all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 28.07. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 27.07.2017
1USD=22,269
1EUR=26,045
100RUB=37,374
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
26/07/17 Úřední deska
- Veřejná vyhláška...
24/07/17 Příroda, okolí
- Lesy městyse Doub...
23/07/17 Fotogalerie
- Tesařík skvrnitý

Krátké zprávy:
19/07/17 MUDr. Kudláček
- Dovolená
19/07/17 Hejtman JMK
- Rozhodnutí
12/07/17 Školní jídelna
- Informace pro strávníky
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- SVŮJ MEZINÁRODNÍ D...
- ZA TEMPLÁŘI DO MOR...
- Olešnický Everest
- FESTIVAL DECHOVEK ...
- Výstava ...na kopc...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Lesy městyse Doubravník [15]

31.08.2009

Nedávno proběhla v médiích zpráva o vyhlášení kůrovcové pandemie v NP Šumava. Politici v tom vidí předvolební boj, odborníci mluví o chybách v hospodaření a novináři zase mají o čem psát. Nechme je tedy při tom a pojďme se projít do obecního lesa.

Jak to vypadá s kůrovcem u nás?

Samozřejmě že kůrovec, přesněji Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.), se v našich porostech vyskytuje. Je to přirozené, smrčiny jsou jeho domovem a těžko s tím něco uděláme. Vždy však jde o to, udržet jeho stavy na přiměřené úrovni viz. třeba starší článek.

K přemnožení kůrovců dochází za těchto podmínek:

Jak víme, lesy městyse Doubravník byly poškozeny větrem v loňském roce. Nejvíce v lokalitě "Černvíří", kde po vichřicí "Emma" padlo více než 100m3 dřeva - tudíž obavy z prudkého zvýšení populace těchto škůdců se zdály být zcela na místě.



nejvíce postižená lokalita - "Černvíří" v roce 2008

Leč navzdory předpokladům - nestalo se tak. V průběhu vegetačního období zde byly vytěženy z podúrovně jen (2ks) SM souší bez známek napadení a zbytek lesa působí i po disturbanci celkem vitálně.
Pod rozvolněným korunovým zápojem se dobře zmlazuje Javor horský - Klen (Acer pseudoplatanus), který bude postupně vylepšen dosadbou buku (Fagus sylvatica).
Cílem je co nejdřív dosáhnout plně zapojené mlaziny neboť stanoviště nad potokem jeví sklon k silnému zabuřenění3).


Méně radostná situace panuje na odvrácené straně Vinohradu.

Smrkový porost v oddělení 131A7 - těžce poškozený Václavkou (Armillaria) a napadený Kořenovníkem vrstevnatým (Heterobasidion annosum), je zde pod stálým tlakem dřevokazného hmyzu. K opakované gradaci došlo na severovýchodním svahu v roce 2005 a 2006.

Přijatá opatření spočívají:

A právě díky metodě včasného kladení lapáků, která se ukázala jako nejúčinnější, se stav kůrovců daří postupně snižovat. Průkazně o tom vypovídá evidence vytěženého dříví. Nicméně přes všechnu snahu se zde menší ohniska stále objevují. Viz. další foto.



intenzivní žír způsobuje odpadávání kůry

Po vykácení hloučku takto napadených stromů však dochází k trvalému prolomení korunového zápoje (střecha porostu) a vznikají vertikální světelné šachty. Tyto jsou po druhé vlně rojení většinou ještě po obvodu rozšířeny další těžbou a už tu máme malou paseku - zhruba na výšku stromu.

Zalesňovací povinnost, zde ze zákona ještě nevzniká, ale je dobré si takto vzniklé "kotlíky" předem rozpracovat. Zde předsazujeme hlavně Buk lesní (Fagus sylvatica), alternativně Dub zimní (Quercus petranea). Vítanou příměsí je do začátku Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a do určitého věku se toleruje i Bříza bělokorá (Betula pendula).



maloplošná obnova na Vinohradě 131A7

Bohužel návrat k původní tzv. Hercynské směsi s přiměřeným zastoupením Jedle bělokoré (Abies alba) je dnes, díky vysokým stavům spárkaté zvěře, ekonomicky neúnosný5).


Dílčí závěr:

Pokud bychom měli racionálně zhodnotit škody způsobené kůrovcem v obecních lesích, tak rozhodně není důvod k panice. Objem napadeného dříví nepřekračuje v celkovém součtu za letošní rok 20m3.

Pouze v oddělení 131A7 názorně vidíme, že intenzivním potlačováním kůrovců jenom uměle prodlužujeme započatou agónii zmíněného porostu. Kořeny tohoto stavu je třeba hledat již v době založení stávající monokultury před 70-ti lety. Opět se potvrdilo lidové rčení, že: "První les na pastvině vždycky shnije", zvláště nepůvodní smrk v naší nadmořské výšce. Houbové patogeny již vykonaly své, nestabilita stromů s nepříznivým štíhlostním kvocientem otevírá dveře větrným disturbancím za nimiž jde v těsném sledu už kůrovec... a dřevorubec.

Tímto nám příroda jasně signalizuje, že stadia mýtní zralosti a předem vypočítaného výnosu se zde už nedočkáme. Do porostu proudí nadbytek světla, čehož okamžitě využívá bujný Ostružiník (Rubus) a rychle obsazuje uvolněné plochy. Je tedy potřeba neodkladně začít s obnovou.

Při ní nám pomohou již založené, předpěstované kotlíky a v rámci úspor bude maximálně využito přirozené zmlazení, které zde zajišťuje především Buk lesní (Fagus sylvatica). Ale o tom zas někdy příště.


Petr Koukal


Poznámky:

1) Gradace kůrovců trvají obyčejně 5 až 7 let. Grafické vyjadření má pilovitý charakter.

2) Přirození nepřátelé podkorního hmyzu jsou především datlovití ptáci, brhlíci a sýkory. Dalším likvidátorem je brouk Pestrokrovečník mravenčí (Thanasimus formicarius), jehož larvy žijí v chodbách kůrovců. Potom jsou to různé houby (Beauveria bassiana) a plísně, které mohou v příznivých podmínkách zdecimovat celou populaci. Málo se ví, že velmi účinnými predátory v době rojení kůrovců mohou být například i obyčejné vosy.

3) Buřeň obsazením stanoviště ztěžuje jakoukoliv obnovu. Největší nebezpečí zde představuje invazní rostlina Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera).

4) Lapák je příhodně položený, čerstvě pokácený smrkový kmen. Postupem času vylučuje vlivem chemických změn ve dřevě látky, které navádí brouky do prostředí vhodného k založení nové generace. Po nalétnutí je třeba vyčkat, a jakmile je hmyz ve stadiu larvy, provádí se mechanická asanace odkorněním přímo v porostu.

5) Poškozování lesních porostů zvěří
dokumentuje předchozí článek: Lesy městyse Doubravník [14]



Celý článek | přečteno 2.849 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017