all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.05. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 25.05.2017
1USD=23,552
1EUR=26,410
100RUB=41,831
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Fotogalerie
- Zajíc polní
16/05/17 Současnost
- Euroklíč
16/05/17 Současnost
- Kolem Doubravníku ...

Krátké zprávy:
19/05/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 22…
20/04/17 MUDr. Sáblíková
- Změna ordinační doby
Celý přehled   [2]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- DEN DĚTÍ S NEANDERTÁLCI
- DIVATELNÍ PŘEDSTAV...
- UZAVÍRKA SILNICE T...
- Salon Lady Di v Ti...
- Dětské rybářské zá...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Studánky v okolí Doubravníku

02.04.2005

Naši předkové měli od prvopočátku zdroje pitné vody ve veliké vážnosti. Studánky udržovali, obkládali a obezdívali. Stavěli nad nimi kapličky zasvěcené různým svatým a přípisovali vodě léčivé, nebo dokonce zázračné účinky.

Není divu. Život ve vodě vznikl a bez vody není možný. Vodu měli ve velké vážnosti Keltové i staří Slované. Nezastupitelné místo má voda v křesťanské tradici jako sybol znovuzrození prostřednictvím křtu.

V dnešní době už není zvykem spoléhat na zázraky, ale léčivost některých pramenů je doložena. A ten kdo nebyl v "lázních", určitě zná někoho, kdo tuto lázeňskou kůru prodělal. Ostatně na každé lahvi s balenou stolní vodou najdeme výčet těch nejrozmanitějších prvků, které prospívají našemu zdraví a z jakého zdroje voda pochází.

Opusťme však "hlubiny pravých artézských studní", které se tak hojně vyskytují v reklamních sloganech a vraťme se raději ke studánkám zdejším.

V Doubravníku jich není mnoho. Podrobný hydrogeologický průzkum zde provedl v letech 1976 až 1977 RNDr. Stanislav Vosyka CSc. a výsledky shrnul v následně vydané publikaci: "Pradávná a současná geologie Doubravníku".

Tato útlá brožura nám přibližuje studánky tak, jak je viděl Dr. Vosyka před téměř 30-ti lety, což je dost dlouhá doba na to, aby se mnohé změnilo. Pojďme se tedy vydat znovu po jeho stopách s úmyslem zdokumentovat současný stav. Naše putování začneme třeba na Horním Rakovci, kde by se měla nacházet


Kameny obložená studánka v Babykové



 

A také zde skutečně je.
Studánka se nachází na soukromém pozemku pod rekreačním objektem E 114, poblíž silnice, nedaleko "maňovské křižovatky". Výše uvedená fotografie dokumentuje neutěšený stav místa, které připomíná spíš bahnitou mokřinu, než zdroj pitné vody. Přístup navíc ztěžují náletové dřeviny, zejména olše a bříza, v letních měsících ještě vysoká buřeň. První zastavení je tedy neradostné a vodu do dlaní zde již nenabereme. Musíme jinam...


Dále tu máme:

Přírodní vývěr ve zmolině za Bozinkou



 

Kdysi tímto místem vedla stará cesta do Maňové. Celý úsek je rozbrázděn hlubokýmy roklinami a proto se tu výstižně říká "Ve zmolách". Tento vývěr je na začátku jedné z takových strží a tvoří přítok potoka vytékajícího z této oblasti. Intenzita pramene velmi kolísá a za suchého počasí se voda úplně ztrácí.


O kousek dál bývala

Studánka poblíž Ochůzky


 

kterou zde ovšem již nenajdeme. V místě původního pramene je dnes vyhlouben malý rybníček, viz. přiložená fotografie. Voda odchází přepadem a zásobuje již zmíněný potok ze zmolin.


Smutnou historii má

Přírodní vývěr na začátku ručeje z Brzoňova



 

nazývaný též jako "Studánka pod smrkem". Zprvu byl pramen usměrňován jen dřevěnými korýtky, později byla studánka obezděna a sloužila jako zdroj pitné vody pro nedaleké chaty. Po ekologické havárii na sklonku 80. let minulého století, kdy došlo k totálnímu znehodnocení prameniště průsakem z nedaleké silážní jámy, se již nepoužívá. Kvalita vody není dobrá a přístup ke zdroji je uzamčen.


O poznání lépe je na tom

Kameny obložená studánka v Lázech



 

která se nachází poblíž legendárního "Dubu Dr. Jelínka", nedaleko "Sokolí skály". Svým charakterem připomíná spíše roubenou studnu, neboť její hloubka dosahuje téměř dvou metrů. Kdysi nad ní bývala stříška a pamětníci vzpomínají i hrnek k nabrání vody...
Hladina vody zde v průběhu roku dosti kolísá a v letních měsících bývá studánka téměř na suchu - což je škoda, neboť místo je turisticky velmi atraktivní.


A to nejlepší nakonec, neboli:

Studánka na Brzoňově



 

- vzorně udržovaná rekreanty z přilehlé chatové oblasti. Jako zdroj pitné vody je využívána od pradávna. Začátkem minulého století, když byla celá stráň obhospodařovaná jako pastvina, sloužila voda k osvěžení pasáčkům, kteří zde hlídali dobytek.

Dnes tato studánka zásobuje chataře z širokého okolí. V roce 1969 byla ke studánce postavena provizorní dřevěná lávka přes hlubokou roklinu vzniklou erozí. Roku 1981 byla tato lávka rozšířena, takže na jejím místě vznikl malý dřevěný mostek, který zde vydržel celých 21 let. Od roku 2002 vede ke studánce lávka kovová, opatřená zábradlím.

Pramen vody je poměrně vydatný a průtok nekolísá ani v suchých letech.


Petr Koukal


starší články k tématu:



Celý článek | přečteno 3.467 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017