Archeologické nálezy
26.03.2004
Rozsáhlý archeologický průzkum v místě naší obce nebyl nikdy realizován. Nicméně při stavebních pracích byly a jsou neustále nacházeny různé předměty, které svědčí o bohaté historické minulosti.
Při kopání v prostorech domů č. 20 a 24 se přichází již v malé hloubce na vrstvu popela a různých střepů. Při stavbě silnice v roce 1949 byly před domem č.23 vykopány střepy velkých obilních nádob, což potvrzuje ústní podání, že v těchto místech bývaly klášterní sýpky. Kromě jiných, drobných střepů, zde byla nalezena i malá koňská podkova.
Z toho však nelze mnoho vyčíst, ale zeď kolem nynějšího kostela je povážována ze strany východní a jižní za původní zeď klášterní.
torzo ohradní zdi bývalého kláštera v Doubravníku
Na východní straně jsou totiž zazděny dva mramorové kameny. Na jednom z nich je zřetelně znát zubří hlavu, na druhém, který je už značně porušený, prý bývala svatováclavská orlice. To by nasvědčovalo tomu, že kameny byly usazeny v době, kdy znakem českého státu ještě nebyl lev.
Je pravděpodobné, že v blízkosti kláštera se nacházela malá vojenská posádka, o čemž svědčí zachovalé střílny v obvodové zdi bývalé márnice.
V roce 1958, kdy se začalo s budováním kravína, bylo při srovnávání terénu objeveno mnoho pozůstatků starých zdí, zejména pak nápadně silná zeď na straně od Černvíra.
Dr. Boris Novotný a Robert Rada (ČSAV) a dr.Zemina z Vlastivědného muzea v Tišnově - Předklášteří vydali tuto zprávu:
"Byly odkryty základy starých budov na ploše 175 m2 a bylo přemístěno na 350 m3 zeminy. Výzkum zachytil půdorys části budov v délce 46 m a šířce 7 m. Obvodové zdivo 80 až 100 cm široké, bylo rozděleno příčkami na 7 různě velkých místností. O rozlehlosti budovy svědčí, že její obvodové zdivo pokračovalo ještě na obě strany.
Jedna místnost byla vyplněna destrukcí rozlehlé pece. Při výkopu pak byly nalezeny střepy pozdně gotické a renesanční keramiky, zlomky kachlí a podobně. Materiál stavby neodpovídá výzdobě pozdně gotické stavby nynějšího kostela.
Sondou byl odkryt zachovalý trám, ohniště, u něhož ležely zbytky menších nádob a velké kusy zásobnic, datovaných do 12. století.
Závěrem je možno usoudit, že na místě,které už bylo osídleno ve 12. století, stály zde už na sklonku gotické doby rozsáhlé budovy v jejichž základech byly zabudované druhotně použité zlomky kamenných článků, které mohou pocházet ze staršího kostela nebo kláštera augustiniánek, rozbořeného husity."
zdroj: L.Mazáč, B.Bukal - DOUBRAVNÍK
