all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 24.11. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Pozvánka na člens...
19/11/17 Fotogalerie
- Srnec obecný
15/11/17 Úřední deska
- Návrh střednědobého...

Krátké zprávy:
    včera  SŽDC, s.o.
- Výluka
16/11/17 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 20…
06/11/17 Kulturní komise
- Otevírání adventu
Celý přehled   [8]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Tradiční výstava b...
- ŠLECHTIČNY ZAVŘOU ...
- Adventní jarmark š...
- Těch aut ! Kde se ...
- Oblastní charita T...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Hospodaření v lesích městyse Doubravník

19.12.2011

Co nevidět skončí rok 2011, který je, mimo jiné, i posledním rokem platnosti desetiletého "Lesního hospodářského plánu" a při této příležitosti bych si dovolil naše čtenáře stručně informovat o tom, co se v rozmezí uplynulého decennia 2001 - 2011 v obecních lesích událo.

Lesní hospodářský plán

Alfou i omegou hospodaření v lese je Lesní zákon č.289/1995 Sb. z roku 1995, podle kterého právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa jsou povinny zabezpečit si zpracování těchto plánů a podle nich hospodařit. Jakmile tedy doběhl původní plán, zpracovaný ještě pro Lesní správu Tišnov, od které jsme v průběhu devadesátých let porosty převzali, zadala obec Doubravník v roce 2001 vypracování nového LHP. Tento plán zpracovala společnost LHProjekt a.s..

Abych to trochu přiblížil. Plán obsahuje všeobecné údaje o vlastníkovi majetku, zhodnocení poměrů klimatických, geologických, pedologických, přehled souborů lesních typů, přehled vyhlášených kategorií lesů... a nakonec to nejdůležitější: "Závazná ustanovení LHP". Zde je nařízen minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40-ti let věku, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin a stanovení maximální celkové výše těžeb. Následují výpočty podle složitých vzorců, závěrečné tabulky a porostní mapa, čímž už vás ale zatěžovat nebudu, neboť to celé má více než 200 stran. Technokrat si zde přijde na své, ovšem vlastník po přečtení nabývá dojmu, že místo lesa má na pozemku spíše soubor dřevěných nosníků určitých dimenzí, povětšinou kolmo vetknutých do geologického podloží v pravidelném sponu...

Inu, matematicky se dá spočítat všechno, ale málo platné, les roste v lese, nikoliv na papíře nebo v počítači. Do lesa je třeba se osobně projít a použít selský rozum, co říká, že: "Hospodařit se musí tak, aby neubývalo." Jak prosté a na výsost aktuální... Otázkou ale je, kde naši exkurzi začít. Lesní majetek městyse Doubravník je totiž roztroušen po malých částech a to co vidíme kolem, při pohledu z náměstí, jsou většinou lesy soukromých vlastníků. Např. celá Pláňava nebo i velká část Bozinky. Skutečnost je taková, že městys prakticky obhospodařuje pouze takové parcely, které v minulosti (rozdělení obecních lesů a pastvin mezi usedlíky v říjnu 1868) nikdo nechtěl. Ať už kvůli špatné přístupnosti nebo kvůli mělké, neúrodné půdě. Typickým příkladem je skalnaté, srázné Brdo a hned naproti v Sutinách svažitá Pasíčka plná balvanů.

Těžba dříví

Některé porosty na těchto parcelách jsou dnes Lesním hospodářským plánem řazeny do kategorie "Lesy ochranné", se zvláštním režimem hospodaření, čímž se nám využitelná produkční plocha rázem zmenšuje o celých 35 ha. K realizaci zisku tedy zůstává zhruba 70 ha, od čehož ještě musíme odečíst nové zalesnění + porosty do 40-ti let věku, ochranná pásma pod elektrovody, svážní cesty a podobně. Kdo by se tedy těšil na vytěžené kubíky, musí v tuto chvíli chtě nechtě ze svého snu procitnout.

Další potíž je v tom, že odběrateli preferovaný smrk je v naší nadmořské výšce dřevinou nepůvodní a opravdu si tu nezvykl. Pomalu přirůstá a velmi často ho trápí dřevokazné houby jako je Kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosus) a Pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum). Typický obrázek vídáme na odvozních místech, kdy je u vyzdravené kulatiny vždy ještě hromada vyhnilých, dutých 2-metrových výřezů. Po stoletém pěstebním úsilí je tedy na výstupu z lesa jen běžné stavební dříví průměrné kvality.



smrkové kmeny znehodnocené hnilobou

Toto je bohužel reálné dědictví, s kterým už nikdo nic nenadělá. Nicméně i takové dříví se musí nakonec vytěžit a nějak rozumně zhodnotit, ale při následné obnově už je třeba myslet i na ty listnáče. Jinak to nejde. Jen pro zajímavost, optimum pro pěstování smrku leží nad hranicí 600 m.n.m. Poloze Doubravníka odpovídá lesní vegetační stupeň č.3 Dubo-bukový.

S výraznější těžbou v obecních lesích lze počítat jakmile nám porosty v 7. věkové třídě, kterých máme v současnosti nejvíce, dosáhnou hranice obmýtí. Jde o rozsáhlé výsadby uskutečněné po 2. sv. válce. Další vize je taková, že s novým LHP proběhne dotěžení a postupná obnova přestárlé kmenoviny 326G11 v katastru obce Křížovice. Podotýkám, že s nutným přihlédnutím k vývoji cen na trhu s dřívím, neboť v situaci v jaké jsme teď (náklady do lesa rok co rok vzrůstají) si opravdu nemůžeme dovolit špatně prodat.

