Klášter v Doubravníku [7]


O existenci kláštera v Doubravníku vypovídají nejen dochované historické listiny, ale cenné poznatky přinesl i opakovaný archeologický průzkum.

V roce 1958 bylo rozhodnuto o stavbě kravína v prostoru farní zahrady - pouze 75 m od kostela sv. Kříže, což dalo podnět k záchranné akci, kterou iniciovala tehdejší brněnská pobočka Archeologického ústavu ČSAV.

Výzkumné práce vedl dr. Boris Novotný, v jehož pozůstalosti se ale nepodařilo nalézt podrobnější dokumentaci. K dispozici dnes máme jen několik málo fotografických snímků z nálezové situace na staveništi. Ty spolu s velmi stručnou informační zprávou o výzkumu podávají pouze povrchní představu o zjištěných skutečnostech.

Ze všech tehdejších nálezů jsou dnes přístupny jenom některé artefakty a to v Podhoráckém muzeu v Předklášteří a v Městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem. Stručně řečeno - výzkum v podstatě jen zdokumentoval již narychlo vyhloubené základy kravína, které nečekaně odkryly starší obvodové zdivo.

situační mapka prováděných prací



 prostor záchranného výzkumu dr. B. Novotného z roku 1958
 plocha záchranného výzkumu v roce 1992
 plošně prokopaná část parcely domu č.p.36 v roce 1992
- -hypotetický obvod areálu původního kláštera sv.Kříže,
v jehož středu se nachází dnešní kostel

Na ploše 175m2 byl patrný půdorys budovy o rozměrech 45 x 7 m ve směru severovýchod - jihozápad, navazující na stávající hospodářské příslušenství fary vybudované někdy v 18. století. Okraje této zástavby (asi 0,8 - 1m silné zdivo) pokračovaly jak pod stojící farní stodolu, tak zvýšený terén zahrady. Šest vnitřních příček dělilo stavení na sedm různě velkých prostor, v jedné z nich se nacházelo otopné zařízení - zřejmě pec.

Sonda provedená u východního konce zachytila hrnčinu z 13. století (část zásobnice na obilí), ostatní keramické zbytky už ale patří do časného novověku.

Vzhledem k umístění objektu a jeho dataci do 16. století můžeme usuzovat, že se jednalo o hospodářské stavení sloužící pro potřeby zdejší fary - tehdy sídla poměrně bohatého děkanátu, hostícího větší počet kněží.

Komplexnější poznatky o nejbližším zázemí kláštera přinesl až výzkum v roce 1992 prováděný v souvislosti s přeložkou hlavní silnice vedoucí přes doubravnické náměstí.

Samotnému výzkumu předcházela geofyzikální prospekce celého zkoumaného území o rozloze asi 30 arů. Standardními postupy zde byly na parcele bývalého domu čp.36 rozlišeny jednotlivé fáze osídlení od 12. století až po současnost.

Bylo překvapivě zjištěno, že prostor zástavby nynějšího kostela byl od okolního terénu daleko výrazněji oddělen než dnes. Na severu tvořil plochou ostrožnu ukončenou okrajovou hranou asi ve výšce 311,3 m.m.m. od které terén příkře spadal do údolní nivy řeky Svratky. Na jižní straně se nacházel terénní zlom, který byl postupem času vyrovnán náplavami potoka Rakovce a později zavážkou. Rozdíl činí zhruba 1,5 metru.

Pracovníci a.s. Geofyzika provedli v roce 1992 měření metodou DEMP (dipólové elektromagnetické profilování) v hloubkových úrovních 1,5 - 4,5 m jehož úkolem bylo indikovat případná základová zdiva staršího objektu na němž je nynější kostel vystavěn. A skutečně, pod kostelem byly v hloubce několika metrů objeveny základy staršího klášterního chrámu.


Korelační schéma výsledků geofyzikálních prací
na němž je vidět interpretovaná poloha staršího kostela

Předpokládaná loď měla rozměr asi 22 x 13 m, na severovýchodě se k ní připojovalo o něco užší, zhruba čtvercové presbyterium, na jihozápadě pak o něco užší hranolová věž nebo vstupní předsíň.

Další stopy starší zástavby je možné zaznamenat severně a severovýchodně od sakristie nebo presbytáře kostela, v místech předpokládaných budov klášterní klausury. Velkou část tohoto prostoru ale překrývá současná hrobka rodu Mitrovských vybudovaná roku 1867.

Samotnou kapitolu archeologického průzkumu kláštera sv. Kříže v Doubravníku pak představují četné zlomky kamenných architektonických detailů, druhotně použité ve zdivech celé řady okolních budov. Např. čp. 30, 33, 35, 37 a dalších.


zdroj: Jiří Doležel - Klášter v Doubravníku ve světle dosavadních výzkumů


závěr:
- Pernštejnská hrobka v rodové klášterní fundaci v Doubravníku