jednu
chytrou radu máme,
co líné spolujezdkyni
s potěšením dáme:
Chceš-li se už vyhnout boulím,
odřeninám čéšky,
zkus z Rakovce na náměstí
příště dojít pěšky.
§ nová Eliška Junků
- nalej nám dvě proti slunku...
A na závěr dovolte mi
ještě naši milí hosti,
přečíst Vám příhodu krátkou
o doubravnické myslivosti.
Naši milí páni hajní
to je věru chasa,
kamizolky vyšívané
jedním slovem - krása!!!
S brokovnicí na rameni
tiše našlapují v mechu,
jak však sednou do hospody,
huby mají jako z plechu!
Jednou takhle pobalili
myslivecké saky paky
a do lesa vyběhli si
zastřílet na divočáky.
Na Pláňavě vyčkávají
na posedu v poli,
až náhončí podle plánu
splní svoji roli.
Nervy naplé jako dráty,
pažby přitisknuté k líci,
proti chladu teplé svetry,
proti nudě slivovici...
Tak čekají deset minut,
půl hodiny, hodinku,
už se těší na pořádnou
zvěřinovou pečínku.
Dodnes ještě v pohostinství
svědky jsme vášnivých sporů,
proč se tehdy nedočkali
těch chlupatých lesních tvorů...
Snad náhončích špatná mapa
nebo chyba ve výpočtu
způsobila, že čuníci,
míjí místo honců poštu...
Tak zatímco hajní prcky
na posedu lupou,
prasata si přes náměstí
spokojeně dupou...
Jak při našem šetření se
jednoznačně potvrdilo,
všechno beranovou vinou
způsobeno tehdy bylo!
Ten byl na začátku honu
tak nadrátovaný
že náhončí hlupák poslal
honit z druhé strany...
Ne že bych snad do řemesla
fušovati hajným chtěl,
jenom jednu drobnou radu
bych tu nyní pro ně měl:
Nechcete-li zas si trhnout
všeobecnou ostudu,
zkuste méně věnovat se
myslivosti u sudu,
a namísto teorie
v restaurantu pro změnu,
vyzkoušejte někdy příště
taky trénink v terénu...
§ nemají pro hony vlohy
- nalej do poslední nohy
obžaloba:
Tím končíme lidé zlatí, s našimi to hříchy,
které beran stačil za rok s námi všemi splíti.
Proto stačí, co jste slyšeli,
co on spáchal, za rok necelý.
Všichni vidíme, jak v krátké chvíli,
beranovi zločiny se hromadily.
Odsuzujeme ho proto jednomyslně k trestu smrti
naším dvorním majestátem.
obhajoba:
Než však svůj život skončí,
v následujícím testamentu odporoučí:
- tomu, co o řidičák přišel, odkazuje svůj ostříží zrak beraní,
aby příště viděl, kde jsou policajti schovaní
- fotbalistům, kterým tak se daří,odkazuje svoje rohy,
aby příště nedělali, pro co nemaj vlohy
- tu, co prasata chlastat nutí, podaruje svým chlupatým přirozením,
aby už propříště tolik nespěchala s uklízením
- děvčatům, co na bečce se perou, odporoučí beran svoje svaly,
by, až na ně agrese zas přijde, vlastním starým po hubě daly
- tomu, co do samopalu koukal, odkazuje beran svoje kopyta,
ať po nich příště sám do letadla klopýtá
- tomu, co po cestě na chatu padá, odporoučí kus své lesklé řiti,
ať si s ní příště radši pod nohy svítí
- pirátce silnic odkazuje beran kapku svojí moči,
ať příště volantem rychleji točí
- šikovným myslivcům odkazuje své smradlavé půlky,
by jim zase nezůstaly v hlavni všechny kulky
- svůj jazyk odporoučí starým drbnám, které si svůj sedrali, když o cizí věci se staraly
- radním, kteří letos hody uspořádali a berana tady tak ostouzeli, odporoučí jen špatné části svého těla, aby z toho zase byla pěkná mela
- a pánům muzikantům odporoučí svůj ohon, aby mu zatroubili o pardón
Pardón, pardón !!!
za sepsání děkujeme Ing. Petru Sedláčkovi
celý text ortelu si můžete stáhnout zde.
Pro pamětníky: Ortel 2004 Ortel 2005 Ortel 2006
|