Pěstební činnost

Dobrý hospodář se však nepozná jen podle množství vytěžené hmoty, ale vizitkou mu je především péče o mladý les. Toho si byl dobře vědom i můj předchůdce ve správě obecních lesů pan Josef Špaček, který mi v roce 2001 předal zasázené - doslova a do písmene - "úplně všechno". Když to vezmu namátkou, tak jen výměra nového zalesnění pod Křížovicemi činí 6,8 ha. Pak tu máme velkou paseku na Závisti, meze nad koupalištěm i odlehlý dílec na Pusté. O Pasíčce netřeba mluvit. Stromky jsou vitální, bez větších ztrát a ve stádiu dobře zapojené, odrostlé mlaziny (výška 4m + ) čekají na první prořezávku. Všechna čest.

V letech 2002 - 2004 pak obec podle vypracovaného projektu zalesňovala další zemědělskou půdu s využitím státní dotace. Jedná se 0,6 ha na Brzoňově a 1,3 ha na Brabencové - tentokrát již s povinnou příměsí melioračních dřevin. Konkrétně dub zimní (Quercus petraea), Buk lesní (Fagus sylvatica) a Modřín opadavý (Larix decidua) jako zpevňující prvek. Vše chráněno po několik let drátěným oplocením.



Brzoňov, parcela 1351/1 v roce 2002

Další fotografie ukazuje stejný porost po mírné redukci předrůstavého smrku za účelem podpory přimíšených listnáčů.



Brzoňov, parcela 1351/1 v roce 2011

K poslednímu, většímu osázení nelesní půdy došlo v roce 2009 opět na Křížovicích a to na parcele 66/6. Jinak samozřejmě probíhá každoroční nové zalesnění po těžbách a zalesnění opakované po škodách způsobených zvěří. Vždy se jedná zhruba o 1000 stromků na jaře a to samé množství na podzim. Podle potřeby, podle sil a podle počasí.

Škody v lese

Škody způsobené abiotickými činiteli nejsou v našich lesích nijak zvlášť velké. Pominu-li ojedinělé lokální vývraty, tak první "větší" polom v rozsahu asi 60m³ jsme řešili na podzim roku 2002 a další se objevil až na jaře 2008, kdy přes noc bylo vyvráceno větrem 110 m³ dřeva.

Velké sucho, způsobené srážkovým deficitem, postihlo obecní lesy v roce 2004. Doslova před očima odumírali stromy všech věkových tříd. Nejvíce borových souší se objevilo na Brdě v tak nepřístupných místech, že jejich postupné vytěžení metodou "samovýroby" trvá prakticky dodnes. Pozdní, květnové mrazy byly zaznamenány dvakrát. V roce 2006 a letos 4. až 6.května, kdy noční teplota klesla při zemi na -6°C. Bohatě narašené sazenice dubu a jedle tím pádem přišly o celý roční přírustek.



mrazem zničený dub na Brabencové v roce 2011

Hmyzí škůdci jsou drženi na uzdě důslednou sanitární těžbou napadených stromů a včasným pokládáním kůrovcových lapáků. Pouze na Vinohradě se svahem k Bělči se nám v roce 2007 Lýkožrout smrkový (Ips typographus) dosti rozmnožil, ale toto nebezpečí už je dnes zdárně zažehnáno. Vzniklá kůrovcová očka se stala základem maloplošné obnovy a rozpracované "kotlíky" jsou podsázeny bukem a jedlí (Abies alba). Zde ovšem narážíme na velký problém se srnčí zvěří a nezbývá nic jiného, než sazenice důsledně chránit proti okusu drahým repelentním nátěrem. U modřínu a nadějných odrostků solitérních listnáčů (javor) pak nastupuje ještě individuální ochrana (kůly, rozsochy) proti vytloukání. Černá zvěř - to je kapitola sama pro sebe. Kdo tu spoušť nezažil (Brabencová, Vinohrad), nepochopí a kdo to viděl, nechápe...



rozrytá výsadba na Brabencové v roce 2009

Ještě štěstí, že obávaný Bobr evropský (Castor fiber), to má do obecního lesa z řeky dost daleko.

Shrnutí

Kdybychom hodnotili hospodaření v obecních lesích jenom z hlediska tržní produkce (peníze za prodané dříví) budeme po odečtení provozní režie více či méně balancovat na hraně samofinancování. Přeneseme-li se ale přes horizont komerčních zájmů, musíme lesu přiznat i nedocenitelné funkce ekologické (půdoochranné, hydrologické, klimatické) a zdravotně sociální (např. rekreace) o kterých se sice nikde neúčtuje, ale znamenají obrovské plus pro celou společnost.

V závěru tohoto pojednání bych chtěl také poděkovat všem, kteří v našich lesích kdy pracovali. Nikoho sice nejmenuji, abych snad nezapomněl, ale myslím teď opravdu na všechny. Někdy to šlo lépe a samo, jindy hůře - tak jako všude jinde. Díky společně vynaloženému úsilí se však podařilo všechny peripetie zvládnout a obecní lesy dnes vypadají, v rámci možností, poměrně k světu. To ostatně potvrdila i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která na závěr kontroly v srpnu 2011 konstatovala, že hospodaření v lesích městyse Doubravník je na velice dobré úrovni.


Petr Koukal



Celý článek | přečteno 2.606 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017