all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Měnové kurzy:
k datu: 25.09.2017
1USD=21,937
1EUR=26,035
100RUB=38,248
www.cnb.cz
Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Záměr prodeje pozemku
    včera  Úřední deska
- Návrh střednědobého v...
22/09/17 Úřední deska
- Návrh opatření ob...

Krátké zprávy:
22/09/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25…
20/09/17 AVE cz
- Svoz odpadů
17/09/17 Eva Šenková
- Pozvánka na volejbalov…
Celý přehled   [4]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- S MERKUREM SI HRAJ...
- FOTO: Z jiného svě...
- Hledá se majitel psa...
- Oblastní charita T...
- Le Cabaret Nomade ...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Jarní procházka Pasičkou a podél Svratky

12.08.2011

K procházce, kterou popisuji, mne inspiroval jeden díl z cyklu Tišnovské televize o přírodě Tišnovska, jehož autorem je doc.Lacina. Doporučuji ho všem milovníkům přírody nejen z našeho kraje.

Tři díly se bezprostředně týkají Doubravníka. Po zhlédnutí dílu "Břehy Svratky na jaře", jsem se rozhodl uskutečnit podobnou vycházku po pravém břehu Svratky. Tuto vycházku jsem spojil s návštěvou Pasičky až k tunelu. Vycházka podél Svratky od tunelu po břehu se dá uskutečnit v celé délce pouze do května, než břeh po odbočku k třem chatám zaroste nejdříve hustě kopřivami a pak netykavkou a křídlatkou a změní se v nepropustnou džungli.

Cesta Pasičkou je lemována modří jaterníku podléška (Hepatica nobilis), který patří k prvním jarním květinám a bývá často pěstován i v zahradách. Rostlina je mírně jedovatá a v lidovém léčitelství se používal odvar ze sušených listů jako stahující prostředek při krvácení. Protože listy připomínají tvarem játra, lidé ve středověku věřili, že nemocná játra vyléčí. Odtud i jeho latinské rodové pojmenování. Roste zde sasanka hajní (Anemone nemorosa), s jejímiž bílými květy se na jaře setkáváme na mnoha místech našeho okolí podobně jako s její žlutě kvetoucí sestrou sasankou pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides). Obě rostliny jsou jedovaté. Eskymáci prý používají syrové šťávy z těchto rostlin jako šípového jedu. V lidovém léčitelství byly tyto rostliny používány jako prostředek proti revmatismu.



Sasanka hajní

Další květinou, se kterou se na této procházce setkáme, je bíle kvetoucí šťavel kyselý (Ozalid acetosella), který je zajímavý tím, že nesnáší oslunění. Listy obsahují kyselinu šťavelovou, která je dosti jedovatá. Pojídání kysele chutnajících listů působí osvěživě, proto se někdy používaly k přípravě polévek, nápojů a salátů. Při požití většího množství mohou však být následky velmi těžké. Je zajímavé, že většina rostlin, kterým se zde věnujeme, je ve větší či menší míře jedovatá, a přesto byla v lidovém léčitelství používána. Ve stejnou dobu zde kvete i známá trojbarevná květina plicník lékařský (Pulmonárie officinalis). Zajímavostí je, že na některých rostlinách jsou květy modré, fialové i červené. Je to dáno tím, že jak květ stárne, mění se v něm současně i chemické poměry a následkem toho se jeho barva mění, původní červená přechází postupně v modrou až fialovou. Kvete zde také bíle s fialovým odstínem kýčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), která je zajímavá tím, že má v podpaždí listů tmavé rozmnožovací pacibulky, které jsou údajně jedlé.

Když u tunelu sejdeme k řece, setkáme se s dalšími květinami, i se zástupci motýlů a živočichů. První překvapení na mne čekalo, když jsem po několika metrech narazil na kvetoucí bleduli jarní (Leucojum vernum). Jak se sem asi dostala? To, aby ji sem někdo vysadil, nepřicházelo v úvahu. Jak by se dostal po většinu roku do nepřístupných míst? Zřejmě ji sem donesla voda z některé zahrádky na břehu, nebo snad od okolí Chlébského.

Uvidíme, zda se tu udrží a obohatí naši květenu. Dle toho, že na fotografii je vidět již mladší nekvetoucí, snad k tomu dojde. Příští rok se půjdu podívat, zda rozkvetla nebo zmizela.



