městys Doubravník

Lesy městyse Doubravník [29]

Velikonoce přináší radostnou náladu. Není divu. Samota zimy je pryč, v hlavě zní od rána veselé písničky a všechno je náramně rozdováděné. Hlavně počasí...

Všimněme si, že na sklonku jeseně, kdy už má starý dobrák Podzim, předat pomyslné žezlo Zimě, činí tak v klidu a jaksi gentlemansky. Prostě jednoho dne přijde ranní mrazík, pak první sníh a je vymalováno. Ne tak se děje na jaře. Morana s Vesnou si dokáží pěkně žensky vjet do vlasů, až je z toho pozdvižení široko daleko.

A právě to čerstvé jarní povětří bylo letos natolik čerstvé, že způsobilo v obecních lesích několik událostí, na něž budeme nějakou chvíli určitě vzpomínat...

V průběhu února se již ukázalo pár menších poškození větrem, které se ale podařilo průběžně zpracovat. A když už se zdálo, že je letos vyhráno a že další nebezpečí nehrozí, konec března tomu nasadil korunu. Během jednoho odpoledne (30.3.) byla vichřicí zasažena všechna lesní oddělení a následně napadl těžký, mokrý sníh. Prakticky kam člověk v lese nahlédl, tam ležely vyvrácené kmeny. Ne moc, vždy po jednom, po dvou, ale všude. Dokonale rozptýlená, nahodilá těžba.

svážní cesta Běleč - Vinohrad zatarasená vývraty

V takovém případě je vždy nutné vzít s sebou pilu do auta a jako první uvolnit přístupové cesty, aby bylo možné zjistit celý rozsah škod. V druhém kole pak, jakmile se počasí trošku uklidní, se odstraňují nebezpečně zavěšené stromy, které by mohly pádem ohrozit další majetek, případně životy zvědavých návštěvníků lesa.

smrky ve vícečetném závěsu

Až potom se přistupuje k dotěžení celé kalamity. A není to právě radostná práce, protože při rozptýlené těžbě jsou náklady samozřejmě větší a mnoho sortimentů je znehodnoceno pnutím a podélnými trhlinami, což logicky znamená horší zpeněžení. Nicméně zpracovat se to musí a to nejpozději do prvního rojení podkorního hmyzu. Jinak je zaděláno na kalamitu druhou, tentokrát kůrovcovou. Bůh suď, co je horší...

odlupčivá trhlina v bazální části kmene

Pozornému čtenáři jistě neušlo, že na všech fotografiích výše, je smrk. Co to znamená? Inu především nelichotivé vysvědčení pro samotného lesníka. Ty smrkové vývraty svítí jako červeně podtržené hrubky v písemné práci, která byla právě opravena Velkým učitelem a vrácena nepoučitelnému studentu, jenž se opět snažil přírodě podsunout vlastní teorie o pěstování lesa. A - jaké překvapení, neprošlo to. Zase. V tuto beznadějnou chvíli mi vždycky vytane lidové rčení, kterým si dovolím tuto prekérní situaci mírně odlehčit: "Chytrý člověk se poučí z cizích chyb, hlupák z vlastních, ale blbec, ten se nepoučí nikdy..." Konec citátu.

Smrk v naší nadmořské výšce je opravdu danajský dar. Je evidentní, že generace našich předků - v dobré víře bohatého výnosu - nám zadělaly v podstatě na problém a připravily více starostí než užitku. Již jsem o tom psal několikrát. Bohužel přeměna porostů na odpovídající dřevinnou skladbu se neuděje ze dne na den a tak si plody "kyselých hroznů" ještě párkrát určitě zobneme. Jako nejvíce problematický se v tomto směru jeví porost 103A11 v severovýchodní části lesního celku Pasíčka, kde dochází stále častěji k vývratům přes koleje.

vývrat kolmo na železniční trať, koruna zaklíněna v břehovém porostu
= dokonalá závora

V pozadí snímku vidíme zatáčku směrem k Prudké, za našimi zády je zatáčka za přejezdem u čistírny odpadních vod. Skutečně nepřehledný úsek. A protože tady už jde opravdu o život, byl celý cíp lesa, vystavený západnímu větru,¹⁾ letos v únoru (v době plánovaných výluk na železnici) kompletně smýcen. Vytěžené dříví, v sortimentech pilařské kulatiny, bude zpracováno na řezivo k potřebám Hospodářské činnosti městyse.

zahájení obnovy porostu 103A11 - Pasíčka

Na posledním snímku vidíme situaci přímo na místě. Porostní stěna teď probíhá v linii východ - západ, takže převládajícím bořivým větrům už překážku netvoří. Nicméně, nebezpečí dalších vývratů není zdaleka zažehnáno. Stávající smrkový porost o výměře ještě zhruba 800m² je celkově labilní a většina stromů je napadena červenou hnilobou.²⁾ Těžební zásah tedy bude v dohledné době pokračovat právě redukcí nekvalitního smrku se zašetřením několika vitálních jedlí - (Abies alba) k přirozené obnově.

Odtěžený kraj porostu byl v předstihu podsazen bukem - (Fagus sylvatica) a po změně světelných poměrů se očekává nálet habru - (Carpinus betulus) z protější stráně Vinohradu. Ten by mohl dočasně zastat funkci pomocné dřeviny chránící zástinem volnou půdu... A protože se v praxi soustředím spíš na selský rozum, než na nalajnované postupy, byl nepůvodní smrk, na styčné hraně říčního luhu řeky Svratky, z obnovy lesa tentokrát zcela vyloučen.

Petr Koukal

Poznámky:

1) Západní vítr, případně severozápadní, - je v naší oblasti významný abiotický činitel, mající zásadní vliv na poškození lesa. Pamětníci potvrdí, že nejprudší bouřky se vždycky ženou od Klokočí - čili od západu. Rovněž v těžebních mapách pro doubravnické lesy je směr sečí neboli "postup porubní" důrazně veden "...vždy proti přepadovým větrům západním!".

2) Červená hniloba - je název, který pochází od zabarvení rozkládajícího se dřeva. Rozklad způsobuje houba kořenovník vrstevnatý - (Heterobasidion annosum). Hniloba se šíří od kořenů a ze středu kmene míří k obvodu. Proniká dosti vysoko, takže napadeným dřevinám hrozí nejen vývraty ale i zlomy. Na bývalých zemědělských půdách je výskyt kořenovníku téměř pravidlem.