all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

městys Doubravník


Oficiální stránky

Doubravník
  Dnes je: 29.03. 2024 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Bezpečný internet:
logo NÚKIB

logo e-bezpečí

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Naposled přidané:
26/03/24 Úřední deska
- Závěr zjišťovacího...
25/03/24 Úřad městyse
- Rozpočtové opatření č.2
20/03/24 Úřední deska
- Pozvánka na řád...

Mobilní rozhlas:
- Otevírací doba
- Místní komunikace
- Eurooil
- Fotbalový klub Do...
- Soukromí prodejci

Krátké zprávy:
26/03/24 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 01.04…
21/03/24 Charita Tišnov
- Nabídka zaměstnání
20/03/24 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 25.03…
Celý přehled   [8]

Pozemkové úpravy:
- Pozemkové úpravy

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  03/2023

Dotační program,
příspěvky:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Možná vám uniklo:
- Co přinesly "devítky" dle doubravnických kronik

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse
verze pro tisk   [ zde ]

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Náměstí v Doubravníku

12.04.2004

Ze starých fotografií je patrné, že náměstí bylo původně bez stromů. Mnoho domů ještě bylo kryto šindelem, středem od Ulice k Uličce byl povrchový rigol, kterým se sváděla odpadní voda.



náměstí ještě beze stromů

Po celém prostranství se volně pohybovala drůbež. Proto se tu také říkalo na husím rynku a dodnes ještě mnoho lidí tzv. "chodí do rynku", jak můžeme občas zaslechnout...

Kanalizaci obec dlouho neměla. Veškeré splašky byly odváděny strouhou do řeky Svratky, nebo se prostě vsakovaly do země.

Zdrojem pitné vody byla mramorová kašna, která stála původně na horním konci náměstí a voda do ní byla přiváděna z Koktové studýnky. Nová kašna byla postavená z cihel, a snad právě proto roku 1879 dosloužila.

Dnešní podobu kašny, která je uprostřed náměstí, navrhl doubravnický rodák ing. Jiří Kala.



kašna v roce 1999

Obvod je železobetonový, původní pískovcová obruba však byla zachována. Voda se přivádí nově položeným potrubím z Horního Rakovce. To staré, původní bylo zhotoveno z borových klád, které hajný Jelínek odborně provrtával dlouhým nebozezem.

Kašna byla vždy místem setkávání. Scházely se zde služky, které nosívaly vodu v putýnkách do okolních statků a hospodáři zde napájeli koně, nebo dobytek hnaný z pastvy. Na náměstí tenkrát ještě nebyly rozměřené cesty - každý si po volném prostranství namířil jak chtěl.

A místa bylo opravdu zapotřebí. Vždyť ještě v 19.století u nás bývaly trhy a jarmarky velmi slavné a pro místní občany značně výnosné. Nové hospodářské poměry si však vynutily jiné formy obchodování a tak jejich sláva po první světové válce pomalu zanikla.



náměstí kolem roku 1925

Dlouhá léta se debatovalo o tom, jak náměstí ozelenit. Nejprve zde byly vysázeny tzv. Sýsovy hrušky "neznámky", které však nepůsobily patřičným dojmem a tak se v roce 1895 začalo s vysazováním lip. Mladé stromky byly vykopány v "Pasíčce" a na "Skalách". Dnes tedy mají kolem 120-ti let.

K definitivním úpravám bylo přikročeno až v roce 1949. Národní umělec prof.dr.ing. Bohuslav Fuchs, z Brna vypracoval zdarma základní návrh na úpravu náměstí, který pozděj místním podmínkám přizpůsobil doubravnický rodák ing. arch. Rudolf Nahodil. Na konečné podobě se podíleli snad všichni obyvatelé Doubravníka a někdy i letní hosté.

Náměstí bylo po celém obvodu osázeno růžemi.

V horní části nedaleko školy bylo zřízeno dětské hřiště s kolotočem a houpačkami, které jsou dodnes v provozu. Jenom ledová plocha na bruslení se už v zimě nedělá...



kolotoč a houpačky v horní části náměstí

Bystrého pozorovatele jistě upoutají pískovcové sochy sv.Jana Nepomuckého a sv.Šebestiána, které jsou dílem špičkového brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Na náměstí byly umístěny za faráře Jana Kašpárka roku 1760, ale o tom je už zmínka jinde.



socha sv. Šebestiána - detail

Na závěr nesmíme zapomenout na památník obětem 2.světové války, který z lipového kmene vytesal akademický sochař z Křížovic pan Zdeněk Macháček.


zdroj: L.Mazáč, B.Bukal - DOUBRAVNÍK



Celý článek | přečteno 12.292 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce
a nepoužívají soubory cookies k ukládání uživatelských dat.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
prohlášení o přístupnosti webu
© 2004 - 2024