Bledule jarní

U dalších květin, které potkáme, převládá žlutá barva květu. Prvosenka jarní (Primula veris), známý petrklíč, je první z nich. Je to všeobecně dobře známá květina, kterou není nutno představovat. Dříve byla považována za kouzelnou rostlinu odhánějící zlé duchy a pomáhající otvírat poklady. Všechny její části jsou jedovaté, přesto mají léčivé účinky. Orsej jarní (Ficaria verna) je drobná bylina s okrouhle srdčitými matně lesklými listy s až 12 leskle zlatožlutými korunními lístky. V mládí není jedovatá a v některých krajích se z mladých listů připravoval salát. Starší rostliny však mohou způsobit otravu. Další je pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) s listy podobnými celeru. Stopkaté květy mají leskle zlatožlutou korunu a tvoří převážnou část u řeky rostoucích žlutých květin. Rostlina je také jedovatá a její šťáva vyvolává podráždění kůže. Poslední žlutá je drobná cibulovina křivatec žlutý (Gates lutea), jehož drobné žluté šesticípé hvězdičky lze lehce přehlédnout.



Křivatec žlutý

Nenápadnou květinou je také dýmnivka s nafialovělými kvítky. I když jich většinou roste více pohromadě, zde jsem se setkal pouze s jednotlivými kvítky. Nejsem takový odborník, abych poznal, zda se jednalo o dýmnivku plnou (Corydalis solida) nebo bobovitou (Coridalis intermedia). Snad to odborníci poznají z přiložené fotografie. Poslední květinou, která mne zaujala především opojnou vůní jejich něžně nafialovělých květů, byla osamoceně rostoucí měsíčnice vytrvalá (Lunária revidiva), která i po odkvětu je atraktivní, neboť její plody seschnou a zestříbří, takže tvarem i barvou připomínají Lunu. S ní to je jako s bledulí, není u nás uváděn její výskyt. Připutovala sem asi s vodou, nejblíže roste nad Nedvědicí nebo v údolí Hodonínky.



Dymnivka

Nejen květiny nás při procházce zaujmou. Když je slunečné počasí, setkáme se zde s krásnými motýly, kterým se podařilo přezimovat.

Jedná se o všeobecně známou babočku paví oko (Inachis io) nazvanou podle modrých ok na křídlech podobným pavím. Babočka kopřivová (Aglais utricae) je jedním z nejhojnějších motýlů u nás vzhledem k tomu, že její housenky se živí listy kopřiv. Menší červenohnědá babočka bílé C (Polygonia c-album) zaujme bílou skvrnou podobnou písmenu C na zadních křídlech. Posledním motýlem, se kterým jsem se tu v tuto dobu setkal, byl žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni). Je zajímavý tím, že jeho pohlaví jsou barevně odlišná. Sameček má křídla jasně žlutá uprostřed s fialovou tečkou a samička je téměř bílá.



Babočka bílé C

Z ptáků se setkáte nad Sokolí skálou kroužícími chráněnými ptáky krkavci velkými (Corvus corax), kteří byli do naší oblasti vysazeni koncem minulého století. U nás se uhnízdili na Sokolí skále a jejich hnízda se poznají podle bílých skvrn na skále od jejich výkalů. Někde v blízkosti řeky hnízdí volavka popelavá (Ardea cinerea). Je to velký pták živící se převážně rybami, a proto z něj nemají místní rybáři vůbec radost. Je však chráněná a tak se s tím nedá nic dělat.

V toku Svratky na kamenech se setkáme se skorcem vodním (Cinclus cinclus). Tento poněkud zavalitý pták v hnědém fráčku s bílou náprsenkou každou chvíli seskočí z kamene a zmizí pod vodou. Za chvíli se opět vynoří o kousek dál a zhoupne se na krátkých nožkách. Pod vodou si loví potravu a o jeho přítomnosti svědčí bílé skvrny na kamenech ve vodě. Také se v řece setkáte s hejny kachen divokých (Anas platyrhynchos), kterých je v okolí Doubravníku několik desítek kusů. Nejhezčí pohled je na ně v červnu, kdy vyvedou mladé a malé kačenky plavou za matkou v řádku jak lodičky za vlečným parníkem.

Když budete mít štěstí, můžete spatřit černého norka amerického (Nutreola vision), který se u nás před lety zabydlel, nebo bobra evropského (Castor fiber), ale toho spíš na tišině u bývalé textilky, kam údajně doputoval od splavu.

Největší zážitek však Vás potká až na konci jara, kdy už se od tunelu podél Svratky až po odbočku přes trať k chatám nedá projít. To u konce cesty Pasičkou rozkvete chlouba doubravnické květeny lilie zlatohlavá. Sice se cestou už s tolika kvetoucími druhy květin nesetkáte, ale pohled na kvetoucí lilie to vynahradí.

Samotná vycházka není nijak náročná a měří od hřbitova a zpět asi 4,5 km. Přál bych si, aby tento článek vzbudil u čtenářů zájem a posloužil jako typ na jarní vycházku do přírody.

Literatura:

  • Jan Lacina: Květnice a příroda Tišnovska
  • Jan Novák: Naše jedovaté rostliny


Ing. Jaroslav Sterzel



Celý článek | přečteno 3.106 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017